RECENZE MLB The Show 23
Obvykle se baseballovým hrám nevěnujeme, ale úspěch české reprezentace zařídil výjimku.
VERDIKT: Povedený, ovšem nijak přelomový ročník nejlepšího baseballu na konzolích. Herní náplň je bohatá, ale zaráží absence turnaje World Baseball Classic – DOPORUČENO
Tradiční sporty, které mají kolébku ve Spojených státech, to obvykle mají jinde ve světě poměrně složité. Mám tím na mysli třeba americký fotbal nebo závody NASCAR. Ale takový baseball, to už je jiná. Například v Japonsku nebo na Kubě je to rovnou sport číslo jedna. Navíc desítky zemí po celém světě mají své vlastní reprezentační týmy, které hrají obdobu mistrovství světa zvanou World Baseball Classic (WBC) a o nemalý rozruch se nedávno postarala i česká reprezentace (složená z větší části pouze z poloprofesionálů). Ta se nečekaně prokousala kvalifikací a mohla se poprvé ve své historii účastnit tohoto turnaje, kde nakonec obstála a vybojovala si jistou účast i na příštím ročníku WBC, který se bude konat v roce 2026.
Recenze baseballových her u nás na Eurogameru obvykle nenajdete, ale vzhledem k rostoucímu zájmu o baseball a úspěchům naší reprezentace jsme se letos rozhodli udělat výjimku a přinést článek o nejnovějším ročníku MLB The Show 23. Ten představuje na platformě Playstation vůbec nejrozšířenější herní sérii. Z dřívější exkluzivity se už ale před nějakým časem stala multiplatformní záležitost, kterou si zahrajete nejen na PS5 nebo PS4 ale i na Xboxu a na Nintendu Switch. Chybí pouze PC verze, která zatím není v plánu.
I když pravidla baseballu vypadají na první pohled jednoduše, jedná se o poměrně komplexní záležitost, která může hlavně nováčky pěkně otrávit. Vývojáři MLB The Show 23 ale nic nenechali náhodě, a kromě záplavy herních módů, nabízí rozsáhlé možnosti nastavení a zpřístupnění. Nikdo se tedy nemusí obávat, že by ho mohla přílišná složitost hry a ovládání odradit. Hra trpělivě vysvětluje jednotlivé ovládací prvky a doslova navádí člověka krok za krokem.
Například systém ovládání pálkaře je předkládán v několika variantách. Ta nejnáročnější metoda počítá s nutností vyčíhat si správný moment, a ještě levým analogem zaměřit zónu odpalu. Lze ale využít i jednoduší možnosti, kde se řeší jen směr a moment odpalu nebo jen mačkáte tlačítko pro švih pálkou. Ještě bohatší je nabídka způsobů pro ovládání nadhozů, a k tomu si ještě můžeme připočítat možnost zapnout si pomocníka, který poradí, jaký druh hodu použít. Při hře v poli si pak člověk může vybrat od plně manuálního módu až po režim, kdy běhání, chytání a házení míče na správnou metu zařídí kompletně počítač.
Sám jsem baseball dlouho nehrál, takže jsem si osobně vyzkoušel projít úplnými základy a tleskám, jak dobře je tento systém zvládnutý. Můžete být baseballem totálně nepolíbení, ale s MLB The Show 23 se to bez problémů naučíte během chvilky. Kdykoli během hry si můžete systém ovládání upravit, aby to vyhovovalo vaší rostoucí křivce učení. I výkonost soupeřů lze přenastavit na dynamickou úroveň, aby se ze zápasů na nižších obtížnostech nestala záhy nuda.
Nabídka herních módů mně vcelku překvapila svou rozsáhlostí. Paradoxně jsem byl v rozpacích s čím vlastně začít. Nejdůvěrněji na mě působila klasická Franšíza, ve které jsem mohl převzít kontrolu nad libovolným ligovým týmem a hrát jednotlivé sezóny v roli generálního manažera (úroveň vedení si lze nastavit od manuální až po skoro plně automatické). Zápasy je možné odsimulovat nebo si je vlastnoručně odehrát. Když to tak vezmu, celé se to hodně podobá hraním sezón ze série FIFA, NHL či NFL.
