RECENZE konzole PlayStation 4
Nadzvedněte s námi pokličku nové generace zábavy.
Rozhodně se té kompaktní černé krabičce nedá upřít jistý styl a luxus. Nová PS4, která právě leží vybalená v nedbalkách přede mnou, je podle mého krásný kus hardware. Černá barva Jet Black ji sluší, stejně jako kombinace lesklých a matných plastů (stejné to mají i všechny nové xboxy) a i ten z boku přiznaný tvar ležatého kosodélníku je sexy. Jenže v tom ustoupila praktičnost designu. Pokud totiž konzoli zašoupnete do nižší poličky, tak to zkosení zadní části budete proklínat, protože nahmatat konektory a zastrčit do nich všechnu kabeláž vyžaduje velký cit a um.
Ostatně oproti PS3 už novinku analogovým způsobem do televize vůbec nezapojíte. Kompozit, scart, s-video, komponent či VGA - s tím už se tady zkrátka nepočítá. Jediným obrazovým výstupem už je pouze HDMI, který pro zvuk doplňuje optický výstup. Z toho plyne, že pokud nemáte telku s HDMI nebo DVI, tak PS4 nezapojíte. Výborné ovšem je, že do tři a půl kila těžké konzole se opět vešlo napájecí trafo. Do zásuvky tak konzoli připojíte běžným napájecím kablem od lampičky, rádia, PS2/3 a podobně.
Pěkný kus technologie
Na rozdíl od poslední vlnité PS3 je její nástupce opět robustní a znamenitě provedený kousek z hodnotných plastů, které nikde nevržou, neskřípají a neprohýbají se. Pro postavení na výšku ale potřebujete zvlášť prodávaný stojánek, sama konzole nemá na boku ani gumové nožky a je samotná na výšku hodně nestabilní. K luxusnímu dojmu, který trochu kazí okamžitě poškrábaná lesklá horní část, dále přispívá jak tichá štěrbinová disková mechanika, tak i jediná dvojice senzorových tlačítek vedle ní pro zapnutí a vysunutí disku. Lesklou a matnou horní část opticky dělí světelná linka, jež při bootování konzole (je malinko delší, než u PS3) pulzuje modře a při provozu bíle.
Celá konzole je zhruba stejně velká, jako současné PS3, přičemž je o něco nižší. Rozměry PS4 jsou 27,5 x 30 x 5,3 cm. V balení kromě konzole naleznete HDMI kabel dlouhý 1,5 m, napájecí kabel a nabíjecí USB kablík stejných délek jako HDMI, ale také jednoduchý monofonní headset s jedním sluchátkem do ucha a nový ovladač Dualshock 4. Ten je rozměrově podobný PS3 joypadu (16,2 x 9,8 x 5,2 cm), ovšem oba rohy jsou malinko delší, takže se mi o něco lépe drží v ruce. Konečně spodní čelní L2/R2 tlačítka dostala dopředu ohnuté pacičky, tudíž už z nich tak snadno nekloužou zpocená bříška prstů jako na Dualshocku 3. Přední indikační světlo Light Bar pro PS4 kameru svítí stále světle modře, při nabíjení žlutě a nedá se vypnout.
Nicméně to při hraní ani neruší, byť se tím zbytečně vybíjí opět nevyměnitelný, integrovaný Li-Ion akumulátor o kapacitě 800 mAh. Nabíjecí kabel od PS3 Dualshocku ale nelze použít, protože nový ovladač již přešel na menší Micro USB konektor. Nicméně můžete využít vlastně jakýkoli datový kabel od mobilních telefonů, kde je Micro USB zhusta využíváno. Ohledně doby provozu joypadu zatím nemůžu sloužit, protože po dvou prvních nabitích není akumulátor ještě plně naformátovaný a joypad mi vydrží jen kolem 3-4 hodin. Příjemnější jsou také nižší analogové páčky již bez kloboučků, ale naopak s prohlubněmi, a nová zoubkatá spodní část ovladače se také jistěji drží v rukách.
