RECENZE Watch Dogs 2

Existuje lepší reklamní kampaň než ta, která zaplní titulky novinových článků příběhem, jenž se do puntíku shoduje s tím, který prožívají hlavní hrdinové vaší hry? Před několika týdny vypadla část internetu po útoku zlotřilých webových kamer, špatně nastavených routerů a kdoví čeho ještě jiného. Prostě internet věcí není zabezpečen a jakou hrozbu představuje jsme zjistili na vlastní kůži. A teď nám nebezpečí připojených věcí chce připomenout i příběh Watch Dogs 2.

Po Chicagu z prvního dílu jsme se přesunuli do prosluněného San Franciska. Smrtí neteře zdrceného Aidena Pearce nahrazuje vysmátý Marcus Holloway a partička hackerů z DedSec. Z vážně pojatého příběhu prvního dílu se dostáváme do hackerského tripu, kterému nechybí chlastačky, LSD, obří party v poušti a ujetá videa bezstarostného mládí. Watch Dogs 2 se vrhají na dráhu až komiksového stylu vyprávění, v němž jsou si hlavní hrdinové jistí svou výjimečností a všechny ostatní považují minimálně za neinformované, spíše však za lůzry.

Postupem času se DedSec rozšiřuje i přichází o své členy, ale mě to bylo v podstatě jedno. Jediný, na kom mi alespoň trochu záleželo, byl elektronický pankáč s maskou na hlavě a displejem místo očí jménem Wrench. Ze všech postav mi jeho reakce a chování přišli nejpřirozenější. Jakoby všichni ostatní byli jen velmi špatnými herci ve svém příběhu. A když se mezi pestrobarevnými událostmi z technikou prošpikovaného San Francisca autoři snaží propašovat emotivní smrt jednoho z parťáků, raději mačkáte tlačítko pro přeskočení animace. Příběh, ačkoliv obsahuje velmi silnou „českou" stopu v hlavním antagonistovi Dušanovi Němcovi, je zkrátka jak proti prvnímu dílu, tak v porovnání s konkurencí, slabý.

Dobrou zprávou je, že je to jediná velká kaňka na jinak povedené open world akci - tedy přesný opak nedávno recenzované Mafia 3. Ačkoliv San Francisco není tak velké, ani do detailu propracované jako Los Santos z GTA 5, jedná se o jedno z nejlépe zpracovaných měst ve videohře. Graficky je v určitých ohledech dokonce ještě lepší než GTA 5, což je s ohledem jeho stáří logické. Objekty, postavy i textury jsou ve Watch Dogs 2 detailnější, ovšem město jako takové prostě nemá takovou logiku ani do detailu propracované prostředí. Nicméně někde se ty dva roky vývoje navíc ve prospěch díla Rockstaru projevit musí.

Oblast San Francisca obsahuje i pár venkovsky vypadajících oblastí směrem k Silicon Valley, ale vesměs je herní mapa velkoměstem rozděleným spoustou vody. I přesto Watch Dogs 2 hned od začátku umožňují poměrně velkoryse cestovat po mapě pomocí Fast Travel bodů. Pryč jsou ve Far Cry 3 zábavné a ve všech pozdějších ubisoftích hrách otravné věže, kterými byste si odkrývali danou oblast. V téhle realitě je díky ctOS zmapován a pod dohledem kamer každý kousek země a hlavní hrdina toho umí využít.

Stejně nadšený jsem byl i z toho, že hned od začátku máte k dispozici i velmi rychlá sportovní auta, ačkoliv se do nich ještě nedokážete dostat bez upoutání pozornosti. Díky Fast Travel i rychlým dopravním prostředkům jsem netrpěl pocitem zbytečně velké mapy, jako v jiných hrách. Auta se ovládají dosti arkádově, což vyniká díky přímému srovnání s Mafia 3. Ale co, Watch Dogs 2 nejsou závody, i když těch si můžete užít od těch v motokárách, přes motorky až po automobily, přehršel. Dočkáte se i takových specialit, jako jsou soutěže létajících dronů.

V Nudle maps vidíte aktuálně dostupné mise, ať už jde o ty závodní, hackovací (online i offline) nebo příběhové - vedlejší i hlavní. Mimoto se kolem vás neustále objevují na minimapě místa, kde můžete získat spoustu peněz nebo nějaké zkušenostní body navíc k těm z příběhových misí. Zkrátka zábavy je na každém kroku mraky.

