Resistance 3
Cesta přes půl Ameriky s nejistým koncem.
Recenze hry vyšla původně v souladu s pokyny od distributora minulý týden, nicméně distributor později datum embarga posunul, takže byla stažena a znovu publikována 6.9.
Safra zapomeňte konečně na toho zpropadeného Nathana Halea! Ten je už zkrátka pod drnem, protože by z něj stejně asi byla jen nějaká fešná Chiméra. Však on ten nový hlavní hrdina Joseph Capelli přece jenom není takový záporák, jak jsme si ze dvojky mysleli. Vzorně se stará o svoji rodinu, kterou založil s Haleovou sestřenicí Susan, spolu mají malého klučíka Jacka, ale potud malá idylka končí.
Třetí díl začíná v srpnu 1957, kdy nastalo neodvratné. Chiméra prakticky zničila celé USA a těch 10 procent přežívajících zbytků lidí se dobře ukrylo. Jenže Chiméra si je stejně našla, takže před Josefem je přetěžký úkol celou nákazu nějak zastavit, což znamená probojovat se přes čtvero amerických států až do mrazivého New Yorku, kde je podle doktora Malikova zakopán pes, tedy klíč k zastavení nákazy.
New York tak po Londýnu a San Franciscu kompletuje triumvirát velkoměst, která zlikvidovala Chiméra, nicméně do města, jež nikdy nespí, se podíváte až na úplný konec. Stejně z něj spatříte pouze trosky, takže je úplně jedno, jak se ta spoušť vlastně jmenuje. Sice jsem sklátil obrovitého Widowmakera přímo na Times Square, ale kdyby mi toto slavné místo nenašeptal název úrovně, sám bych na to nepřišel, i když jsem tam skutečně byl.
Každopádně jestli něco na Resistance 3 na úvod pochválit, určitě bych zmínil pěknou rozmanitost prostředí, kdy skrze ty zmíněné čtyři státy USA zavítáte z rodné hroudy do trosek dalších měst a vesnic, budete se plížit temným lesem, hledat cestu v opuštěném dole, schovávat se v průmyslových komplexech, bojovat o holý život v bývalé věznici a nakonec vlezete nepříteli přímo do huby, když sabotujete jeho futuristické komplexy. Skoro bych řekl, že ze všech dílů je zdejší prostředí asi nejzajímavější.
Jenže to, co vám okolí nabídne, už jásot rozhodně nezaslouží. Počítat je tak třeba s naprosto lineárním postupem někdy až moc uzounkým koridorem, jenž dává zapomenout na krapet rozlehlejší bojiště druhého dílu. Kupř. na Washingtonově náměstí v New Yorku se musíte utkat s drtivou přesilou obřích netvorů Chiméry, mimo jiných i s monstrózními Goliáši, ale ejhle, hra vám povolí skrze své barikády pouze nejhorší možný přímý útok, při němž se nedá moc dobře krýt. Jiné a třeba bezpečnější cesty tu prostě nejsou.
A v postupu vám moc nepomůže ani takřka nezničitelné a dosti sterilní prostředí. Hra v tomto zamrzla ve stavu mnoho let nazpět, stejné lokace už uměla i první Playstation. Od moderní hry a ještě třetí v řadě bych čekal mnohem více, než úplně tuhé kulisy s úzkou stezkou vpřed. A toho, kdo rozhodl, že všechny interaktivní dveře, což je jediný pohyblivý prvek prostředí, dostanou naprosto stejnou a jedinou texturu, bych proklel! Ať už jste v malém venkovském domku nebo v městském věžáku, stále civíte na ty samé dveře!
Snadno jsem se tak přistihl, že mě zdejší stále opakované bitvy už ani moc nebavily, protože příběh postrádá jakoukoli výraznější atmosféru. Tady jde prostě jen o to, nějak se probojovat do New Yorku, takže hra díky tomu pouze jen stále předhazuje malý kus putování a neustálé souboje s obrovskou přesilou, když znovu zcela chybí jakákoli vozidla. Přesila je mnohdy skutečně drtivá, až absurdní, kdy se na vás vrhnou klidně desítky neustále nabíhajících potvor, čímž vás hra nutí poskakovat s prstem na spoušti ve stylu Quakea a podobných rubanic.