Integrovaný mono repráček a dotykovou plošku (lze ji i stisknout celou jako tlačítko) ještě hry skoro ani nevyužívají, nicméně třeba výjimka Killzone: Shadow Fall ji bere jako další křížek, když posunutí prstem do každé strany přísluší jeden režim vašeho létajícího droida, jenž vás ve hře doprovází. Zcela nový buton „SHARE" nabídne uploadování poslední čtvrthodiny hraní či screenshotu na web, případně dovoluje i streamování hraní, nicméně bez připojení k PSN se na nic z toho nedá ani kontrolně podívat.
Tlačítko Options místo geometrie
Mnohem zajímavější mi přijde to druhé nové tlačítko „OPTIONS", jež má dvě funkce. Jednak ve hře nahrazuje nyní chybějící "START", když s ním vlezete přímo do menu voleb každé hry a jednak v rozhraní konzole má stejnou funkci jako u PS3 trojúhelník. Tedy vyvolá místní kontextovou nabídku každé položky v menu konzole, kde jde třeba vysounout disk, nebo ukončit aplikaci. Sony se také chlubí silnějšími vibračními motory, ale nějaký výraznější třes jsem vůbec nezaznamenal. Se svými čtyřmi motory na tom bude Xbox One joypad asi o něco lépe, u Dualshocku 4 necítím žádného rozdílu ve vibracích oproti staršímu Dualshocku 3.
Celkově je 212 gramů vážící ovladač spíše takovou malou evolucí, než že by něco zásadně měnil, ale drží se rozhodně lépe a jistěji, než PS3 joypad, je pevnější z lepších plastů a konečně se mi líbí i možnost připojení sluchátek přímo do ovladače, takže pokud nechcete nikoho rušit, nemusíte tahat sluchátkový kabel od hudební aparatury či televize napříč obývákem. S konzolí je ovladač propojen tradičně skrze Bluetooth 2.1 a z minula je také vybaven akcelerátorem a gyroskopy systému Six-Axis.
Jednoduché menu bez přizpůsobení
Zcela nový je ovládací interface „Playstation Dynamic Menu", laděný do čerstvých kombinací modré barvy, které již nelze změnit. Z výroby je operační systém ještě ve výchozí verzi 1.01, přičemž na něm nespustíte žádnou hru. Každá startovní hra má na disku update na verzi 1.06, jenž už pro přehrávání všech her na discích postačuje. Potvrzuji tak, že na konzoli si zahrajete i bez připojení na internet. Ten ostatně není vyžadován ani při úvodním nastavování. Asi nepřekvapí, že v dostupných jazykových verzích operačního systému chybí čeština.
Doporučujeme sledovat každodenní zpravodajství dostupné v PS4 sekci.
viz menu vlevo na hlavní stránce Eurogameru
PS4 už se nedá brát na 100% jako plně multimediální stroj. Pro pořádek nejdříve připomínám, že žádnou PS1/PS2/PS3 hru nenačte a hry pro Playstation zatím nelze ani stáhnout z PS Store, kde pro PS4 v nabídce chybí. Stejně PS4 nenačte žádné CD, ani MP3 hudbu na externích discích a fleškách, přičemž pro přehrávání DVD a BR disků potřebujete nejnovější firmware 1.51 o velikosti 323 MB. Tento update se později jistě dostane na herní disky, ovšem lze jej také stáhnout do počítače a do PS4 nahrát z USB disku.
Interface konzole je nyní nově situován vertikálním směrem, tedy mezi nabídkami se přepínáte od shora dolů a nikoli do stran jako u PS3 a PSP. Úplně nahoře je lišta voleb a nastavení, druhou spodnější řadu vyplňují kostky her a aplikací, které mohou mít zobrazení stavu a další možnosti v poslední třetí úrovni. V ní se zobrazují např. ikonky elektronických manuálů (stahují se z internetu do integrovaného webového prohlížeče), odkazy na www stránky, nebo vaše poslední události a odměny z her. Z toho vyplývá, a to se mi na PS4 líbí asi nejvíc, že celý interface je oproti dosti přebujelému PS3 menu totálně zmenšený a zjednodušený, až jsem si na první pohled říkal, že ta PS4 toho ani moc neumí.
