Odlišnosti The Old Republic od filmů Star Wars - téma

Tento článek vyšel v rámci speciálu Eurogameru o Star Wars: The Old Republic. Sledujte také videodojmy, textové dojmy, téma o odlišnostech od Knights of the Old Republic, jak se příběh rozvíjí v literatuře a komiksech či vlastní nahrávku z 18 minut z betatestu.

Ve čtvrtek Český statistický úřad zveřejnil údaje, podle nichž se 15 tisíc obyvatel hlásí k náboženskému vyznání rytířů Jedi. Byť šlo do jisté míry o protestní facebookovou akci, je zvlášť půvabná v době, kdy herní svět žije spuštěním onlinovky Star Wars: The Old Republic. Expertů, fanoušků, nadšenců a amatérských výrobců světelných mečů najdeme mezi hráči asi spoustu, ale užije si The Old Republic i někdo, kdo zná "pouze" část filmové ságy Hvězdných válek?

Zvlášť ve vrcholící reklamní kampani, která řeší každou drobnost, se těžko ubránit dojmu, že The Old Republic je tak trochu záležitostí pro fanatiky do Hvězdných válek. Ve skutečnosti by ale vývojáři hry z BioWare byli nejraději, kdyby se jim k The Old Republic podařilo přivábit každého, kdo o Hvězdných válkách byť jen zaslechl. Nejen proto se ocitnete ve světě, který má s filmovou sextalogií společného velice málo - a vlastně čím méně toho budete vědět, tím lépe. Vysvětlíme...

Pravda, The Old Republic se také odehrává "před dávnými časy v předaleké galaxii" a nechá vás trmácet se po desítkách vesmírných planet, kde narazíte na leccos kanonizovaného a odborného, od zbraní po potvory, droidy či způsoby boje. Jedním z půvabů Hvězdných válek byl ale od začátku fakt, že nikdy nešlo o přehnaně specializovanou, vědecko-odbornou záležitost jako Star Trek, kde se fyzikální či matematickou hantýrkou vysvětloval každý sebemenší jev. Vždyť Hvězdné války, a stejně tak The Old Republic, jsou vlastně jen obyčejnou fantasy, příběhem o hrdinovi, který ani nechtěl být hrdinou a jehož si tak nějak vybral osud. Stejně jako v kterékoliv středověké, moderní či futuristické báji, ve filmu nebo v knížce záleží i tady jenom na tom, jak "zkouškami osudu" jako onen hrdina projdete - protože ve Hvězdných válkách lze uspět a také zklamat.

Nejsilnější spojnici mezi filmovou ságou a The Old Republic je rozdělení vesmíru na "hodné" a "zlé", tedy těch vyznávajících Světlou stranu Síly a těch přisluhujících Temné straně Síly. Nejde ani tak o propracované náboženství jako o neviditelnou energii, která prostupuje všechny živoucí věci a jíž umí využívat jen jedinci za tímto účelem speciálně vycvičení. Stejně jako se to ve filmech naučili Anakin Skywalker a později jeho syn Luke, i vy začnete v The Old Republic jako obyčejný, nicotný učedník, "nikdo" z nejvzdálenějšího kouta galaxie, a schopnosti začnete teprve nabírat.

Stejně jako u filmových hrdinů bude i váš herní osud určen podle toho, zda se přikloníte na stranu dobra nebo zla. Do jisté míry se tu lámou charaktery - někdo si prostě nemůže pomoci a za každou cenu pomáhá druhým, jiný raději sleduje vlastní cíle a otázky morální či etické nechává jaksi na druhé koleji. Na Temné straně Síly tedy mohou skončit opravdoví "zlouni", které baví hlavně porušovat pravidla, hrát si podle svého a nenechat se svazovat žádnými kodexy - ale stejně tak i důvtipní, inteligentní obchodníci, kteří jen chtějí mít co nejvíce prosperující existenci.

Servery SWTOR na tom zpočátku byly dobře, někteří hráči už mohli začít hrát předčasně a beta přilákala 2 miliony hráčů.

Pozor, zatímco ve filmech kladnou postavu na Temné straně Síly nenajdete, ve hře už tohle pravidlo tak docela platit nebude. Ostatně kdo by se chtěl porvat do krve, může po dosažení 10. levelu jednoduše přejít do Warzone neboli lokace speciálně určené pro PvP souboje sólo hráčů i celých skupin. Například na planetě Alderaan, kterou si diváci filmové Epizody IV vybaví jako zničený domovský svět princezny Leiy.

Postupný výcvik v používání Síly je prvním znatelným rozdílem mezi filmem a hrou. The Old Republic v tomto ohledu navazuje na dlouhou tradici, která se datuje do hlubokých 90. let. Tehdy se začaly objevovat první vážnější "hry na Jedie", a vývojáři začali trochu podle filmů a malinko dle vlastní představivosti vymýšlet jednotlivé skilly, jako je odhazování nepřátel Force Push či jejich přitahování Force Pull (obojí podle Darth Vadera v Epizodě V). I v případě házení světelným mečem Force Throw či metání elektrických paprsků Force Lightning tu byly předlohy v konkrétních filmových scénách (mečem háže Vader po Lukovi v Epizodě VI, tamtéž metá blesky císař Palpatine). Zatímco ve filmech šlo o zpestření, často finále celého snímku, v The Old Republic se jedná o zcela běžnou bojovou schopnost, jíž ti aktivnější z hráčů využijí mnohokrát a mnohokrát za den - o specializovaných, pro hry speciálně vytvořených skillech nemluvě.

