Red Dead Redemption: Undead Nightmare
Divoký západ nyní jako horor se zombíky.
Rockstaři pokračují ve své šňůře velkých datadisků ke svým peckám, v což samozřejmě počítám dřívější skvělé přídavky pro GTA4 a také tento první velký datadisk pro skvělou westernovku Red Dead Redemption. Podle přízviska jistě hned poznáte, o čem to tentokrát asi bude. Ano, na scénu divokého západu se noří armáda zombíků, s níž si bude muset, jak jinak, opět poradit náš starý známý John Marston, jakožto hrdina původní hry.
Však Undead Nightmare zrovinka pokračuje zhruba tam, kde originální titul skončil a během hry také nabízí dost narážek na děj Redemption, takže mé doporučení je jasné: rozhodně si zahrajte datadisk až po dokončení příběhu v Redemption. Na začátku datadisku si tak neprozradíte konec originálu a při hře se budete příjemně rozpomínat na předešlé události. Ale i ty nové jsou dosti podivné, protože celé státy naleznete zamořené podivnou a hororovou nákazou nemrtvých, kteří vylézají z hrobů a hryznutím infikují tu hrstku přeživších, z nichž se vzápětí stávají také zombíci.
Však celý styl hry tomu dobře odpovídá. Lokace jsou sice zcela stejné s Redemption, ale nyní jakoby i počasí tomu nahrávalo, když častěji prší, rozlézá se mlha, tma je nyní snad ještě temnější a příroda jakoby také mrtvolně dýchala. Když si k tomu připočtete ještě řádně temnou a opět parádní hudbu, tak zdejší hororová atmosféra by se dala doslova krájet! Zděšení pak dostoupí vrcholu, když záhy potkáte také nemrtvá a zakrvácená zvířata s hnijícími vnitřnostmi, která jsou trochu silnějšími protivníky, než dříve v živém stavu.
Tak jsem byl trochu vyveden z míry, když mi na zapískání přiběhl totálně shnilý zombícký koník, však jsem nevěděl, jestli ho raději zabít, nebo vzít nohy na ramena před tou ošklivou potvorou. Jenže jezdit se na něm dá v pohodě, takový mrtvý oř se vůbec neunaví jako jeho živý bráška, takže jsem si oživlou koninu docela oblíbil. Když mi pak přiběhl normální kůň, tak jsem ho rovnou střelil do kebule, on hned vstal jako zombík a měl jsem hned lepší materiál na odvoz! Kůň se totiž dost hodí, protože kvůli rozvrácení ekonomiky nejenže již ve hře neexistují peníze, ale také možnosti teleportu jsou již dosti omezené, však v hořících městech nepotkáte skoro ani nohu.
Něco málo normálních lidí se tu ale přeci jen najde, když to jsou malé skupinky vystrašených občanů ve městech a vesnicích, kterým můžete, ale také nemusíte pomoct. Když jejich vísku dočasně vyčistíte od hord zombií, tak vás za to odmění novými zbraněmi i střelivem. Což si můžete také vzít z jejich mrtvol, když je raději prostě zastřelíte... Žádnému měřáku svědomí se totiž v datadisku již zpovídat nemusíte. Jenže když je necháte na pokoji, na oplátku se můžete ve městě v klidu vyspat a uložit si pozici, což jinak není možné, když při cestování nebývá moc bezpečno na roztažení bivaku, jak to Marston řešil minule.
Každopádně náplň hry se od Redemption zas tak moc neliší, když nyní Marston nepátrá po zločincích, ale po původu té strašlivé nákazy a po léku, jenž by americkému západu zase navrátil jeho dřívější lesk. Což znamená, že už od začátku se tu bude mnohem více bojovat, a to i na blízko, protože obchody nefungují a munice do střelných zbraní je nyní docela málo, takže se jí vyplatí neplýtvat. Ostatně dobrým klíčem na likvidaci nemrtvých je obyčejná pochodeň, protože zombíci pěkně hoří. Však se ví, že plameny přece znamenají očištění.