RECENZE Ratchet and Clank: Rift Apart CZ
Proč si ho nesmíte nechat ujít?
I půlrok od zahájení prodeje přetrvává v ČR i všude ve světě zásadní nedostatek konzolí PlayStation 5 a aby toho nebylo málo (i to s tím velmi úzce souvisí), ani příliv nových exkluzivit zatím není omračující. Ve výsledku tedy šťastlivci, kteří PS5 dokázali sehnat, nejspíše už startovní hry dohráli a nyní netrpělivě vyhlížejí další čistě next-gen tituly. Do této kategorie spadá před pár dny vydaný nový díl ze série Ratchet & Clank s podtitulem Rift Apart. Je to velká událost! Prvnímu dílu bude bezmála dvacet let a zatím poslední Ratchet & Clank vyšel ještě pro PS4 v roce 2016, tedy před pěti lety. Všichni fandové jsou tak logicky velmi natěšení, kam se tato série dokázala posunout, a to i přes to, že zůstává ryze singleplayerovou záležitostí, bez co-opu nebo multiplayeru.
Vývojáři z Insomniac Games se rozhodli udělat nového Ratcheta maximálně přístupného i naprostým nováčkům, což se ukázalo jako klíčové. I zcela neznalý hráč tak může k Rift Apart přistoupit a dokonale si ho užít. Opravdu není potřeba znát jakékoli reálie z předchozích dílů. Ostatně já jsem toho důkazem. Možná je to trochu rouhání, ale předchozí díly jsem rozhodně cíleně nevyhledával a obecně skákačky nikdy nepatřily do mojí krevní skupiny. Až nyní jsem odhalil svůj omyl, Ratchet & Clank je fascinující hrou, kterou prostě nejde nemít rád.
Člověk nesmí dát na první dojem, který vyvolává, že cílovka je pro malé děti. Stylizace v podobě komiksových zvířátek a robůtků to sice úplně nevyvrací, ale jiné části hry působí naopak velmi dospěle. Ve výsledku se to prostě libí všem včetně mých dětí. Nechybí vtipné momenty, frenetické boje proti armádě hlavního padoucha, logické hádanky a naprosto úžasná grafika obohacená o ray tracing efekty.
Samotný začátek hry vám přitom dává možnost pěkně si vychutnat onu vizuální nádheru. Objevíte se na veřejné slavnosti vašich předchozích hrdinských činů, kterou si náležitě užíváte, a ještě se přitom učíte základní pohyby a používání zbraní. Idyla se ale rychle mění dramatickým nástupem hlavního padoucha Dr. Zlotřilce, který Ratchetovi a Clankovi ukradne speciální zařízení pro cestování mezi dimenzemi. Ovládnutí celého vesmíru má tím pádem na dosah. Vaším posláním je vypátrat Dr. Zlotřilce a dostat zpátky onen Dimenzinátor. K tomu Ratchet hned v úvodu přijde i o robůtka Clanka, ale ten se řízením osudu dostane k druhému Lombaxovi, respektive holčičí verzi Ratcheta jménem Rivet, za kterou si také zahrajete.
V této hře tedy ovládáte dvě hlavní postavy. Musím říct, že ze začátku mě to úplně nenadchlo, protože jsem se obával, že budu muset lootit a levelovat dvě různé identity. Vývojáři ale i tohle zmákli výtečně, protože nasbírané body, zbraně a odemknuté schopnosti si obě postavy navzájem sdílejí. Přepínaní postav, které se děje automaticky, tak nijak hráče neruší a má spíše scénáristický význam, protože příběh sleduje od začátku dvě sbíhající se dějové linky.
Ačkoli je Ratchet & Clank v jádru stále skákačka, mnohem více připomíná nefalšovanou akční hru, kde není nouze o fantastické souboje s nekončícími zástupy nepřátel a velmi originálním zbraňovým arzenálem. Tahle složka hry se mi ostatně líbila ze všeho nejvíce. Člověku se pomalu ani nechtělo věřit, jaký bengál tahle roztomilá postavička dokázala rozpoutat na televizní obrazovce. Na všechny ty efekty jsem navíc koukal s velkým uznáním.
Jelikož Ratchet i nová postava Rivet musí hodně v boji střílet, trochu jsem měl strach z ovládání na gamepadu, ale naprosto zbytečně. Vážně jsem nečekal, jak super to nakonec všechno zafunguje. Ani bojová komba nejsou nijak náročná na naučení, a i kdyby přesto obtížnost dělala nějaké problémy, vše si můžete v nastavení upravit, aby to pro vás bylo stále zábavné a nikterak frustrující.
