RECENZE The Last of Us: Left Behind

Existuje několik druhů stahovatelných přídavků. Jsou přídavky, které očividně vznikaly bok po boku s plnou hrou, ale vyjmou se z ní, aby se mohly prodávat samostatně. Pak jsou to přídavky, které nepřidávají do hry nic opravdu nového nebo nečekaného. A pak je tu Left Behind. První singeplayerový přídavek od Naughty Dog, kteří se opět předvedli něčím výjimečným.

Left Behind totiž funguje hned na několika úrovních. Jednak je poměrně důležitým příběhovým prvkem, který prokresluje zcela nečekané nuance a charakter Ellie. Přesto dokáže fungovat samostatně a nemění příběhové nebo emocionální vyznění původní hry. Vlastně pokud jste hráli a dohráli The Last of Us, vůbec nemusíte Left Behind hrát. Pokud tak ale učiníte, budete si chtít celé The Last of Us znovu zopakovat. Ne snad, že by tento stahovatelný přídavek zcela měnil vyznění celého původního příběhu, ale dodá mu ještě jednu novou úroveň. Naughty Dog prostě opět dokázali to, co dokážou jen opravdoví mistři scenáristé.

Nebudeme se v téhle recenzi příliš zabývat tím, o co v Left Behind jde. Určitě víte, že se převážně odehrává před událostmi The Last of Us, kde se dozvíme něco o vztahu Ellie a její kamarádky Riley a to by vám mělo stačit. Rozhodně byste neměli Left Behind hrát předtím, než dohrajete The Last of Us, protože přídavek zároveň vyplňuje menší mezeru zhruba ve dvou třetinách děje původní hry. Víc se ale ode mne nedozvíte. Proč? Protože Left Behind není o nových herních mechanikách. Je právě o tom příběhu a tím je originální.

Vlastně většinu času hraní Left Behind nebudete s nikým bojovat, ani nebudete řešit nějaké zapeklité puzzly. Budete prostě chodit prostředím, prozkoumávat ho a povídat si se svou kamarádkou. Ano, většinu tohoto přídavku děláte právě tohle a to ten přídavek není ani nijak zvlášť dlouhý a lze ho dohrát za něco málo přes dvě hodiny. To by mohlo některé hráče zajisté odradit, ale pokud jste dohráli The Last of Us a jste ochotní dát 405 Kč za přídavek, je to pravděpodobně přesně to, co od takového DLC očekáváte a chcete.

Je to ale dost? Záleží na tom, jak se na hry díváte a jak k nim přistupujete. Left Behind je vlastně takový celovečerní film, kde jsou senzační a emocionální momenty, trocha akce a skvostné finále. Má všechno, co by člověk mohl od pořádné hry chtít, stísněné do krátké hrací doby. Přitom ani jednou nesklouzne ke klasickým klišé, a to i přesto, že vlastně víte, jak to musí celé dopadnout.

Představte si takové ty klidné pasáže jako když s Joelem a Ellie potkáte v The Last of Us žirafy - což je naprosto fenomenální scéna. Takových je tady spousta, ale k tomu je i trocha té akce, kdy musíte s infikovanými i lidmi bojovat jako malá holčička a problémy je tak třeba řešit mnohem strategičtěji, než když ovládáte Joela, který dokáže kdekomu zlomit krk.

Těch několik střetů, které v Left Behind s Ellie zažijete, jsou vlastně takové puzzle - jak vyřešit tuhle situaci, abych zlikvidoval nebo obešel nepřátele, ale nedostal se s nimi příliš do konfliktu? Protože když se dostanete do konfliktu, máte problém. Nábojů je málo, lékárniček je málo, zápalné lahve jsem už vyházel a s lukem se do té zatracené hlavy prostě netrefím. Left Behind navíc přidává něco, co v původní hře dost citelně chybělo - můžete se střetnout s lidmi i infikovanými zároveň, což samozřejmě skýtá další strategické možnosti. Taková cihla hozená k ukrývajícímu se kanibalovi je v tomto případě nejlepší možná zbraň.

The Last of Us - Left Behind je opravdu výjimečný přídavek a rozhodně nepřipomíná nic, co by jakýkoli herní vývojář kdy jako DLC prodával. Funguje na úplně jiné úrovni, než všechny ostatní a jeho primárním úkolem je také něco, o co se nikdo jen tak nepokusil. A když ano, spíše selhal. Na malém prostoru dokáže vykreslit postavy, jejich motivace a hloubku jako nikdo jiný. Možná dokonce ani Telltale Games to takhle nedokážou.