Red Faction: Guerrilla
Povstání na Marsu s fyzikální revolucí.
Třetí díl série Red Faction se nezadržitelně blíží. Hype opět slibuje zázraky a revoluci. Opatrný selský rozum již těmto řečem odmítá věřit. Naštěstí nás vývojáři z Volition obdařili demoverzí, tak se na ni podívejme. Demo Red Faction překvapivě nabízí tři velmi rozdílné části. Oproti nedávné jednotvárné demoverzi Riddicka jde o solidní ochutnávku herních možností. V úvodu jste vrženi do klasické akční části s úkolem ukrást obřího chodícího robota. Díky pohledu třetí osoby a možnosti krytí připomíná akce na nohou trochu Gears of War. Ale takových kvalit bohužel zdaleka nedosahuje. Ovládání není tolik intuitivní a příjemné. Doufejme, že si na něj půjde, po delším hraní, lépe zvyknout. A animace hlavního hrdiny působí příliš prkenně. I když bojování není špatné, jde spíše o průměr až lehčí podprůměr.
Asi málokdo odolá hned na začátku vyzkoušet destrukční model. Jeho zpracování se s velkou pravděpodobností stane předmětem dlouhých diskusí. Podle mého názoru je perfektní. Ale k realismu, po kterém také hodně hráčů touží, má velice daleko. Fyzikální model je podřízen zábavě a je silně přehnaný. Se svým kladivem se bez problémů, na pár úderů, probouráte kteroukoliv zdí. Odhozený nepřítel klidně přeláme železnou konstrukci. A při pohledu na vybuchující vozidla, by i bratři Wrightové pukli závistí. Zbourat lze opravdu vše. Jen s výjimkou terénu. Takže kopcem si bohužel tunel neprokopete. Je jen škoda, že první úkol demoverze je časově omezený. Což komplikuje možnost vyzkoušet si důkladně možnosti demolice bez neustálých restartů.
Při akci mě nejvíce zklamala umělá demence protivníků. Ti se skutečně chovají prapodivně a jejich pathfinding by zasloužil přepracovat. Není výjimkou narazit na protivníka, který utíká zaseknutý o zeď nebo strmý sráz kopce. Občas potkáte i blázna, který se kryje za špatnou stranou překážky a vystavuje se tak krásně na odstřel. Nemluvě o náhodném přebíhání po prostorách, kam zrovna míříte.
Při opakovaném hraní mě naopak velmi potěšila volnost. Vzhledem k totální destrukci jste prakticky omezeni pouze strmými srázy hor. A i mezi tím vede k cíli několik cest. Red Faction se nehraje ani trochu jako lineární tunel. Maximální volností mi spíše připomněla Far Cry 2, kdy také přináší hráči velký prostor k improvizacím a experimentům. Za tato vlastnost zasluhují vývojáři vztyčený prst. Konkrétně palec.
Splněním prvního úkolu dostanete možnost řídit velkého robota. Jde o nádhernou ukázku zpracování destrukce. Při cestě k cíli mise vůbec nemusíte brát v úvahu místní budovy a konstrukce. Vším lze přímo projít a rozsypat na hromadu sutin. V průběhu tohoto chuligánství je vidět, že budovy nejsou složeny z velkých panelů, jak tomu často bývá. Vše se láme a boří pouze v místě nárazu. Pokud projdete větší budovou, vytvoříte díru pouze tam, kudy jste prošli.
Při řádění s robotem, jsem bohužel pociťoval drobné potíže s ovládáním. Robot umí jít pouze do čtyř směrů a zatáčí pomocí ovládání pohledu kamery. Pokud nasměrujete joystick šikmo, robot nedělá nic. Často jsem zbytečně zůstávat zaseknut, když jsem se ze zvyku snažil pohybovat šikmo vzhledem k pozici kamery. Zde bych do plné verze velmi rád vidět nějaké vylepšení.