Oproti jedničce jste na všechno takřka sami, pouze v několika málo úrovních se dočkáte pomoci kolegů, kteří stejně pálí pánubohu do oken a v ničem vám nepomůžou. Opět můžu vzpomenout další nepovedenou scénu, kdy velká tlupa základních Hybridů Chiméry střílí na svého přerostlého bratříčka Widowmakera, jenže i přes ty tisíce jejich kulek potvora prostě vyžaduje skolení pouze od vás. Jakoby Hybridi stříleli slepými a vy měli naopak v ruce extrémní ráži...
I potřetí je ale Resistance vskutku obtížnějším kouskem, protože Chiméra je sice znovu rozumu zcela mdlého a prostě jen kličkuje a pálí směrem k vám, ale jinak má doslova ostříží zrak a třeba skrze mlhu, kdy vy nevidíte ani živáčka, vám pošle naprosto přesně cílený kovový a výbušný telegram, že se nestačíte divit. Do třetice pak tvůrci vypustili auto uzdravování, takže nyní vám život doplní pouze střídmě nacházené zelené lahvičky, které sporadicky taktéž vypadávají z mrtvol. To dělá hru spolu s větší výdrží potvor (na skosení potřebujete o dost více kulek, než ve dvojce) ještě náročnější, než dříve, ale za tento návrat do minulosti jsem rád, však pocity zmaru s jediným zbývajícím dílkem zdraví byly opravdu napínavé!
Už jsem zmínil, že jdete hlavou proti přesile, ale naprosto mi pil krev doslova humpolácký respawn nepřátel. Ti se zničehonic objevují i na naprosto irelevantních místech a asi nemusím dodávat, že většinou za vašimi zády. To jsem takto např. couval do krátké zazděné chodby a byl si jist krytými zády, načež se mi přímo za krkem zhmotnila odporná varianta Sirael, které bych růži fakt nedal. Než jsem si uvědomil tu hrůzu, že Chiméra už dokonce ovládá teleport, záhy jsem klepal na nebeskou bránu...
Zbraňové kolečko je zpátky!
Vyšší obtížnost i na nejnižší ze tří stupínků hra částečně vyvažuje jednak hustě rozmístěnými checkpointy, kdy opakujete jen malý kousek, ale hlavně naprosto masakrózní nabídkou skvělých zbraní, z níž by se mohli všichni ostatní konkurenti učit! Halelujá, to boží zbraňové kolečko s pauznutím hry je zpět a s ním i možnost libovolně přepínat a nést dokonce drtivou dvanáctku famózních kvérů, z nichž by i Duke Nukem jářku slintal blahem!
Valnou většinu znamenitých zbraní sice už známe z minulých dílů, ale kladivo, pistol Magnum, chiméří automat Bullseye, vojenskou karabinu, raketomet Wildfire, brokárnu Rosemore, kanón Auger a další prskátka včetně zmrazovače, elektrošoků a čtyř typů výbušnin si skvěle užijete a vždy se budete těšit, jakou zbraň na koho použijete. Samo že má každá svůj extra účinný sekundární mód střelby, který vám hra vždy ukáže ve stylovém zápisníku z vojenské střelnice, takže je zde nehodlám prozrazovat. Používáním se všechny zbraně navíc automaticky vylepšují, takže např. brokovnice pak střílí samozápalné broky.
Znovu ale platí, že neřádstvo Chiméry je většinou spíše k smíchu než ke strachu a i když narazíte na pár nových mutací, stejně se v drtivé většině postavíte jen opakujícím se Hybridům a jejich odolnějším nebo létajícím variacím. Hra má ovšem jednu neblahou "výhodu" v tom, že když už by vás měla opravdu nudit, tak dojdete do New Yorku a zazvoní zvonec na konec. Což v mém případě znamenalo na prostřední obtížnost jen lehce přes 8 hodin. Pokud si dobře pamatuji, tak jsem první díl dokončil za 14 a druhý za hodin 10, takže si troufám tvrdit, že Resistance 3 je bohužel zcela nejkratší hra celé série.