Už od začátku má Marcus spoustu hackerských schopností, což mimochodem prokáže hned v první misi, v níž se musí dostat do serverovny společnosti Blume. Nicméně díky sedmi stromům schopností k vylepšení se jeho um rychle zvětšuje. Například zpočátku sice pomocí pravého joysticku vidíte detektory pohybu v jakémsi elektronickém pohledu na svět, který ze všeho nejvíce připomíná Batman vision ze série Arkham. Ale až odemčením „System Security Shutdown" se je naučíte i na pár sekund vypínat. A stejně jako v Batmanovi, i zde mi rozdělení pohledu na svět do normálního a šedého pohledu na svět nesedí. Nakonec, kromě přesunů autem, máte stejně NetHack Vision zapnutou stále. Nechcete být přece překvapeni nepřítelem, který vyjde zpoza rohu, když je možné vidět jeho siluetu skrze zdi nebo minout cenný mobil či zkušenostní bod.

Užitečnost odemykatelných schopností je velmi rozdílná. Například ze stromu Marksmanship, který vylepšuje bojovou schopnost, jsem až do konce příběhu neměl potřebu aktivovat žádnou položku, protože rychlé přebíjení mi při stealth způsobu hraní bylo k ničemu. V dalších oblastech jsou schopnosti, které využíváte na každém kroku - třeba beztrestné kradení aut.

Plnění misí je možné pojmout dvěma způsoby - prostřílet se a trošku si u toho zahackovat nebo si sednout vedle budovy a hacknout kamery uvnitř, získat elektronický klíč k otevření dveří nebo dokonce oddělat ochranku výbuchem v rozvodné skříni. Jedinou zbraň, kterou jsem nakonec používal byla pistole s tlumičem. Většinu času jsem se ovšem přímé konfrontaci snažil vyhnout.

Přišlo mi zábavnější očíhnout situaci na lodi naložené kokainem, jakoby náhodou výbuchem odpravit pár stráží a do následného zmatku poslat jak policii, tak členy nepřátelského gangu, aby zaútočili na obránce drogové zásilky. Když jsem řady námořníků dostatečně zredukoval z bezpečné vzdálenosti, v klidu jsem došel ke zbývajícím paletám s kokainem, zapálil je, vyskočil do moře a odjel v člunu. Čistá práce.

K hackování máte i dva malé pomocníky - nejprve si u Wrenche na 3D tiskárně vyrobíte malé vozítko na dálkové ovládání. Jakmile trochu zbohatnete, tak si zaplatíte tisk dronu. Tím se možnosti plnění misí „na dálku" výrazně zvyšují. Jejich vlastnictví je třeba i k získání spousty po světě poztrácených zkušenostních bodů, které jsou ukryty v různých ventilačních šachtách. Mimochodem 3D tiskem získáváte i všechny ostatní zbraně.

Watch Dogs 2 tak nabízí zábavnou alternativu k profláklému ježdění z bodu A do bodu B, vystřílení oblasti a pokračování do bodu C. Je pravdou, že hackování jste ke konci už docela přejedení, ale nikdo vám nebrání se v příští misi snažit prorazit hrubou silou pomocí zbraní. Tenhle přístup se mi ovšem zdál mnohem těžší na provedení. Obecně není obtížnost Watch Dogs 2 nijak vysoká, i když pár těžších misí se najde. I přes nepříliš inteligentní protivníky není jednoduché se prostřílet ven třeba z policisty obklíčeného domu. Stejně tak ujet policii není žádná hračka, tedy až do té doby, než zvládnete na dálku odvolávat téměř nesetřásnutelné vrtulníky.

Přístup k mapě, zkušenostním stromům nebo seznamu misí je skrze chytrý telefon. Do něj si můžete instalovat další aplikace jako auto na zavolání, obdobu Uberu - Driver SF - v níž si můžete zahrát na taxikáře, Media Player pro přehrávání hudby či přístup k herním menu. Je to sice trochu krkolomný způsob, ale ke stylizaci Watch Dogs 2 se hodí.

Vedlejší mise jsem už v podstatě zmínil všechny. Oceňuji, že není herní svět úkoly přehlcený a že ty, které jsou dostupné vás baví. Například závody motokár prokládané sháněním dílů k jejich vylepšení mě chytly.

Grafiku už jsem zmínil. Osobně se mi zamlouvala více, než ta v GTA V. Vycházející slunce nad Golden Bridge je kýč, který neomrzí. Oproti GTA se ovšem nedočkáte téměř žádné krve, zřejmě kvůli certifikaci pro mladší publikum. To působí ve vztahu k příběhu i hratelnosti dost zvláštně. Ani po nejintenzivnější přestřelce na zemi není jediná kapka krve.

Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex ExtremeGamer.