RECENZE Tekken 7
Rage against the Mashimas.
Řekněme si to na rovinu: Tekken 7 dělá spoustu věcí dobře. Zvládnout základní soubojový systém je stejně uspokojivé jako kdykoliv jindy a nové mechanismy jdou hře k duhu. Hře ale podráží nohy všechno to, co Tekken 7 nedělá.
Tekken 7 si zachovává rázný a řízný pocit, ze kterého tato série 3D bojovek celé ty roky těžila díky bojovému systému, který se snadno naučíte, ale těžko ovládnete. Hra používá jen čtyři tlačítka: jedno pro každou končetinu. Je to prostý, elegantní design, který nováčci okamžitě pochopí a který zároveň obsahuje velkou hloubku.
Stejně jako u ostatních dílů série Tekken si ve hře do velké míry vystačíte tím, že budete mačkat tlačítka jako šílení. (Fanoušky Eddyho Gorda potěší, že jeho kopy jsou opět uspokojivě efektivní.) Ale stejně jako u ostatních dílů série Tekken je sedmička tak komplexní, jak byste chtěli. Otevřete si seznam příkazů pro libovolnou ze 38 hratelných postav (Lei Wulong ale chybí, což je zločin) a objevíte téměř 100 chvatů a komb, z nichž všechny mají své vlastnosti, rychlost a sílu. Tekken 7 je snem každého, kdo se rád rochní v detailech a experimentuje, a jako vždy platí, že cvičení dělá mistra.
V boji jde v Tekken 7 především o to, že protivníka pošťuchujete svými útoky, které mají za úkol prolomit jeho obranu; občas možná zablokujete nějaký útok, o kterém víte, že ho dokážete potrestat svým vlastním útokem, anebo provedete protichvat (čili soupeře zasáhnete dřív, než jeho útok zasáhne vás), který může vyústit v kombo s vysokým poškozením.
Za ty roky jsem Tekken hrál mrštně jako lasička, vrhal jsem se směrem do středu 3D arény a zase ven jako šipka, jen pouhým stiskem páčky. Ale úkroky do stran - jeden z typických pohybů této série - je v Tekken 7 pomalejší, a tudíž už ne tak užitečný, takže je těžší vyhnout se útokům a nepříteli ublížit. A síla dlouhých komb, kdy soupeře držíte ve vzduchu, se také snížila (vyšší poškození se nepřímou úměrou snižuje), takže je často lepší pokusit se o supersilné čtyřzásahové kombo než sedmizásahové kombo, kdy nepřítele držíte ve vzduchu a zatlačíte ho do rohu arény.
Jak to ale v sérii Tekken chodí už roky, stěny arény jsou nesmírně důležité. Když nepřítelem praštíte o stěnu, získáte velký bonus k poškození. Zkusíte tedy krátké, ale silné kombo, anebo dlouhé, ale slabé, které vašeho protivníka dostane až ke stěně? Tohle je jedna z mnoha strategických vrstev, jež hráčům, kteří se do Tekken 7 ponoří poctivě, budou připadat fascinující.
Novinkou v Tekken 7 je systém Rage. Když vám ukazatel zdraví klesne skoro na nulu, vaše postava začne blikat červeně a aktivuje se vám Rage. Ten vám zvýší poškození a umožní vám provést speciální chvat, jakož i velmi silný Rage Art. Rage Art, který vám status Rage zcela spotřebuje, je něco jako super útoky ze Street Fighter. Když se s ním trefíte, pohled kamery se přepne a vaše postava provede propracovaný útok. Některé Rage Art jsou opravdu skvostné, ale většina z nich je prostě jen rychlý sled úderů a kopů. Tekken, který se pokouší realisticky vyobrazit skutečná bojová umění, se vždycky držel spíš u země na rozdíl od některých fantasknějších zástupců konkurence, takže vlastně dává smysl, že i Rage Art stojí nohama na zemi.
Rage Art se snaží být něco jako dramatický spouštěč pro odvetu, skoro jako odvetný útok. Bandai očividně chtěli, aby hraní a sledování Tekken 7 bylo napínavější než předchozí díly série, takže Rage Art představuje snadné a zábavné řešení. Puristům se nejspíš nebude líbit „lacinost" těchto silných útoků, ale pravda je, že jejich špatné použití lze celkem snadno kontrovat rovněž silnými komby. A díky snižování vysokého poškození nepřímou úměrou (čím více útoků provedete, tím nižší poškození způsobí) máte jistotu, že Rage Art vám nezaručí výhru stiskem jediného tlačítka.
Další novinkou v Tekken 7 je Power Crush, který podle mě představuje výraznější změnu hratelnosti než systém Rage. Každá postava má pár chvatů, které mají vlastnost Power Crush, což znamená, že můžete pokračovat v útoku, i když schytáte střední či vysoký útok od protivníka. V podstatě absorbujete nepřátelské útoky - které vám ovšem způsobí poškození - a následně svého protivníka rozdrtíte. Když mám Power Crush, jsem mnohem agresivnější. Předchozí díly série Tekken jsem hrál skoro až odměřeným způsobem: vrhal jsem se sem a tam ve snaze zaujmout dobrou pozici a získat příležitost soupeři ublížit. Díky Power Crush mě může protivník zahnat do rohu a mně to tak velké starosti dělat nebude.