Hratelnosti se v podstatě nedá nic vytknout. Veškeré dění dostává příběhovou linkou správný spád a díky tomu mají všechny úkoly smysl. Není to jen o tom dojít bezmyšlenkovitě z bodu A do B a vysbírat po cestě všechno, co se dá. Příběh se stále vyvíjí a komplikuje, což je rozhodně fajn. Průchody dimenzemi dodávají hře svižnost a wow efekty, stejně tak i skoky v rámci jedné lokace pomocí mikrotrhlin. Všechny tyhle bleskurychlé změny herního prostředí jsou dechberoucí a hlavně si u nich uvědomíte, že něco takového by na PS4 nebylo technicky ani možné. Respektive ne takhle plynule a bez otravných loadovacích obrazovek. PS5 tohle ale zvládá levou zadní, takže tohle můžu jednoznačně hodnotit jako významné vylepšení. Snad jediné záseky jsem zažil, když jsem musel chvíli přemýšlet nad puzzle prvky a vymyslet, jak se dostat na některá úkolová místa.
Hra sice dokáže napovědět, kde se nachází daný bod zájmu, ale cestu k němu si už musíte nají sami a není to vždy úplně triviální, jak se z 2D mapky může zdát. Někdy musí být člověk hodně kreativní, ale i tohle je zkrátka kořením této hry. Průchod příběhovou linkou jinak zabere patnáct až dvacet hodin, záleží na tom, jak rychle budete pospíchat, nebo jak důsledně budete prohledávat různá zákoutí a sbírat veškeré bodíky nebo vzácné suroviny.
Jak už jsem zmínil, velikánským lákadlem je grafika, která je v rámci konzolí hodna označení next-gen. Díky procházením skrze různé světy je vizuál hodně variabilní už sám o sobě, ale když k tomu přičtu ještě 4K rozlišení a podporu ray tracingu, je to naprostá paráda. Tvůrci, podobně jako u jejich Spidermana pro PS5 (recenze), přišli hned se třemi možnostmi grafického nastavení. Pokud chcete maximální kvalitu, musíte se spokojit s 30 snímky za vteřinu. Výkonnostní režimy zaručující 60 FPS už znamenají nějaký kompromis a buď přijdete o RT efekty nebo musíte zkousnout dynamicky se měnící rozlišení.
Sám jsem hodně věřil nastavení s 60 FPS včetně ray tracingu, ale na své televizi jsem až moc vnímal downgrade v rozlišení, že jsem se už po pár minutách vrátil k nastavení „věrnost" se skutečným 4K rozlišením a RT efekty. 30 FPS mi ve výsledku přišlo jako menší zlo, než neostrá grafika nebo být bez všech těch skvělých efektů.
Když jsem loni recenzoval samotnou konzoli PS5 včetně unikátního ovladače DualSense, prorokoval jsem, že tenhle gamepad bude v řadě případů rozdílovým prvkem. Nový Ratchet & Clank to jasně potvrzuje. Adaptivní spouště a haptická odezva vám do rukou posílají naprosto libový hmatový zážitek, který prostě nikde jinde nezažijete. Navíc je zřejmé, že se vývojáři snažili využít snad všech efektů, které je DualSense schopen vykouzlit. Špatně se to popisuje, tohle si zkrátka musíte prožít na vlastní kůži, abyste chápali ten rozdíl oproti obyčejnému vibračnímu gamepadu.
Třešničkou na závěr je česká lokalizace formou titulků. Jelikož je Rift Apart z velké části hlavně o příběhu, kde je spousta rozhovorů a ingame animací, myslím, že čeština je obrovským bonusem. I díky tomu je nový Ratchet & Clank více přístupnější pro domácí hráče než kdykoli předtím.
Celkově je Rift Apart skvělou hrou a na žádná výrazná negativa jsem prostě nenarazil. Nový Ratchet samozřejmě jede žánrově v již zaběhlých kolejích předchozích dílů, ale v nové PS5 verzi je všechno vypiplané ještě o úroveň výše a korunu tomu nasazuje ta úžasná grafika, efekty a rozdílová hmatová odezva. A díky tomu všemu si zkrátka zaslouží tak vysoké hodnocení. Pokud patříte ke šťastlivcům, kteří už PS5 mají, tahle hra vám v žádném případě nesmí ujít, a nejsem sám, kdo si to myslí.
Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex Super Gamer 2020.