Reflexe na třetí den Gamescomu
Pozdní budíček, hry, hry, hry a Eurogamer párty.
Jestli jste četli náš blogový záznam z prvního, středečního dne na letošním Gamescomu v Kolíně nad Rýnem, víte, že kvůli spřízněným duším v Sony a EA a jejich nočním akcím, jsme ve čtvrtek šli opět spát někdy při rozednění. Ten den jsme si tedy přispali a vstávali až za pět minut deset, kdy v našem hotelu končila snídaně. Nyní na pokoji i s Honzou Doskočilem, který ukořistil hřejivé místečko na koberci uprostřed, jako přikrývku si musel vystačit se záclonou a polštář jsem mu tedy ale jako už půjčil svůj – po třetí hodině ranní jsme holt přistýlku na recepci neobstarali.
Ale žádné, že bychom se ve čtvrtek na výstavišti flákali! Celý den jsme vlastně strávili v business centru, kde se konaly uzavřené novinářské prezentace, a do showfloor hal, přístupných pro veřejnost, jsme se ani jednou nepodívali. Ale muselo tam být nelidsky natřískáno, soudě jen podle tisícovek lidí proudících ráno do výstaviště spolu s námi.
Kolega Michal Havryluk, který celý den obcházel předváděčky s Honzou, viděl např. Might & Magic: Heroes VI, pokračování své srdeční série, ze které vám už cobydup přinesl pořádné dojmy - hudroval něco o tom, že ještě nikde na českém internetu žádný kloudný článek není, tak schválně, co z něj vypadne. :-) Kromě toho se byl podívat i na velmi nadějnou indie hru From Dust (dříve Project Dust), omrknul nový level z Call of Duty: Black Ops, shlédnul pohybové hry Just Dance a Michael Jackson: The Experience, a viděl i Mafii II ve 3D, na třech propojených, vedle sebe zarovnaných obrazovkách, kterýžto zážitek byl údajně jedním z nejlepších na celé show.
To zase u mě na celé čáře vyhrál BioShock: Infinite, vzdušné pokračování podmořského předchůdce, které je se svou Columbií zasazeno v ještě úžasnějším prostředí, než kterým bylo Rapture a patnáctiminutová prezentace jednoho úseku mne svou plynulostí, rozmanitostí a propracovaností naprosto zarazila do křesla (v mimochodem fenomenálně stylizované 2K budce). O Infinite jsme sice již nedávno psali, nic zásadně nového na GC k vidění nebylo, ale i tak mám sto chutí nějaký nadšený článek napsat. Vážně paráda! Jedinou palčivou otázkou visící ve vzduchu tedy je – jak se bude Infinite hrát? Demo vypadalo až podezřele plynule a filmově.
Mnohem více času jsem každopádně strávil u Bethesdy, kde jsem si zahrál jednu příjemnou partičku v FPS Brink a ozkoušel si rubačku Hunted, která trochu zklamala. Rage jsem se kvůli dojmům z E3 již vyhnul, ale nahradil jsem to u Fallout: New Vegas, kde jsem si zahrál tři čtvrtě hodiny z de facto finální verze hry a poté ještě vyzpovídal projektového ředitele. Příjemná předváděčka byla i ta Halo: Reach, kde Bungie maník ukázal nový level z kampaně a ještě bohatě povyprávěl o Firefight módu, o multiplayeru a o vizuálním upgradování svého Spartana.
Ve volné chvíli jsem se zastavil i u JoWoodu, kde předvedli nový úsek z Arcania: Gothic IV, ale od E3 se moc nezměnilo – na pohled hra vypadá pěkně, odkazů na předchozí díly je habaděj, svět je krásný (byť trošku prázdný) a soubojový systém tento titul rozhodně neprodá. Nové drobky o příběhu, zasazení a hratelnosti si ale později nějaký ten článek zaslouží. Štěstí jsem zkusil i u stánku Deep Silver, kteří zrovna oznámili Risen 2, a jestli náhodou ke hře rovnou něco nemají..., ale podle očekávání ještě nikoliv.
Protože všechny předváděčky zpravidla končí v šest večer, ale Eurogamer párty pro členy všech poboček a další lidi z byznysu začínala až v osm, strávili jsme dvě hodiny v našem multinárodním EG stánku, kde jsme poctivě klovali v tempu velmi hektickém a světlo světa tak spatřily dojmy z Dragon Age II.
Na Eurogamer párty jsme nakonec dorazili s více jak hodinovým zpožděním, protože Rupert Loman, zakladatel a šéf mateřského Eurogameru, pozval všechny na pití (na jídlo jsme tedy ještě předtím vyrazili jinam). Koneckonců, byli jsme vyhládlí jak vlci, protože od snídaně se na výstavišti nezastavíme a jako správné novinářské socky žijeme až do večera pouze z toho, co nám do zobáčku strčí vydavatelé při prezentacích. Tímto děkujeme Square Enix, Bethesdě a JoWoodu za dnešní bagety, housky, sušenky, ovoce a džusy.
Ale zpátky na loď a na umělou pláž na palubě, kde se EG akce konala. Až na finále byla skvělá. Popovídali jsme si s dvěma hlavouny celé sítě, Rupertem a Tomem Bramwellem (oba vás mimochodem zdraví!), u kterých by člověk díky jejich maximálně vstřícnému a příjemnému vystupování vůbec nepoznal, že vedou jeden z největších magů videoherního průmyslu. Fajnová ale byla posezení vlastně se všemi zástupci dalších zahraničních odnoží Eurogameru aneb to je ta ohromná výhoda toho, že jsme částí něčeho většího a na společných akcích, jako byla takto, můžeme s kolegy z celého kontinentu naživo probírat aktuální témata, strategie, nebo i trable.
Takže jen škoda konce párty, kdy provozovatelé podniku zablokovali výstup z lodi a najednou, že každý musí zaplatit co propil. Došlo k několika hádkám („But I don’t have a f****n penny on me!”), fronta byla přes hodinu dlouhá a tak jsme se složili na lehátka (odkud většina tohoto článku i pochází), vytáhli laptopy a pro změnu začali klovat. Vyžírky na vrátnici nás obraly asi o €25, my je sprdli za dezinformace (Eurogamer měl pronajatou pouze část lodi, na zbytku se muselo platit, ale to už nám bodyguardi při vstupu neřekli a my tak nějakou dobu nevědomky utráceli), slušně jsme je poslali těsně pod oblast kostrční a místo navazující EG akce v klubu Diamond jsme se odpotáceli na hotel.
Jednak abychom ještě něco sepsali, jednak proto, že dnes letíme zpět do Prahy a brzy odpoledne bychom měli být už doma, tam snad ještě něco zvládneme sepsat a pak se na hóóódně dlouhou dobu odebereme do brlohu, abychom dospali ten spánkový deficit za poslední tři dny. Ještě štěstí, že je před námi víkend, kdy je režim trochu volnější. Každopádně dojmů z Gamescomu tu pro vás budeme mít v budoucnu ještě spousty. Dvacet? Minimálně. Těšte se!
PS: Honzu jsme nakonec nechali v Kolíně. Prý si veletrh dostatečně neužil a prý by rád ještě natočil nějaká videa, mrknul na nějaké hry... No, a hlavně teda nafotil hostesky.
