RECENZE hraní na Nvidia Shield Tablet

V předchozí části jsme si představili hardware Shield tabletu a teď rychle ke hrám, které teprve dělají konzoli zajímavou. Předinstalovaná je nejlepší ukázka výkonu chipsetu K1 - Trine 2: Complete Story. Pohádkovou skákačku jste asi už hráli a uznáte, že jde o skvělou hru a navíc s nádhernou grafikou. A přesně to samé máte teď možnost hrát v tabletu. Nic víc, nic míň. Běžným okem rozdíl oproti PS4/PC/WiiU verzi nepoznáte, pouze při přímém srovnání si všimnete tu mírně horší textury, jinde stínu. Z videa na Digital Foundry je patrné, že mírně hapruje počet snímků za vteřinu, ale z vlastní zkušenosti musím říci, že při hraní si toho těžko všimnete.

Trine 2 se hraje stejně dobře a obsahuje vše, co ostatní verze na domácí konzole a PC. Dokonce můžete připojit tři ovladače a dát lokální kooperaci. Zkrátka první z řady her, které ukazují budoucnost interaktivní zábavy. Budeme místo přerostlých konzolí u sebe nosit tablet, který připojíme skrze HDMI (nebo bezdrátově) k televizi a pro domácí konzole zůstane opět méně z dnešních takzvaných hardcore hráčů? Je to možné, protože mne by před třemi lety ani ve snu nenapadlo, že nádherně vypadající Trine 2 zanedlouho rozjedu i na cestovním tabletu.

Ještě se zmíním o HDMI kabelu a připojení k velké televizi. Je to první z řady funkcí, které odlišují Shield tablet od konkurence. Nechci tím říci, že byste jiné placky k obrazovce nepřipojili, ale Shield to má promakané. Nabízí buď mirroring, tedy duplikuje obrazovku tabletu na televizi. Což se hodí pro ukazování fotek příbuzným nebo k pohodlnému surfování na internetu za předpokladu, že máte dost dlouhý mini HDMI kabel. Druhý mód zhasne tablet, o obraz i zvuk se stará pouze televize a o ovládání jak v prostředí androidu, tak her se stará gamepad. V tomto módu Shield nespotřebuje tolik procesorového času a hraní náročnějších titulů s využitím ovladače snese přímé srovnání s pařením na konzolích minulé generace. Na výběr mezi oběma módy máte okamžitě po zasunutí HDMI do tabletu. Skvěle vyřešeno!

1 of 13

Caption

Attribution

Na své televizi jsem si tímto způsobem užíval i Half-life 2. Ten už si musíte koupit na Google Play a ke svému běhu vyžaduje ovladač. Grafika mi přišla stejná, jako před lety, jen běží ve fullHD a přišlo mi, že na určitých místech vypadá trochu lépe. Například voda se vlní reálněji, než jak si ji pamatuji z PC. Ovšem na rozdíl od Trine 2 není druhé dobrodružství Gordona Freemana tak plynulé, přestože není omezeno na obvyklých 30 fps. Mnohem častěji jsou znatelné propady výkonu, většinou na ne zrovna logických místech. V momentě, kdy před sebou vidíte rozlehlá prostranství, běží hra svižně, ale pak přijdete ke dveřím a rázem jste na dvaceti snímcích za vteřinu. Moje domněnka je, že je to způsobeno nahráváním textur z následující lokace. Koneckonců mrkněte na analýzu výkonu z Digital Foundry. Přesto jsem byl schopen bez problémů projet cirka třetinu hry a bavil se jak před lety.

Oba zmíněné tituly a ještě pár dalších už je optimalizováno pro nový K1 chipset. Zrovna v Half-life 2 je změna oproti původní Tegra 4 znatelná, protože běží v 1080p a má lepší filtrování textur. Zmíním i ostatní kousky, které mě zaujaly a na tabletu s ovladačem fungovaly naprosto skvěle, i když třeba nebyly přímo určeny pro K1: Portal, Rochard, Anomaly 2, české Dead Trigger 2, Doom: Gles nebo Z: Steel Soldiers. Všechny Tegra optimalizované hry najdete v šikovné Shield hub aplikaci. Je to sice jen nadstavba nad Google Play, ale získáte díky ní přehled o titulech optimalizovaných jak pro původní Shield, tak stávající tablet. A navíc budete mít jistotu, že všechny zmíněné hry mají plnou podporu externího ovladače. I když se musím přiznat, že jsem ani mimo Shield hub nenašel žádnou hru, která by podporu neměla. Vím, že takové existují, protože pro ty případy má Nvidia připravený „mapper", kterým přiřadíte fyzickému gamepadu virtuální tlačítka běžně zobrazená přímo na displeji. Zdá se, že Shield ovladač je v ekosystému Androidu tím, čím je Xboxový gamepad na PC.

