RECENZE Red Dead Redemption 2
Vzhůru na Divoký západ.
Je ironií, že studio Rockstar Games, známé hlavně díky svým virtuálním scénám z měst ze série Grand Theft Auto, vytvořilo svou zatím nejlepší hru odehrávající se v prachu a špíně divočiny. V roce 2010, v době vydání prvního dílu otevřeného světa Red Dead Redemption, byla tato hra osvěžující jako čerstvý horský vítr. Byla vnímána jako dokonalý melancholický kontrapunkt k šílené městské karikatuře GTA. A tak je dobře, že pokračování, Red Dead Redemption 2, přináší do tohoto světa velký pokrok.
Je to rozsáhlý, ohromně detailní a otevřený svět. S pomocí virtuálního pravítka byste mohli prohlásit, že to je zatím největší svět, co u Rockstar vytvořili. Nebo byste mohli spočítat všechny NPC, dialogy, kameny nebo stromy a prohlásit, že je to zatím nejhustěji osídlený svět, ale to raději přenechme někomu jinému. Je to totiž největší plátno od Rockstaru od Grand Theft Auto: San Andreas hlavně proto, že už se nepohybujete v jediném městě nebo státu, ale prakticky po celé zemi. Jsou tam hory Amorino, ukryté pod sněhovou čepicí, rovina New Hanover, záliv Lemoyne, opulentní metropole Saint Denis a pláně West Elizabeth. Je to mapa, ve které Rockstar přináší obrazy a zvuky z konce 19. století a to od New Orleans, přes Jižní Karolínu, Indianu, Iowu až po spoustu dalších států - idealizovaný obrázek navždy ztracené Ameriky, který je ale naprosto přesvědčivý.
Je to tisíce drobných detailů, které vytvářejí tuto přesvědčivost: způsob, jakým se třpytí hladina vody, která leží za továrnami Annesburgu, chladný pohled a mlčení, kterému jste vystaveni, když protáhnete svou postavu skrz dveře saloonu v Saint Denis, lampy, blikající po půlnočním klidu ve městě Rhodes. To vše ještě předtím, než se dostanete k flóře a fauně tohoto světa, který opravdu působí jako by byl živý.
Z každého záběru ze hry je jasné, že do jejího vytvoření byla vložena spousta lidské práce, dovedností a peněz. Podle některých to bylo dokonce možná příliš mnoho. K tomu přidejte umělecké zpracování a technickou dokonalost, která je také evidentní. Krajina umělce Alberta Bierstadta z 19. století je jedním z pozoruhodných vlivů, evidentních ve hře hlavně během úsvitu nebo soumraku. Světlo a celkové nasvícení vůbec je dokonalé bez ohledu na to, kde se nacházíte, nebo v jakou denní dobu se hra odehrává.
Red Dead Redemption 2 je svět živých textur. Je to vidět všude, v hustém bahně, se kterým se potýkáte ve městě, kde začíná vaše dobrodružství, na kabátu z hrubé kůže, který jste vytvořili z ulovených živočichů, nebo jen na napjaté kůži vašeho koně, který vás dopravuje z místa na místo. Je to svět, v němž máte hmatatelné místo díky použití animační technologie zvané Euphoria. Impozantně - a poněkud krutě - se tato technologie vztahuje i na vašeho koně, kupříkladu rychlý klus do kmene stromu má stejně hrozivé následky, jako kterýkoli z násilnějších okamžiků v GTA.
Tato vlastnost se také skvěle aplikuje do systému inventáře. Zabijete jelena a vezmete jej zpátky do tábora na zadku svého koně a pozorujte jeho měkké břicho, jak se převrací během cvalu. Jelena musíte také stáhnout a maso zpracovat. A pak musíte vše umýt, včetně koně, protože čerstvá krev přitahuje predátory. Stejná filozofie byla aplikována i na zbraně, které s sebou vezete. Je to šikovný způsob, jak vás ještě více vtáhnout do světa Red Dead Redemption 2, i když pokud se něco stále opakuje, ztrácí to pomalu kouzlo a příliš dokonalé prostředí možná odvádí občas pozornost od plnění i těch nejnebezpečnějších úkolů.