Hra kratší dobu sice maskuje papírově vysokým počtem 54 úrovní ve 20 kapitolách, což je skoro na úrovni úvodního dílu, ale počítadlo v menu mluví jasně - singl kampaň dokončíte za slabé dva večery. Naštěstí tu je ale další parádní disciplína Resistance 3, kterou se nemůže pochlubit ani takový Battlefield 3. A tou je možnost kooperativního hraní singlu ve dvojici jak přes internet, tak dokonce i přes splitscreen, za nějž se tvůrcům klaním až k zemi! Ano, sice to není alternativní kampaň pro osm hráčů jako ve dvojce, ale koop je i tak samozřejmě zábavný, když si přitom můžete dohromady nadávat, jak vám to nejde.
Však jsem asi třetinu celé hry odehrál s mým tradičním parťákem Kamilem (druhý hraje za postavu Johna Harpera) na jedné sedačce a kromě už opravdu podprůměrné grafiky bych offline koopu nic jiného nevytkl. Však ani v singlu není obrázek na dnešní poměry vskutku nic moc, připadá mi zhruba na úrovni dvojky. Dohled rád doskakuje, některé prvky prostředí jsou dosti hrubé a třeba zbraně postrádají celou řadu detailů. Už jsem si ale zvykl, že Resistance nikdy k výkladní skříni PS3 po stránce vizuálu nepatřila, takže ani trojka v tomto není výjimkou.
Pozor na Network Pass
Multiplayer jsem nemohl otestovat, protože Resistance 3 jako jedna z prvních PS3 her zavádí Network Pass a jeho kód PSN před vydáním hry ještě nebrala. Abyste se totiž vůbec dostali do MP nabídky, tak nejdříve musíte zaregistrovat dvanáctimístný klíč z manuálu, který je nepřenosný mimo váš profil. Každý další uživatel hry si pak pro online funkce musí napřed z PSN zakoupit klíč nový. Tuto formu odporu proti bazarovým prodejům už zavedlo několik velkých distributorů, takže bylo jen otázkou, než se k tomu dostane i Sony.
Kromě koopu nechybí ani klasický multiplayer, nikoli moc odlišný od předchůdců, takže obsahuje pětici známých režimů hry (Deathmatch, Team Deathmatch, Chain Reaction, Breach, a Capture the Flag), ale pozor, nyní již pouze pro slabších 16 hráčů! Dvojka jako konzolový rekordman nabídla neuvěřitelných 60 hráčů, jednička začínala na ještě parádních 40, ale nová trojka už šla s číslem rapidně dolů, prý kvůli důrazu na větší kooperaci mezi hráči v týmu. Přitom na pokračování si trojka nechává pootevřená dvířka, protože sice už oproti dvojce smysluplně finalizuje Josefovo snažení, ale žádné konečné rozuzlení tu ještě není vidět.
Říká se konec dobrý, všechno dobré, takže snad ještě připomenu příjemné drobnosti, že si všechny tři režimy hry můžete vychutnat jak ve stereoskopickém 3D zobrazení, tak i s ovladačem Move v ruce, včetně podpory puškového nástavce Sharpshooter. A skoro bych i zapomněl, že i potřetí nechybí praktická možnost zcela libovolně si namapovat a uzpůsobit funkce na všechna tlačítka joypadu.
VERDIKT: Přemýšlení nad výslednou známkou je věru těžké, protože bohužel nemůžu říci, že by byla Resistance 3 jasně nejlepší hrou série a EG staré díly pro srovnání nerecenzoval. Na jednu stranu tak chválím skvělý výběr parádních zbraní s dvěma módy střelby a návrat zbraňového kolečka, absenci auto uzdravování, 3 typy her v jednom, podporu 3D i Move, nebo rozmanité lokace po půlce USA. Jenže nemůžu přehlížet zastaralejší grafiku, krátkou herní dobu, hrozné chování nepřátel, vypuštění vozidel, statické a nezničitelné prostředí s úzkým koridorem, nebo střídmější multiplayer. Do třetice bych od takové zásadní PS3 značky čekal mnohem více, takže Resistance 3 za sebe pustím na stupínek, který znamená stále velmi dobrou hru, ale vrchol žánru v žádném případě.
Resistance 3 vyjde exkluzivně pouze na PS3 9. září 2011 rovnou ve třech edicích: základní, speciální s herními bonusy a sběratelské "Survival" verzi s dárky. Hra se bude nabízet také ve výhodném bundlu s konzolí PS3 Slim 320 GB.