Resistance 3

9. srpna 1957 a k teplejm letním měsícům to má teda zatraceně daleko. Nejenom že mrzne a můj syn Jack je prochřadlej na kost, ale..., jak to říct? Nakonec přišli. Po čtyřech posranejch letech ukrejvání a přežívání v tý odporný malý díře Oklahomě si přišli, přišli si pro mě, pro mojí ženu, mojeho syna a zbytky týhle mizerný lidský rasy. Pořád je vidím před sebou, jak se na obzoru rýsujou ty jejich hnusný černý pařáty a kulomety, jak mi zoufalá Susan kouká do očí a furt opakuje: "Jeď, hlavně jeď, pospěš si a jeď za doktorem Malikovem, jeď do New Yorku, utíkej... a zachraň nás!" Jak vás mám zachránit, nevím. Ale utíkám. Utíkám a jsem při tom posranej až za ušima.

Tak asi takováto je situace: svět se blíží neodvratitelné zkáze, hlavní hrdina Nathan Hale je mrtev, mimozemská Chiméra překonala veškerý odpor a teď jde jen o to, jak dlouho ještě lidé dovedou přežívat jako lovená zvěř. Kvůli nedostatku jídla se mezi sebou navzájem požírají, v děsu prchají před hlídkami Chiméry a na každém kroku je čeká smrt. To je atmosféra nadcházející sci-fi střílečky Resistance 3, která v kostce vezme klíčové herní principy svých dvou předchůdců a pokusí se je využít ve zbrusu novém kontextu.

Ale vezměme to pěkně popořadě, vždyť už je za tím téměř padesátiletá historie: od pádu meteoritu v ruské Tunguzce, vytýčení Ruské zdi a prvního útok mimozemské Chiméry, přes bouřlivá 30. léta s těsným prezidentským vítězstvím Noaha Grace nad Franklinem Rooseveltem či emigrací doktora Malikova do Británie, až po masivní vojenská tažení Chiméry na Anglii (první díl Resistance, 2006) a později Spojené Státy (Resistance 2, 2008), zkrátka na každém kroku se to jen skví pamětihodnými událostmi.

Jestli jste se tedy v Resistance 3 chtěli znovu vrátit do kůže amerického vojáka Nathana Halea, zapomeňte na to a už si to pro jednou zapamatujte: Hale je mrtev, neobživne a podle všeho se z něj nestane ani mutant. Zemřel v červnu 1953, když se nad New Yorkem otevřela obří červí díra - a hrdinu prvních dvou dílů na onen svět poslal nikdo jiný, než Joseph Capelli, doposud tak trochu záporňák a nyní náhle úhlavní protagonista Resistance 3. Pro vývojáře z Insomniac to je samozřejmě riskantní krok, ale logiku nepostrádá: vždyť Resistance je už z podstaty a svého názvu hra o přežití lidstva, nikoliv osobní příběh Nathana Halea. Abychom ale pochopili Capelliho situaci, je třeba nejprve trochu zapátrat v paměti...

Hale, jo, toho Halea si pamatuju moc dobře. Viděli sme se poprvý v prosinci padesátýho roku, když sme skládali zkoušky v Projectu Abraham. Pokud vím, tak on šel rovnou k Rangerům, zatímco mě rekrutovala ta posraná Agentura pro výzkum zvláštních projektů do svýho programu Sentinel. Když si vzpomenu na toho hajzla, co nás věčně buzeroval na cvičišti! Dodneška mám radost, že jsem mu to všechno vysvětlil pěstí pěkně rovnou do nosu...

Po důtce za špatné chování se Capelliho stopa ztrácí. O dva měsíce později ho britští vojáci našli jako jediného přeživšího ve Varšavě, kde byl šest týdnů předtím brutálně zmasakrován tým Bravo. Jak přesně se Capellimu podařilo přežít nikdo netuší, vláda k tomu žádné oficiální stanovisko nevydala a teprve po roce vyšetřování Capellimu v listopadu 1952 snížila hodnost a zároveň udělila tříměsíční vězení.

Na ten psycholágr se taky pamatuju moc dobře, stejně jako si pamatuju krvácející čumák toho hajzla, kvůli kterýmu jsem tam skončil. Nebyla tam nuda, to rozhodně ne! Třeba když jednou přišli ti tři doktůrci a boty jim začaly čvachtat v loužích krve! "Pane Capelli, co jste si udělal, vy jste se pořezal? Vy si ubližujete?" Jak ječeli hrůzou! No pravda, pořád se to nedalo srovnat s tím, jak ječeli potom, když sem se do nich pustil...

Na další důtku z chování pro Capelliho už ale nebyl čas, protože v květnu '53 zaútočila Chiméra na USA, hlavní protagonista znovu vpadl do mundúru a o dva měsíce později zabil Nathana Halea, čímž v zásadě projevil laskavost a zabránil tomu, aby Halea vir Chiméry postupně pohltil. Klíčová informace je, že v Haleově krvi našel dr. Malikov něco, co se v dalších letech stalo základem nové vakcíny proti viru Chiméry - a že o měsíc později Capelli definitivně opustil americkou armádu. Utekl do Oklahomy, oženil se s Haleovou sestřenicí Susan a v roce 1954 se jim narodil syn Jack. Přetočte o tři roky později, je 9. srpna 1957 a právě začíná Resistance 3.

Jak jste snad pochopili z úvodních řádků, Capelli míří do New Yorku z nějakých nejasných důvodů: zčásti proto, aby zachránil stonajícího syna Jacka, zčásti proto, že má - zatím nevíme jak, a pravda zní to velmi kýčovitě - zachránit všechno lidstvo. Ale určitě v tom jede Capelliho druh, sám dr. Malikov, který jej bude provázet po celou dobu hraní a jestli se na něčem hráčská komunita shodne, pak že právě tenhle sympatický, ale za celou věc také odpovědný doktor musí ve trojce nutně zemřít - jinak by to přeci nebylo fér! Ostatně hráči Resistance 2 si už z dřívějška vybaví, že Malikov (zodpovědný např. za zjevení úhlavního antagonisty druhého dílu a nepřímo též za Haleovu smrt) už jednou uvažoval nad sebevraždou a tytéž pohnůtky ho prý trápí i na začátku trojky, takže... Ale jak že tahle cesta vlastně bude probíhat?

Jeli sme s Malikovem dlouho, napříč celou Amerikou, prolezli sme každou dírou a na každým kroku nám taky šlo vo kejhák. Proč? No v prvý řadě sme neměli benzín, takže sme jeli na energetický jádra Chiméry a asi si dokážete představit, že krást tahle drobátka přímo z jejich vznášedel není zrovna ta nejbezpečnější zábava. A pak tu byl ten strašlivej výlet na lodi do St. Louis. To víte, když je polovina Ameriky zatopená, dostanete se s lodí všude nejsnáz, to nám nedělalo potíže. Jednou člověk plave nad fotbalovým hřištěm, podruhý míjí utopenej autobus. Pamatuju si taky, jak sme s doktorem čuměli, když sme poprvý projížděli kolem těch divnejch novejch rostlin. "Joe, oni to tady začínají kolonizovat," šeptal doktůrek. Jo, pěkná byla, taková obrovská, svítící žlutá kytička jednoznačně mimozemskýho původu. Taky sem to do ní hned napral z Magnumu, cheche...