Ta čistota a přehlednost menu konzole je nyní daná tak tím, že PS4 zatím nedostala podporu různých služeb třetích stran, jako je YouTube, stahování hudby a dalších. Příjemné také je, že přímo ze spuštěné hry či jakékoli aplikace se na jedno stisknutí Playstation tlačítka dostanete svobodně do všech koutů menu konzole a bez nutnosti vyskakování ven zde i cokoliv nastavíte a spustíte. Ostatně nepozoroval jsem při práci v menu naprosto žádné zpomalování nebo kousání, vše je naprosto plynulé a upoutávky na online obsah se načítají také briskně.
Spí či bdí?
Zajímavý je nový „standby" pohotovostní režim konzole, který doplňuje klasické vypnutí. I když i při něm je konzole vlastně částečně vzhůru a má minimálně jedno očko přimhouřené. V pohotovostním režimu konzole může automaticky stahovat updaty a navolený obsah na interní půlterabajtový pevný disk 2,5" (volných je 409 GB a disk lze vyměnit) a také dokáže přes dvojici čelních USB 3.0 portů napájet joypad i další zařízení, jako třeba tablety a mobily. V tomto módu je konzole zcela bezhlučná, stejně jako po zapnutí, ovšem jakmile spustíte hru, otáčky větráčku jsou vesměs už hlasitější, nicméně žádný extra hlasitý vysavač PS4 naštěstí není.
Pokud ke konzoli připojíte novou Playstation kamerku (o ní a o přidružené aplikaci Playroom v dalším článku), můžete konzoli ovládat také hlasem. Například pro spuštění Killzone: Shadow Fall stačí normálně vyslovit dvojici „Killzone a Start", načež se hra sama spustí. Není tak třeba hláskovat exaktně úplně celý název hry, mikrofon kamerky je hodně citlivý, takže nemusíte ani řvát, ani vyslovovat jako rodilý Angličan. Nicméně stejně mám vždy u sebe joypad, tak sám hlasové ovládání ani nepotřebuji.
Do minuty hrajete
Velmi rychlé jsou pak povinné počáteční instalace z herních disků. Jakmile jsem poprvé spustil novou hru, snad do minuty maximálně už se spustí a dále se instaluje potichu na pozadí. Pouze v tomto prvním spuštění samozřejmě nemůžete přeskočit intra, protože se v tu dobu stále natahuje první úroveň. Nicméně např. u Killzone jsem občas při té instalaci na pozadí pozoroval drobné škubání a vypadávání dabingu ve hře. Jakmile se hra později natáhla celá, už to bylo v pořádku.
Obchod PS Store je pak zhruba ve stejném designu, který byl představen nedávno na PS3 a Vitě (tu nemám k dispozici, takže jsem nevyzkoušel její propojení s PS4), samozřejmě má české ceny v korunách, když rozhraní je anglické s tou otravnou hláškou při spuštění. Na PS4 ale startuje mnohem rychleji, než na PS3 a působí už dojmem aplikace, jako součásti operačního systému. Když se pak do něj vrátíte, je to záležitost vteřiny. Obsah obchodu a nabídka her je nyní ještě hodně střídmá, když z velkých titulů česká verze PS Store nabízí Assassin's Creed IV: Black Flag, Battlefield 4, Blacklight: Retribution, Call of Duty: Ghosts, Just Dance 2014, FIFA 14, Injustice: God Among Us, LEGO: Marvel Super Heroes, Killzone: Shadow Fall, Knack, NBA 2K14, Need for Speed: Rivals a War Thunder.
