RECENZE Spellforce 3
Po skoro třiceti updatech.
Třetí díl netradičního hybridu RPG a RTS se evidentně stal další obětí moc uspěchaného předvánočního vydání. Opět bylo možné sledovat smršť záplat čítající k dnešku už stovky různých oprav a řešení nedodělků. Skoro si říkám, jestli bylo v základní verzi vůbec možné dohrát singleplayerové kampaně. Ještě letos v lednu jsem navíc pozoroval, že dokázaly vyjít i dvě záplaty za jeden den a až po zde hodnocené verzi 1.28 nastala několikadenní odmlka, která dávala tušit, že by ty největší problémy mohly být vychytány a hra je po technické stránce na úrovni, v jaké měla být už začátkem prosince. Po skoro třiceti updatech slušný výkon ;)
Nechme ale lehkou ironii stranou a pojďme se posunout dál. První Spellforce je z dnešního pohledu už letitou hrou, kterou řada dnešních hráčů možná ani nepamatuje (první a třetí díl odděluje od sebe čtrnáct let) a zatímco na začátku série jsme mohli mluvit o vynikající real-time strategii s velmi slušnými RPG prvky, v třetím díle je situace opačná a jde spíše o RPG, kde se nachází RTS prvky. RPG složka hry tak má nad tou strategickou mnohem více navrch, a pokud k tomu přičteme opět velmi silný důraz na vyprávěný příběh, je tato změna zcela v pořádku.
Děj je zasazen před události prvního Spellforce, což je dobrá zpráva pro všechny, kdo předchozí díly nehráli. Není třeba se zatěžkávat tím, co bylo, protože se to ještě nestalo. V kostce jde ale ve třetím díle o to, že magický svět Eo postihla tajemná nákaza, které se nevyhnula žádná z přítomných ras (lidé, orci a elfové). Parta hrdinů, které vedete (vlastní postavu si tvoříte po dokončení kampaňového prologu), pak musí celé věci přijít na kloub a na své cestě po světě Eo plní jeden důležitý quest za druhým, přičemž je k dispozici i spousta vedlejších úkolů. Komplexnost a větvení misí je velmi slušné a vysokou úroveň si udržuje i příběhová linka, která je po celou dobu zajímavá a plná zvratů.
Podle dosavadního popisu to ani nevypadá, že by zde bylo zapotřebí RTS prvků, které jsou ale pro sérii Spellforce ikonické. Pravdou je, že RPG složka je tak silná, že by dokázala celou hru utáhnout i sama, ale RTS část tomu pořád ještě dává punc jedinečnosti a je stále osvěžujícím zpestřením. Systém RTS zde ale doznal určitých změn. Rozdělení surovin a možnost stavět budovy je dána ohraničenými sektory. Jakmile se tedy pustíte do budování a získávání zdrojů, zjistíte, že bez expanze do dalších sektorů se zkrátka neobjedete. Množství a výskyt surovin je totiž pevně dané a obvykle dlouho nevydrží.
Další sektory lze při troše štěstí zabrat i bez boje (pokud jsou volné), jindy o ně musíte vést lítý boj. Dělníky neovládáte napřímo, ale skrze přidělení k určité budově. Ti pak už autonomně provádějí činnost, kterou dělat mají, a hráč se o ně nemusí starat. U vycvičených vojáků tohle ale neplatí, protože ty zase ovládáte napřímo, nicméně i když se zde nachází několik typů vojenských jednotek, jsou to jen obyčejné bojové síly na jedno použití. Jejich využití je hlavně do masomlýnku větších bitev, kde by hrdinové byli zválcováni masou nepřátel. Celá RTS část tak v nynější podobě trochu připomíná systém ze Settlers, je ale třeba odmyslet si ony složité ekonomické řetězce, které ve Spellforce samozřejmě nejsou.