Nicméně je to velmi efektní. Svět Red Dead Redemption 2 zanechá stopy na vaší postavě. Špinavá divočina, koňská kůže, to vše se odrazí na stavu vašich šatů, dokud nedojedete do veřejných lázní, když už budete mít dost znechucených a pohrdavých pohledů. Nečistoty také ovlivní nebo rovnou ucpou váš arzenál a bude potřeba, abyste vyčistili zbraně, jinak ztratí útočnou sílu. Je to součást toho samého díla - a velmi pěkného díla - světa, kde si můžete nechat narůst dlouhé vlasy nebo vousy, kde si můžete vybrat, jestli budou napomádované nebo vlát volně ve větru, kde si můžete vzít ráno svůj oblíbený klobouk (o který můžete také v bitce snadno přijít, pokud si nedáte pozor), nebo se můžete stát silnější, nebo hubenější v závislosti na tom, jak přistupujete k ukojení hladu a získání nezbytného množství energie.
Další z nápadů s nádechem maximalistického Grand Theft Auto: San Andreas je to, jak funguje zdraví a stamina. V Red Dead Redemption 2 jsou vaše zdraví a stamina řízeny pomocí tzv. cores (jader), což také platí pro vašeho koně. V podstatě to celé funguje tak, že je máte k dispozici základní zdraví (staminu) v podobě jakéhosi jádra a pokud vyčerpáte vše až k jádru a začnete čerpat i z něj, je následná obnova a regenerace daleko náročnější. Nejlepší bude asi srovnání s hrou The Legend of Zelda: Breath of the Wild, kde jsou podobné systémy. Ovšem v Red Dead Redemption 2 to až tolik neovlivňuje hru, což může být vnímáno pozitivně i negativně
Red Dead Redemption 2 využívá velmi zlehka RPG prvky. Například během vašich setkání s jinými charaktery nebo s NPC se můžete vzájemně ovlivňovat a to i s každým nepřátelským charakterem, ačkoli vaše věty jsou omezeny na jednoduché interakce jako "pozdrav", "pokřik", "být agresivní" nebo "uklidnit". Vždy je tam i možnost "střílet" - něco, co je až příliš snadné vzhledem k jinak kontextově citlivému kontrolnímu systému. Můžete totiž tuto volbu vybrat omylem i se všemi následky, což je poněkud zvláštní ve hře, která je jinak plná bezchybných detailů.
Nejlepší příběhy v Red Dead Redemption 2 jsou ve vedlejších úkolech, jako ostatně u všech her z Rockstar. Někdy jde jen o vyzdvižení některých detailů a propojení hlavních postav s příběhem, jindy se můžete zapomenout u lovu - je zde téměř 200 druhů zvířat. Svoboda otevřeného světa většinou chybí během misí, přestože se vám příležitostně nabídne možnost vybrat si své společníky.
Rockstar má pochopitelně svůj vlastní příběh, který chce vyprávět, a tady dochází k určitému tření, kdy se snaží o odvyprávění někdy možná až příliš násilně a agresivně. Red Dead Redemption 2 se odehrává v roce 1899, asi 12 let před prvním dílem, když byl americký západ správně divoký. Pokud byl první díl o tom, jak jeden vyvrženec čelil svému konci s nástupem civilizace 20. století a z toho vyplývajícího zkrocení původně divoké země, druhý díl ukazuje hodně z tohoto procesu krocení se vším násilím a nepokoji. Ve hře jste Arthur Morgan, veterán téže skupiny psanců, které jste v původní hře lovili jako John Marston, pronásledovali je napříč celou zemi, když se třásli na pokraji zániku.