Ve finále budou paradoxně nejvíc zmateni ti, kdo jsou navyklí systematizaci Síly třeba ze sérií Jedi Knight, Battlefront nebo Knights of the Old Republic. V případě onlinovky The Old Republic se totiž používání Síly určuje podle zvoleného typu vaší postavy (potud se neliší od běžného MMO), z níž se ale následně vytvoří tzv. pokročilý profil (a to už dvakrát obyklé není).

1 of 7

Caption

Attribution

Jako by nestačilo, že ani osm základních tříd nemá všechny své předobrazy ve filmech: Jedi Consular je v podstatě Qui-Gon Jinn z Epizody I, Jedi Knight už ale jen trochu Obi-Wan Kenobi, Smuggler jednoznačný Han Solo a Sith Warrior asi třeba Darth Maul. V případě tříd, jako je Imperial Agent či Trooper už je třeba trochu víc fantazie - koneckonců celý fór spočívá nikoliv v tom, že si svou postavu přizpůsobíte filmovému vzoru, nýbrž že ji naopak rozvinete dle vlastních potřeb. Jestli vám Síla nic neříká, zato jste dobře obeznámení s hráčskými typy Tank, Damage nebo Healer, budete se v pokročilých (tedy "vycvičených") profilech The Old Republic cítit jako doma.

A naopak: kdo si z filmů pamatujete na smrtícího lovce lidí Bobu Fetta, rád si v The Old Republic zahraje za třídu Bounty Hunter, kdežto vyznavači Darth Sidiouse zvolí spíš třídu Sith Inquisitor. Profily postav jsou naštěstí přesto dost obecné, že se s nimi ztotožní každý otrkaný hráč Diabla nebo World of WarCraftu. Narozdíl od nich je ale The Old Republic víc zaměřené na příběh, důsledky vašeho jednání, interakci s postavami a dialogy - což je další výrazný rys světa Hvězdných válek, kde se nakonec vždycky nejvíc střílí, ale skoro nikdy bez důvodu.

Chcete namítnout, že netušíte, kde je Coruscant, co se stalo na Tatooinu nebo že nepoznáte stíháčku TIE od X-Wingu, a proto jste předem handicapováni? Zbytečné obavy. The Old Republic se odehrává řadově tisíce let před filmovou sextalogií; jakési společné základy, například ve zmiňovaném rozdělení Síly na Světlou a Temnou, tu jsou, stejně jako zachování "hodné" Republiky a "zlého" Impéria neboli dvou věčně soupeřících stran.

Vědomí toho, že planeta Coruscant je diplomatickým centrem galaxie a že z písečného Tatooinu pochází dva nejslavnější Jediové filmové éry, vás při hraní The Old Republic nijak zvlášť nezvýhodní, a stíhačky či vesmírné lodě frekventované ve filmech se ještě dlouho nevyrábí. I když loď X5 Freighter z The Old Republic maličko připomíná jakýsi předobraz Millenium Falconu, Fury je něco na způsob TIE Fighteru a BT-7 Thunderclap trochu jako Y-Wing.

Všechny články o Star Wars: The Old Republic na Eurogameru najdete zde

Většina reálií, s nimiž se při hraní budete potkávat, nicméně pochází z tzv. Rozšířeného univerza neboli nesrovnatelně obsáhlejšího a komplikovanějšího světa Hvězdných válek, jenž se sestává ze všech knih, komiksů, románů či videoher, které byly na toto téma kdy (s licencí Lucasfilmu) vyrobeny. Zatímco filmová sextalogie nepokrývá ani pár desítek let, v Rozšířeném univerzu se setkáte s událostmi předcházejícími filmy o 36 tisíc let, případně filmy překonávající o dobrých 150 roků. Orientovat se v tomhle světě je tedy mimořádně obtížné a bylo by kontraproduktivní, kdyby se o něj The Old Republic příliš opíralo. Fanouškům musí stačit, že onlinovka nijak "nenarušuje" kánon, a ostatní ho mohou brát jednoduše jako pestrý a po všech stránkách již propracovaný svět. Konkrétní události, konflikty, podpisy smluv či vyhlášky válek už se však budou odehrávat ve světě The Old Republic bez ohledu na to, co jste kde četli nebo si pamatujete z filmů.