V šíři nabídky problém není, ale jak jste si z mého přehledu asi všimli, skoro žádná z těch her není exkluzivitou a spíše se jedná o předělávku nějaké starší PC nebo konzolové pecky. A tím se dostávám k největší slabině Shield tabletu, čímž jsou chybějící exkluzivity. Ruku na srdce, kupovali byste si Playstation Vitu nebo Nintendo 3DS, abyste si na nich zahráli sice kvalitní, ale tři, pět, nebo deset let staré hry, které už pravděpodobně máte prochozené skrz na skrz jinde? Nebo byste investovali skoro deset tisíc do konzole, která spustí stejné hry, jako váš současný mobil, jen budou možná vypadat trochu lépe? Přesto je nezanedbatelným faktorem i cena her, která se na mobilních platformách málokdy vyšplhá nad 10 EUR a i s tím je nutné počítat.

Naštěstí u titulů běžících nativně na Androidu hraní na Shield tabletu nekončí, protože jej můžete spojit se svým PC s grafikou od Nvidie a spouštět hry ze Steamu nebo Originu. V Shield hub aplikaci jsou opět přehledně narovnány tituly, které tablet podporuje nativně a máte je nainstalované na počítači. Z mých aktuálních je to kupř. Dead Rising 3, CounterStrike, Resident Evil 4 HD, Xcom a spousta dalších. A pokud máte někde v síti počítač spuštěn a tablet připojen k rychlé wifi, není nic jednoduššího, než ťuknout na ikonku třeba Dead Rising 3. Následně se zombie masakrovačka na displeji objeví stejně rychle, jako byste ji spustili dvojklikem na počítači. Není třeba žádné nastavování ovládání, vše funguje jak má od první sekundy.

V záložce My PC Games mám ovšem i Steam a skrze něj jsem zkusil spustit Alien: Isolation, který jednak není mezi podporovanými hrami přímo a navíc je v konkurenčním programu AMD - Gaming Evolved. A voilá, Vetřelec se spustil a já ho okamžitě, bez nutnosti jakýchkoliv nastavení, hrál. A třešničkou na dortu je, že i když je vaše PC právě uspané, nevadí, Shield jej za pár sekund sám probudí a nastartuje požadovanou hru. Paráda!

Na druhou stranu, hraní na vcelku malém displeji není nic extra, přesto najde využití v mnoha situacích. Sám jsem si zvykl na pohodlné hraní z postele u Wii U a Shield tablet mi nabízí to samé, jen s širší knihovnou Steamu. Další možností je využití velké televize v obýváku, bez nutnosti mít u ní bednu s výkonným počítačem. Nebo naopak, pokud už herní stroj připojený k telce máte, ale musíte se o ni občas dělit, není nic jednoduššího než přepnout obraz na tablet a jít pařit třeba na záchod. Pocitově je sice kvalita obrazu o malinko horší než u Steam In-Home streaming, ale rozdíl je marginální. Hrát se dá zkrátka všude. A to dokonce i mimo domov, přes internet. Služba je ve fázi beta a sám jsem ji nerozchodil, což ovšem nemohu přičítat na vrub Shield tabletu, ale spíše mému trochu netypickému připojení jménem „vesnická wifi".

1 of 7

Caption

Attribution

Poslední služba, která je aktuálně velmi populární, je nahrávání i živé vysílání vašich herních zážitků. Integrovaná aplikace funguje, i když pár drobností bude ještě potřeba vychytat. Za prvé nahrávání mi cirka v jednom z pěti případů spadlo, jindy mi odpojilo ovladač. Navíc mikrofon kromě mého proslovu ukládal i zlověstné praskání. Otázkou je, zda právě toto bylo způsobeno softwarem nebo byl tablet opotřebován, protože prošel pod rukama zástupem recenzentů. Do videa jde zakomponovat nejen hraní samotné, ale i váš obličej snímaný přední kamerou a dokonce i ukazatel počtu snímků za vteřinu. Živě vysílat se dá přes Twitch, ale videa se ukládají i lokálně.

Pokud bych měl porovnávat s přímou konkurencí, asi bych vynechal skomírající Vitu, která proti Shieldu nemůže bojovat asi ničím jiným, než cenou. Nintendo 3DS je za polovic a má velmi širokou nabídku skvělých exkluzivních her, které ovšem stojí často i přes tisíc korun. Navíc jde o jednoúčelové zařízení, které zrovna není výstřelkem moderní techniky. Do srovnání bych zařadil i iPad, který boduje širokou nabídkou her, jenž většinou vychází dříve na iOS než na Android. Na druhou stranu si nejsem jist, že na iOS existuje takto univerzální ovladač a i pořizovací cena nového iPadu je vyšší, než tabletu od Nvidie. A pak jsou tu unikátní funkce streamování, nahrávání a tak dále.

Ještě zmíním vlastnost, která má spojitost spíše s hardwarem, ale nevypozoroval jsem ji dříve, než jsem odevzdal první díl recenze. Při nastavení nejagresivnějšího výkonnostního profilu a hraní velmi náročných titulů (například Anomaly 2) se baterka ani při použití originální nabíječky nenabíjí a celý tablet je tak žhavý, že se dá těžko držet v ruce. Při snížení výkonnostního profilu o jedinou hodnotu už procenta v ukazateli nabíjení přibývají a žádný rozdíl v plynulosti jakéhokoliv herního titulu jsem nezaznamenal.