Morgan je méně vykreslená postava, než John Marston, ačkoli je to možná úmyslné. Máte jen malé možnosti volby, díky kterým si můžete postavu individualizovat. A ať už ho tlačíte během hry směrem k zákonu nebo naopak ke zločinu, nikdy není dost přesvědčivý a v důsledku toho je těžké pochopit, co přesně znamená Red Dead Redemption 2. Zatímco první hra byla o zkrocení divočiny a o jednom člověku, který se pokoušel zkrotit sám sebe, posun v čase o 10 let nazpět působí trochu, jakoby se příběh zastavil.
V příběhu jde částečně o rodinu a o loajalitu a to je podpořeno jedním z nejúčinnějších systémů Red Dead Redemption 2. Tábor vašeho gangu - který se posouvá po mapě spolu s příběhem - je vylepšitelnou základnou, kam můžete investovat jen tak málo nebo moc, kolik chcete. A ta volba se odráží nejen ve vzhledu, ale také v tom, jak na vás ostatní reagují. Jednu noc se také můžete uložit ke spánku s tím, že váš gang skvěle prospívá, abyste se po další noci probudili všichni s těžkou hlavou a kocovinou.
6 Things We Loved About Red Dead Redemption 2 (And 1 Thing We Didn't) Red Dead Redemption 2 Gameplay
To je také zázrak, který je zodpovědný za výjimečnost misí v Red Dead Redemption 2 a důkaz, že narativní dovednosti Rockstaru získaly nepravděpodobný a přesto vítaný vliv. Jinde se však místo toho snaží Red Dead Redemption 2 pro vás najít místo, protože vypráví svůj vlastní příběh. Hlavní úkoly se příliš pevně drží šablony a směřují k určitému bodu. A zatímco si charaktery povídají mezi sebou, jediné, co máte dovoleno udělat, je projít několik událostí v rychlém sledu a zapojit se tak do nevyhnutelné přestřelky.
Red Dead Redemption byl vždy spíše filmovým bratrancem pro Grand Theft Auto, a ačkoli toto je jen pokračování, hrozí, že filmové zpracování bude místy spíš překážet. V hlavních misích je znát vliv Naughty Dog studia, který může být velkolepý - třeba v případě pronásledování vybuchujícího vlaku nebo barevné bitky s nádhernými animacemi - ale který se stejně snadno rozpadá ve švech. Ve hře, která jinak slibuje svobodu, je dvojnásobně frustrující selhání mise, protože jste nebyli schopni najít bod, který by spustil další animovanou část nebo když dosáhnete pronásledovaného cíle, jen aby se magicky teleportoval mimo váš dosah.
Možná, že toto zklamání pochází z toho, že Morganův příběh není srovnatelný s příběhem Marstona a zároveň z toho, že Red Dead Redemption 2 se příliš snaží vrátit ke stejnému příběhu v těch samých okamžicích. Směrem ke druhé polovině hry už je jasné, že tomuto pokračování chybí velkorysost jeho předchůdce, alespoň co se vyprávění příběhu týká. 60 hodin, které potřebujete, abyste prožili Morganův příběh až do konce, může být dlouhých, ale na druhou stranu to vynahrazuje nádherný, skutečně dýchající svět, který se vám neobyčejně velkoryse otevře, pokud nesledujete jen hlavní linii vyprávění.
Od posledního Red Dead Redemption uplynulo už osm let, pět let uplynulo od vydání Grand Theft Auto 5 - a tento čas můžete vidět a cítit v každém jemně vytvořeném centimetru hry. Jenže během této doby jsme už viděli hry jako Witcher 3 nebo Legends of Zelda: Breath of the Wild. Scénáristi v Rockstar se nedostali na úroveň hry u prvního soupeře co do živosti a designéři se zase nemohou měřit s integritou u druhé zmíněné hry.
Hra ale nabízí něco jiného: bohatost, detail a technickou zdatnost, která je úchvatná a dokonalá. Je to nejlepší hra od Rockstar, nové mistrovské dílo? O tom by se dalo polemizovat. Je to nejbohatší a nejkrásnější otevřený svět? Tak o tom není vůbec pochyb.