Ve filmových Hvězdných válkách se hodně střílí, ale to nejlepší samozřejmě přichází při soubojích se světelnými meči - v precizní choreografii se protagonisté řežou smrtícími zbraněmi, které člověku useknou ruku, nohu či hlavu na jediný dotek. O co nejvěrohodnější rekonstrukci těchto šarvátek se hry na téma Hvězdných válek snaží už roky a The Old Republic jde v tomto směru ve šlépějích singleplayerových Knights of the Old Republic; hráč může své postavě nařídit určité typy útoků, ale narozdíl třeba od série Jedi Knight už neovlivní to, zda mečem zrovna sekne doleva, doprava, odspoda či přes hlavu.

Na rozdíl od filmů také neplatí, že jediný zásah mečem rovná se jasná smrt: aby byli zrovnoprávněni i ti, co místo meče raději volí blaster nebo pušku, má každý hráč v The Old Republic své jasné HP. Nesmíte tedy být překvapeni, až uvidíte rytíře Jedi "řezat" mečem do mechanického robota, který by se podle všech filmových pravidel měl už dávno rozpadnout na hadry, ale ve hře přesto dál stojí na místě a zarytě svému protivníkoví střílí do obličeje. Tady zkrátka platí zákon běžných onlinovek.

Kupodivu nejen světelné meče mají v The Old Republic svůj předobraz ve filmech; mezi základní zbraně se ve hře řadí blastery, což jsou v zásadě modernější pistole s plasmovými náboji (jeden takový má ve filmech Han Solo), ale třeba i rakety střílené ze zápěstí či plamenomet, jaké v Epizodě II používal Jango Fett. Oboustranný světelný meč je libůstka, kterou do sextalogie vnesla teprve vysoce populární postava Dartha Maula, ovšem libůstka dnes natolik oblíbená, že ji v The Old Republic budete patrně potkávat na každém kroku.

V The Old Republic nechybí ani další důležitá část filmů - vesmírné bitvy. Zatímco na plátně se řeší drobnosti, jako zda lodím funguje hyperdrajv (pro zdolávání extrémních dálek) či jestli má někdo dost energie na zapnutí předních štítů, ve hře do detailů jít nemusíte. Na palubě lodi si jednoduše aktivujete panel s dostupnými vesmírnými misemi a prakticky během vteřin se ocitnete přímo uprostřed bitevní vřavy, která stylem hry připomíná libovolnou vesmírnou arkádu z pohledu třetí osoby; fanoušci Hvězdných válek si nostalgicky vybaví stařičké Rogue Squadron či pozdějšího Starfightera, těm ostatním bude stačit, že je to třeba "něco jako Warhawk".

Tedy v zásadě ten nejjednodušší, arkádový model, kde šipkami uhýbáte do stran a jinou klávesou střílíte. Jedna z vašich prvních misí v The Old Republic, ostřelování vesmírné stanice obklopené stíhačemi Talon, jako by z oka vypadlo finálnímu náletu na loď Obchodní federace z filmové Epizody I. Zničit věže, štíty, stíhače a to zbylé nakonec vyhodit ve vzduchu - to už je dnes natolik standardní herní výbava, že člověk nějaké filmy ani nepotřebuje znát.

Na nejrůznějších planetách ze světa The Old Republic se pochopitelně setkáte s již zažitou florou a faunou; na písečném Tatooinu uvidíte známé ještěří potvory Dewbacky, které žijí podobně jako "mamutí" Banthové s beraními rohy uprostřed pouště (oboje viz Epizoda IV), kdežto na sněžném Hothu to budou sympatická transportní zvířata Tauntauni, jež ťapkají po dvou nohách jako klokani, případně hrozivé, "yettiovsky" ledové Wampy (Epizoda V). Pokud už si nevzpomenete na konkrétní scény, řiďte se jednoduchým pravidlem - pokud to cení zuby a řve, střílejte nebo berte nohy na ramena.

Plná verze hry Star Wars: The Old Republic bude pro všechny spuštěna již v úterý 20. prosince, kdy začne druhá fáze distribuce

koupit z Xzone

A lahůdka na závěr: často opomíjenou specialitou filmových Hvězdných válek a vlastně nejkonzistentnějšími postavami všech šesti dílů jsou dva roboti, přátelé na život a na smrt - protokolární droid C-3PO a astromechanický R2-D2. I ve světě The Old Republic pochopitelně mechanických robotů potkáte hodně, a mezi nimi samozřejmě i ukecaného, inteligentního, v jazycích zběhlého a někdy až příliš moudrého droida protokolárního (v zásadě vypadá a chodí jako člověk na dvou nohách, to je model C3PO), stejně jako podstatně menšího, miniaturního a pouze pískajícího astromecha. Jen zdaleka ne všichni budou přátelští a nápomocní, jak jste si z filmů zvykli třeba v případě R2-D2; například imperiální astromech X2-C3 je vysoce účinným pomocníkem v boji a droidem přímo naprogramovaným k zabíjení.

Teď přehoďme míček na vaši stranu: najdou se mezi vámi tací, kdo se pustí do hraní The Old Republic, aniž by znali kterýkoli z filmů?

Příští týden bude speciál Eurogameru pokračovat s dojmy z rozehrání plné verze a dalšími tématickými články o Star Wars: The Old Republic.