Grafická stránka Spellforce 3 je jedním slovem úchvatná. Během hraní se tak pohybujete po různorodých, ale hlavně detailně vymazlených scenériích. Kromě exteriérů nechybí ani návštěvy dungeonů. Docela jsem zíral, jak jsou mapy plastické a dýchá z nich život. Být to čistokrevná RTS, bylo by to až na škodu, protože přehlednost v takovém prostředí prostě trpí, ale jelikož prim zde hraje RPG, je to jedna z top vlastností Spellforce 3. Opravdu radost pohledět. S přehledností úzce souvisí i ovládání. Vývojáři proto umožnili zvýraznění obrysů jednotek i nepřátel, nacházející se za vegetací nebo objekty a navíc si může hráč své hrdiny ještě více zvýraznit speciální aurou, aby je lépe identifikoval. To pomáhá hlavně v bitevní vřavě, kde to bývá poměrně chaotické.
S uživatelským rozhraním si dali autoři docela záležet, přičemž hráč si může vybrat hned ze dvou stylů ovládání. Jeden odpovídá tradičnějšímu pojetí a druhý je vyvinut speciálně pro Spellforce 3. Nutno dodat, že ani jeden není úplně intuitivní a u obou záhy narazíte na jejich slabé stránky. Tradiční systém například má posun kamery přes WSAD, ale horší přístup k vlastnostem hrdinů. U druhého systému je zase nutné posunovat kameru kurzorovými šipkami + používat hromadu zkratek pro využití a přepínání schopností hrdinů.
Ovládání mě občas frustrovalo, až jsem se začal více zajímat o to, jestli by některé věci nešly vyřešit lépe. V nastavení jsem objevil pár užitečných zkratek, které ovládání trochu zpříjemnily. Například místo výběru schopností hrdinů není zapotřebí řešit samostatnou zkratkou nebo klikáním v levém horním rohu obrazovky. Stačí označit nepřítele pravým tlačítkem myši při současném držení klávesy ALT a dojde k vyvolání kruhové menu, kde si požadovanou schopnost lze vybrat také. Bonusem navíc je, že při aktivaci toto výběru dojde ke zpomalení okolního času. Na druhou stranu taktickou pauzu, kterou bych si zde opravdu přál, mi to nenahradilo. V singleplayeru a skirmishi by něco takového nemělo být problém implementovat, škoda.
Posun kamery, pokud si ho nechcete korigovat sami, lze také vylepšit. Je zde funkce, která pověsí pohled kamery na vámi vybraného hrdinu, takže kam pošlete postavu, tam se automaticky posune i kamera. Ovládání Spellforce 3 tedy není úplně triviální a lehko vás dokáže naštvat, ale má mnoho variant a kombinací, takže při troše snahy si najdete způsob, jak ho uchopit.
Kromě nosného singleplayeru je ve Spellforce 3 k dispozici také šest map pro skirmish a multiplayer. Když vezmeme v potaz, že singleplayer samotný vydrží až třicet hodin, celková hratelnost se s těmito režimy ještě znatelně prodlužuje. Hrát lze jak v kooperaci proti počítači nebo proti živým hráčům a to ve třech různých módech.
I ve verzi 1.28 mě občas trápil technický neduh v podobě tzv. stutteringu neboli trhavého pohybu jednotek. Stávalo se mi to na větších mapách a po určité odehrané době se tento jev stále zhoršoval. Někdy pomohlo hru vypnout a zapnout, jindy zase o něco stáhnout detaily. Ve slabém hardwaru jsem ale chybu nehledal (Core i7 4470 a GTX 970), protože i na maximální detaily jsem měl kolem 50 snímku za vteřinu.
Spellforce 3 je hodně ukecaný mix RPG a RTS, a proto je škoda, že se tato hra u nás prodává pouze v angličtině. Naše nedávná recenze RPG Seven: The Days Long Gone s českou lokalizací od Comgadu, ukázala, že to smysl má a podle mého by Spellforce 3 měl ještě větší potenciál lokalizaci využít. Alespoň o amatérský překlad se naštěstí chtějí pokusit překladatelé ze stránek lokalizace.net (překlad GTA V, Quantum Break), ale musíte počítat, že to bude běh na dlouhou trať. Podpořit je můžete na jejich facebookové stránce zde.
Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex ExtremeGamer.