Datově nejmenší je LEGO, u něhož v případě online nákupu postahujete 6,4 GB a naopak nejmacatější je Killzone se svými 40 GB. Platí, že co hra na disku, tak má i svůj stahovatelný ekvivalent. Cenově to ale není žádná láce, když většina AAA her stojí 1599,- s výjimkou Black Flagu, Call of Duty a NBA, za které dáte dokonce 1799,-. Nejlacinější z těch „větších" her je tancovačka Just Dance 2014 za 1359,-, přičemž arkádové hry typu Resogunu vyjdou na 386,-. Jako nejlevnější kousek můžete mít starší oddychovku Flow za 135,-.
Všechny stroje na jednom účtu
Je samozřejmé, že svůj PSN účet z PS3 a Vity přihlásíte i na PS4, takže vám pro všechny Sony konzole stačí jediný účet včetně jednoho předplatného služby Playstation Plus. U ní se ceny nemění (390,- za čtvrtletí, 1299,- za rok), ale pro všechny je připraven na vyzkoušení bezplatný čtrnáctidenní trial, v jehož rámci dostanete zdarma zatím dvě arkádičky Contrast a Resogun. Tyto dvě PS4 hříčky tak tvoří prozatím také dost chabou herní kolekci pro předplatitele Playstation Plus, víc toho pro tuto chvíli nedostanou.
Je vidno, že pořádných her je na PS4 zatím málo a jsou si myslím naprosto zbytečně předražené. Za Call of Duty dáte o nějakých osm stovek více oproti PC verzi, přičemž dostanete pouze ostřejší a detailnější grafiku oproti starším konzolím, když hra na PC stejně vypadá stále o něco lépe. Multiplatformovky na PS4 ostatně rozebereme v dalším speciálním článku. A všechno to za nehorázně přemrštěnou cenu - holt přechod na „next-gen" vás bude něco stát.
Slabý bezdrát
Nakonec bych zmínil z mého pohledu asi nejhorší vlastnost PS4, která mne nemile překvapila. Její WiFi anténa pro bezdrátové připojení k internetu je jasně nejhorší ze všech domácích konzolí s WiFi, když má opravdu mizerný zisk. Já mám doma router s dvěma anténami v horním patře a konzole dole. Jak PS3, tak i Xbox 360 a ostatně i notebook či malý tablet se dole bez problému připojí na dva dílky ukazatele. Ovšem PS4 indikuje už jen dílek jediný a připojení nedokáže vůbec udržet. Hned vedle PS4 jsem na PS3 brouzdal po PS Store, ale PS4 stále hlásila nedostupný internet. Naštěstí mám doma volný repeater, který mně vytrhl tento trn z paty, nebo zbývá možnost jiné lokace routeru, popř. klasického kabelového připojení. Tak mizerný příjem WiFi jsem opravdu nečekal - v tom mě PS4 dost zklamala.
Závěr
Jinak je ale nová PS4 prakticky po všech stránkách chytřejší, vyladěnější, rychlejší a také na obsluhu výrazně jednodušší, než staré dobré PS3. Z hlediska uživatelského komfortu si velmi lebedím: vše je přehledné, rychlé, intuitivní a doslova na pár kliků. Horší to už je po stránce softwarové. Ani exkluzivní hry Killzone s Knackem a Resogunem mne nedokázaly přesvědčit, že PS4 opravdu, ale opravdu nutně potřebuji a nedokážu bez ní žít. Ne ne, samotná konzole je super, ale z mého pohledu majitele všech ostatních konzolí i herního PC na ní prostě nemám co hrát.
Exkluzivity mne moc neoslovily a ostatní hry mám, nebo je seženu na jiné platformy mnohem levněji. Navíc ani ty rozdíly mezi PS3 a PS4 verzí té samé hry nejsou nijak signifikantní a snad kromě Killzone si z žádné extra nové grafiky na zadek nesednete. Jedno tak vím jistě, PS4 chci a líbí se mi, ale klidně bych si počkal do příštího roku na širší nabídku malých i velkých her. Myslím, že tady dobře platí, že není kam spěchat a kdybych PS4 teď neměl doma, tak by mne omezený počet PS4 k mání za týden ani nevadil. PS4 je zkrátka moc sympatické zařízení, navíc za slušnou cenu, ale současná nabídka her za ním alespoň dnes ještě hodně zaostává.