Pozoruhodný je rovněž nový mechanismus Screw Attack, který nahrazuje systém bound z předchozích dílů. Screw Attack donutí nepřítele otočit se na bok, když ho zasáhnete ve vzduchu, a umožní vám provést následující útoky poté, co nepřítel dopadne na zem. Na rozdíl od útoku bound nelze pomocí Screw Attack navázat na kombo u stěny, což snižuje jeho sílu. Ale můžete ho použít po prolomení stěny, ochozu či podlahy. Jeho smysl očividně spočívá v tom, aby prodloužené kombo vypadalo víc cool (animace Screw Attack je mnohem lepší než animace útoku bound), ale také aby bylo trochu slabší. Mám dojem, že v kombinaci se snižováním vysokého poškození je to pokus o vyvážení sil, aby ti, kteří neumí provádět dlouhá a složitá komba, měli v boji alespoň nějakou šanci způsobit slušné poškození.
Rage Art, Power Crush a Screw Attack společně dávají Tekken 7 dramatičtější vyznění než u předchozích dílů. Boj je skutečně uspokojivý, má působivý ráz i říznost. Líbí se mi, jak se hra během výměn úderů či záchran na poslední chvíli zpomalí a jak útoky Power Crush zaplní obrazovku částicovými efekty. Tekken 7 je z hlediska grafiky možná tím nejzajímavějším Tekkenem. Grafika sice nikoho neoslní, ale Tekkenu to sluší a to mi stačí.
Můžeme tedy bez obav říct, že Tekken 7 je fantastická zábava, když přijde soutěžní stránku, ale z hlediska série se o nijak výrazný krok kupředu nejedná (je zde spousta komb, která stejným způsobem fungovala už v Tekken 3). Běžní fanoušci Tekkenu - ani ti, kteří s touto značkou strávili delší dobu - nenajdou příliš mnoho změn mezi Tekken 7 a Tekken 6. Jinými slovy: nevěřím, že by Tekken 7 dal z ničeho nic vzniknout nové fanouškovské základně. Zdá se, že hra byla navržena tak, aby se líbila těm, kteří už mají Tekken rádi, anebo možná těm, kteří ho hráli před lety a chtějí si ho vyzkoušet na současné generaci konzolí.
Když přijde řeč na hru jednoho hráče, Tekken 7 bohužel oproti své konkurenci výrazně zaostává.
Tekken 7 obsahuje příběhový režim, který je tak hrozný jako zbytečný a který má jeden velký problém: ty části, ve kterých dojde na boj, jsou otřesné. V každém boji musíte porazit protivníka nebo sérii protivníků (vojáky či spoustu Jacků) v rámci několika kol, ale když jedno kolo prohrajete, budete muset začít celou kapitolu od začátku. Pokud vás Tekken 7 uchvátí, hrát na normální obtížnost nebude problém, ale pokud jste nováček, běžný nebo i zkušenější fanoušek, příběhový režim pro vás může být frustrující zážitek.
Takže si radši obtížnost příběhu snižte, ano? Díky tomu budete moct provádět speciální chvaty a komba zběsilým mačkáním jednoho tlačítka, které je užitečné a vystačí vám celou dobu. Ale zábavný způsob, jak hrát Tekken 7, to teda není. A co je nejhorší, hráče tento režim vůbec nenaučí hru hrát. V příběhovém režimu se maximálně zlepšíte v mačkání tlačítka. Je to bezduché a naprosto nezajímavé.
Neuspokojivý příběhový režim vypovídá o kompletním obsahu Tekken 7 pro jednoho hráče, který je bohužel zklamáním. Až budete hotoví s příběhovým režimem, zbývá vám už jen arkádový režim, zbytečné režimy VR, pokud máte PSVR, anebo Treasure Battle, kde můžete grindovat Fight Money, za které si odemykáte předměty pro úpravy postav. Treasure Battle je v podstatě nekonečný boj proti různým počítačovým protivníkům. Během hraní můžete postupovat na nové úrovně a získávat tak bedny s náhodnou kořistí, které obsahují nové doplňky pro postavy, jako třeba sluneční brýle, trička a samozřejmě čepice, anebo si tyhle věcičky kupovat za herní měnu.
Upravování postav v Tekken 7 mě vlastně i docela bavilo a bylo fajn oblékat Ling Xiaoyu do čím dál bláznivějších oblečků a doplňků. Možností úprav je opravdu hodně. Můžete si odemknout všechno možné od nových ukazatelů zdraví po nové předměty, které si vezmete na záda (já si vybral pizzu, protože proč ne?). Možnosti úprav vám přinejmenším dají něco, o co se můžete během hry pro jednoho hráče snažit, ale jejich skutečnou výhodou je podle mě větší rozmanitost při hraní online. Odemknout si toho můžete tolik, že asi sotva uvidíte online dvakrát to samé.
Treasure Battle ale není nic moc. Ve světě po vydání hry Injustice 2 (recenze) působí Tekken 7 archaicky. Občas jsem hře chtěl její nedostatky odpustit, protože je to tak zábavná bojovka. Pro někoho jako já, kdo se v tomto žánru soustředí na multiplayer, je to hotový poklad. Ale celkově vzato se v sérii jedná o relativně malý krok - a dost neuspokojivý obsah. NetherRealm nám ukázali, co je možné udělat proto, aby se tento žánr zalíbil i těm, které nebaví nechávat se cupovat na kusy online. Vývojáři hry Tekken od Bandai Namco si toho ale podle všeho bohužel nevšimli.
Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex ExtremeGamer.