RECENZE LEGO Jurassic World
Je libo zahrát si za T-Rexe?
Staré dobré recepty snad netřeba měnit, takové chutnají pořád. A podobně chutnou recepturou jsou zřejmě stále oblíbené, licencované LEGO hry, na něž má „patent“ britské studio Travellers Tales. Ani se nechce věřit, že tito kostičkoví maniaci kdysi dělali na videohrách WRC. Posledních asi čtrnáct let ale doslova chrlí každý rok nějaké kostičkové hry, však nejčerstvější LEGO: Jurassic World je již desátým motivem LEGO světa, ale dokonce již jednadvacátým titulem ve škatulce licencovaných LEGO her! A jak to tak vypadá, této předlouhé řadě jen tak konec nebude.
Nepřestávám se divit, jak je to možné, vždyť se tyto hry dlouhá léta prakticky nemění a i když proti sobě přímo postavíte potterovskou prvotinu a dnešní veleještěry, moc velkých odlišností nenajdete. Dětské publikum, pro něž jsou LEGO hry určené především, ale nic moc nového nevyžaduje a jak vidno se vždy upokojí s nějakou novou licencí, i když se to hraje stále stejně. A stále stejný je i nový Jurský svět, tedy veskrze tradiční a nenáročná hádanková plošinovka, opět sázející na přepínání postav a řešení drobných puzzlíků.
Zasazení do Jurského světa je bezesporu velmi atraktivní, nota bene když je povedený čtvrtý film zrovínka v kinech. Hra se ovšem citlivě rozkročuje mezi celé kvarteto snímků, když opět sbírá zajímavé scény ze stříbrného plátna, aby je spojila už novým příběhem a úrovněmi. Na každý film tak ve hře vychází pětice kapitol v lokacích obou velkých ostrovů, v nichž byly parky vystavěny. Vůbec angažování proslulé první trilogie je parádní vzpomínkou na již klasická dramata, když se známými scénami z filmu hra rozhodně nešetří. Podobně se ten herní Jurský svět připomíná i skrze aktuální snímek, proto je rozhodně lepší nejdříve vidět film a pak si na Isla Nublar zahrát, tím si hru asi lépe užijete.
Samozřejmě tak nesmí chybět celá plejáda hlavních i vedlejších postaviček celé jurské série. Opět si odemknete desítky a desítky hranatých panďuláků s různými schopnostmi, byť ty mnohdy nemají se svými předobrazy mnoho společného. I Jurský svět LEGa znovu sází na nucené střídání postaviček, kdy jedna umí hledat stopy, druhá střílet, třetí řezat a čtvrtá třeba obsluhovat stroje. Hraní je prostě lautr to samé jako minule, předminule, předpředminule, prostě po sté znovu sázka na jistotu. Vskutku obyčejná, ale nenáročná grafika nenadchne, ale ani neurazí, absence myši v menu už je dlouho známým nešvarem, stejně jako dlouhé čekání na konec otravné animace při návratu do hlavního menu nebo nepohodlná a někdy i pevná kamera.
Samojedinou novinku mají na svědomí naši zvířecí přátelé dinosauři. Možnost pozdějšího hraní za dvacítku různých druhů je vskutku osvěžující, stejně jako podle filmu manipulace s DNA, kdy si můžete vytvořit vlastně takového svého osobního ještěra, zkříženého z ostatních kousků. Potěší na LEGO poměry docela otevřený a volný svět (pozor, někdy i velmi nebezpečný!) a stará známá kooperace pro dvojici hráčů v celém příběhu. Oproti minulým LEGO franšízám je v jurském parkosvětě již o dost méně boje a střílení, však je to díky zvolené předloze. Ale co již zůstalo, to jsou časté zničitelné či spíše rozkostičkovatelné prvky v prostředí, k němuž nechybí kupříkladu ani mapa.
Mladšímu publiku jsou věnované vesměs spíše lacinější vtípky, však oproti dramatickému filmu je jeho videoherní podoba vlastně taková pohodová komédie s mnoha gagy a narážkami, kterým se chechtají hlavně ti nejmenší hráči. Nicméně i pro méně náročného dospěláka se pár hutných fórů najde. Podle mne hraje prim jedna statečná bioložka, která neváhá skočit šipku do dvoumetrové homole teplých hovínek triceratopse, jen aby nabrala vzorky pro diagnózu jeho žaludečních potíží...