Resident Evil 5 PC

Jak se poslední dobou stalo zvykem, PC konverze konzolových hitů přicházejí s menším zpožděním. Specifik Resident Evil 5 na osobním počítači není oproti jarní konzolové verzi mnoho. Kromě několika málo nových kostýmů a módu No Mercy v Žoldácích jde hlavně o vizuální stránku. Tedy ne že bychom se dočkali lepších textur, ale můžeme si zvolit rozlišení i vyhlazování hran podle libosti. A že se tentokrát nemusíme vůbec držet zpět. Díky tomu hra vypadá naprosto skvěle.

Resident Evil 5 je jedna z nejlepších konverzí z konzol, jakou si pamatuji. Na mém Athlon X2 4400+, 3 GB RAM a ATI 4850 jede hra naprosto bez problémů v rozlišení 1366x768 se čtyřnásobným vyhlazováním. Nikdy nespadne pod 25 snímků za vteřinu a obvykle se pohybuje kolem čtyřiceti. A to jsem měl nastaveny nejvyšší detaily. S těmi nejnižšími sice hra vypadá jako na PS2, ale zahrát si ji tak mohou i majitelé notebooků.

Trochu nervózní jsem byl z ovládání na klávesnici a myši. Ačkoliv je přesnější, pohyb je podivně neohrabaný a po dvou hodinách se mi pěkně točila hlava. Pak jsem si vzal kopii PS2 ovladače, připojil ho do PC a užil si zbytek naprosto bez problémů. Na druhou stranu, můj kooperativní kolega, se kterým jsem prošel téměř celou hru, si míření myší a pohyb na klávesnici nemohl vynachválit, takže to je hodně subjektivní.

Velkou výhodou PC verze je přítomnost češtiny, kterou pro Capcom vyrobil CD Projekt. Sice se opět setkáváme s toporně přeloženými větami, jako třeba: „Ševa tomuto osudu vyvázla jen díky pohotovosti pana souseda, který ji popadl ...“, ale to je malá oběť za to, že si tuhle hru užijí všichni světovými jazyky neposkvrnění. Navíc je ve hře obsáhlá knihovna, která detailně popisuje historii celé série, jednotlivé charaktery a organizace. Jako úvod do problematiky naprosto vynikající.

Jelikož se Resident Evil 5 na PS3 a X360 objevil ještě před spuštěním Eurogameru, podívám se také na hru jako celek. Pátý díl je prvním v sérii, který se dostal na konzole nové generace, nepočítám-li Wii střílečku Resident Evil: Umbrella Chronicles. Nicméně hraje se pořád stejně a pořád platí ta samá pravidla. Což může být pro PC hráče trochu problém. Přeci jen třeba nemožnost střílet při pohybu, nebo být naprosto zranitelný při práci s předměty, není pro nás věc obvyklá. Ale celá série byla vždy mnohem více orientovaná na konzole. Vždyť na PC vyšly prozatím jen čtyři díly, úplně tuto platformu minul Resident Evil Zero a vynikající Code Veronica, nemluvě o titulech zasahujících jiné žánry.

Ovšem ti, co hráli čtvrtý díl, se budou cítit jako ryba ve vodě. Pětka totiž není žádnou revolucí a dalo by se říci, že vpřed se posunula maximálně tak audiovizuální stránka. Opět se pohybujete ve 3D prostoru, plníte vcelku primitivní hádanky a to i v porovnání se čtyřkou, která vám rozhodně mozkové buňky netrhala. A hlavně střílíte. Čím vyšší pokračování, tím více zombie ve hře. A právě díky velkému počtu nepřátel si někteří pletou tuhle hru se střílečkou.

Dlouho se dobrodružství odehrává ve venkovních lokacích, které jsou sice krásně prosluněné, ale hororové atmosféře to nepřidá. Dění na obrazovce spíše navozuje stísněné pocity z malých prostorů a obrovské haldy nepřátel. Jenže tenhle pocit není tak výrazný, jako když jsem se v předchozích dílech bál otevřít dveře s vědomím, že v mé pistoli jsou poslední dva náboje. To se vám tentokrát nestane, protože střeliva je oproti dřívějšku všude habaděj. Jedna z velkých předností výtečné série je díky tomu zahrabaná pod zem, protože atmosféra zaujme tak maximálně zaryté fanoušky, pro něž je každý další díl Residenta událostí roku. O to důležitější úlohu hraje příběh....