Mód Road to The Show rovněž působí povědomě. Zde si vytvoříte vlastního hráče a procházíte s ním jeho hvězdnou kariéru. Zajímavostí je výběr zaměření, kde je nyní kromě klasických pozic i specialita po vzoru slavného japonského hráče Shoheie Ohtaniho, který je fantastickým nadhazovačem i skvělým pálkařem. Pokud tedy sáhnete při tvorbě postavy po tomto combo zaměření, máte šanci na zajímavější a pestřejší průběh kariéry a lepší zápasové využití vaší postavy.
V MLB The Show 23 je opět mód March to October, což lze chápat jako zrychlenou franšízu, která vás provede všemi důležitými okamžiky a není přitom tak časově vyčerpávající jako klasická sezóna. Hraní zápasů se také soustřeďuje na zlomové momenty, které rozhodují jednotlivé zápasy, takže to všechno pěkně odsýpá.
Úplnou novinkou v letošním ročníku MLB je režim příběhů z The Negro Leagues. Nejedná se o klasické hraní sezón v černošských ligách, ale o seznámení se s historií osmi nejslavnějších hráčů, kteří díky segregaci byli v USA nuceni hrát mimo hlavní baseballové ligy. Celý tento herní mód jede v sympatickém retro stylu, a i když je jasné, že tohle není top celé hry, jako taková historická vsuvka to rozhodně není špatné.
Nejrozsáhlejší a také nejkontroverznější je tzv. Diamond Dynasty, která je postavena na sbírání basebalových kartiček, tvoření fantasy teamu a následnému hraní jak v offline, tak online režimech. Pokud člověk přistoupí na tento styl hry (grind nebo mikrotransakce za skutečné peníze), lze v něm bez problémů strávit dlouhé desítky hodin ve vytvořených herních sezónách, Battle Royale turnajích nebo generovaných výzvách. Motivem jsou odměny, za které nakupujete nové balíčky s hráči nebo vybavením, které slouží k vylepšování vlastního týmu nebo k obchodování na tržišti. Ačkoli nemám rád mikrotransakce, musím uznat, že tenhle herní mód nabízí hodně zábavy, ale zkrátka není pro každého. Pokud preferujete spíše klasickou simulaci s reálnými sestavami, určitě dáte přednost Franšíze nebo March to October.
Pokud pominu vedlejší herní módy jako jsou Home Run Derby, Co-op nebo Tréninky, tak zde postrádám jednu zásadní věc. Nikde tu není možnost zahrát si samostatný turnaj World Baseball Classic. O to víc je to zarážející, když se v Diamond Dynasty módu objevily národní dresy všech týmů účastnící se WBC 2023 a také kartičky reprezentačních hráčů, včetně těch z České republiky. Tohle beru jako největší nedostatek a pro hráče této série všude po světě by to byl určitě jeden z TOP herních režimů. Velká škoda.
I když mi chyběly praktické zkušenosti z minulých ročníků, hru jsem si během jednoho večera dokázal natolik osvojit, že jsem bez problémů odehrál celý zápas. Alfou omegou je zvládnutí odpalů, bez kterých logicky nejde skórovat. Jakmile jsem se dostal do fáze, že jsem porážel protivníky rozdílem třídy (dynamické úrovni soupeřů navzdory), stačilo zvýšit celkovou obtížnost, k tomu přidat sofistikovanější prvek ovládání a další výzva ke zdolání byla na světě. Hraní je pohodové a je v zásadě vždycky čas si vše promyslet. Není zde taková dynamika jako v hokeji či fotbale, ale takhle to má baseball i ve své skutečné podobě.
Po grafické stránce musím připustit, že MLB The Show 23 vypadá skvěle, ale na druhou stranu se sluší dodat, že od loňska v tomto ohledu nedošlo ke znatelnému posunu. Pro hráče vlastnící ročník 22 tedy vyvstává otázka, jestli jim výčet novinek stojí za koupi letošního dílu. V zásadě je zde opravdu nový jen herní režim s černošskými ligami, aktualizované soupisky hráčů a pár novinek napříč herními módy. To je ale obvyklý problém i u dalších sérii typu FIFA, NHL, NFL nebo F1, takže nic překvapivého.
Pokud ale k baseballu přicházíte poprvé nebo po delší době, tak nezbývá než MLB The Show 23 vřele doporučit. Je to skvělá sportovní hra, která vás překvapí svou přístupností a naučí vás baseball milovat.