RECENZE Lego City: Undercover

Ač to vyzní jako po sto padesáté ohraná deska největších hitů Karla Gotta, tak musím říci, že Lego City: Undercover je prostě GTA pro děti. Tečka. Obal nese věkové doporučení sedm let, a když jsem nechal prohnat po legáckém velkoměstě menší pařany, jediné, co jsem později slyšel, bylo: "Strejdo, můžeme si ještě zahrát to gétéáčko?". Navyklí na klasickou legáckou hratelnost, děcka hned věděla, co mají dělat. Ovšem zajímavé bylo sledovat, s jakou radostí objevovaly nové atrakce, minihry a schopnosti hlavních hrdinů. "Podívej, hasiči! Počkej, vylezeme na tu šikmou věž! Nebo ne, radši půjdeme na horskou dráhu."

Pohádka mládí

Lego City Undercover je jako splněný sen mého mládí. Co je lepšího, než mít z lega vystavěné hřiště velikosti města a vyvádět v něm skopičiny? Pravda, zejména zpočátku jsem byl trochu zklamán malou škálou možností a Lego City mi přišlo pusté a prázdné. Ale ouha, hůře jsem po prvních pěti hodinách žádnou jinou hru neodhadl. Undercover je nekonečná studnice zábavy. Dobře, možná ne nekonečná, ale minimálně padesátihodinová. Vždyť mám splněno necelých čtyřicet devět procent a už jsem odehrál třicet hodin. Za každým rohem se skrývá dobrodružství, a jakmile jedno dokončíte, plynule navážete na další. Volné hraní mimo příběh je jeden obrovský parkúr.

Hlavním hrdinou je zde panáček Chase McCain, policista, který se vrací do Lego City po dlouhých letech. Jeho přítomnost si vyžádala sama starostka, aby chytil uprchlého zločince Rexe Furyho. Nakonec Chase bojuje o záchranu všech obyvatel města a z pár hloupých přestupků se vyklube obří zločinecké spolčení. Příběh ovšem baví jen prvních pár desítek minut, pak už se animáckým vtipům o zakopnutí o hadici zasmějí jen děti. Autoři, podobně jako ve Far Cry 3, vystříleli nejlepší munici v reklamních videích.

1 of 43

Caption

Attribution

Naštěstí příběh zde stejně hraje až druhé housle, protože orchestr zní zejména zvukem hratelnosti a zábavy. Za dvacet dva hodin, které jsem potřeboval k zatčení Rexe Furyho, jsem se nenudil ani minutku. Kromě obrovského množství příležitostí, které rády odvádí pozornost od aktuálních úkolů, za tím stojí stále se měnící hratelnost, tempo a různorodá zadání.

Obří porce makroher i miniher

V kontrastu s aktivitami nabitým městem skvěle působí uzavřené úrovně, které známe z předchozích dílů. Ty jsou méně akční, ale více na přemýšlení a průzkum. I když většinou jde o to, rozbít všechny předměty v okolí, a řešení je na světě. Naštěstí je tu pár výjimek ve formě skutečných hádanek, například propojování elektrických obvodů. A i když prim v příběhových misích drží destrukce a následné skládání kostiček, Undercover nabízí desítky rozptylujících miniher. Jen pro ilustraci zmíním dálkové ovládání modelů, sledování stop, plnění nádob vodou, hašení požárů, otevírání sejfů, seskoky volným pádem, honičky v autech, osívání polí, práce se sbíječkou, nebo létání pod slepicí. Nechybí ani souboje, ale ty jsou maximálně zjednodušené a vystačíte si se dvěma tlačítky.

Prácička v převlecích

Akce vychází z převleků, které Chase získává. Je jich osm (a jeden bonusový). Začnete jako řadový občan, pak se z vás stane policista, zloděj, horník, astronaut, sedlák, hasič a stavbař. Každé povolání dává hlavnímu hrdinovi jiné schopnosti. Policista vystřeluje kotvu a přitahuje se k hákům, nebo za ně povaluje věci, zloděj umí páčit dveře a obarvovat předměty, horník demoluje kameny a používá dynamit. Pokračovat bych mohl dál, ale nechci vám kazit radost z objevování. Perfektní je, jak je získávání dovedností rozděleno rovnoměrně po celé hře a stále je co objevovat. Jen to zkraje způsobuje zmíněný pocit, že Lego City je prázdné město, protože bez dovedností se málokam dostanete a máloco objevíte.

1 of 27

Caption

Attribution

Uvedená skvadra činností popisovala pouze úkoly, které plníte v misích. Ačkoliv se lehce překrývají i s těmi vedlejšími, umístěnými ve městě, těch druhých je nepředstavitelné množství na poměrně malém prostoru. Lego City bych přirovnal rozlohou ke GTA III, možná je trochu menší. Je až s podivem, kolik toho TT Fusion na malý prostor nacpali. Předně město samotné je rozděleno na šestnáct částí, každá z nich připomínající známé město - najdete čtvrti, které jako by z oka vypadly Hollywoodu, San Francisku, New Yorku, Benátkám, nebo národnímu parku Yosemite. V rámci čtvrtí narazíte na oblasti, které jsou zajímavé samy o sobě - zábavní park, letiště, pláž, nebo buddhistický chrám. A buďte si jisti, že každá dominanta je obsypaná spoustou vedlejších úkolů.

Úkoly se dělí na specifické kategorie, jako závody, kradení aut, ničení soch Rexe Furyho, nebo třeba objevování stanic metra. Z nich vyčnívá stavění tzv. Super budov (Super builds). Některé stavby jsou vyloženě na okrasu - třeba Fontána přání. Jiné mají i herní využití. Skvělé jsou různé loopy a skoky pro auta. Postavit z kostiček můžete hrad z písku, ruské kolo, nebo helipad. K tomu všemu ovšem potřebujete lego kostičky.

Stavby skládáte z menších žlutých a větších modrých. Červené, které po nalezení můžete aktivovat na policejní stanici, například ukazují na mapě zajímavé předměty či přitahují z okolí lego kvádříky. Druhou surovinou jsou všudypřítomné mince, za něž si odemykáte auta, desítky převleků a červené i žluté kostičky. Zpočátku budete trpět nedostatkem obou surovin, ale jakmile najdete multiplikátory, můžete si koupit a postavit cokoliv. Jen nezapomeňte násobiče vždy po spuštění aktivovat v menu hru, z nějakého důvodu se po vypnutí konzole vždy odstraní.

Do čeho dřív vlézt?

Po Lego City se můžete pohybovat po svých, ale zavděk dáte i více než stovkou dopravních prostředků. Ať už na zemi ve formě supersporťáků, náklaďáků, skateboardu, nebo kolečkového křesla. Na vodě si zajezdíte na rybářských lodích i člunech pobřežní stráže a ve vzduchu se proženete v různých formách vrtulníků nebo exotičtějším létajícím talíři. Jen je škoda, že všechna auta jsou si až příliš podobná, a těch rychlých, aby pohledal. Letadla zase nevzlétnou do jakékoliv výšky a některé budovy a hory s nimi nepřeletíte. Oproti zvyklostem žánru nelze z letadel (logicky) kdekoliv vyskočit, musíte přistát na označených plochách.

Nejenže jsou prostředí, postavičky a dopravní prostředky různorodé, ale pěkně i vypadají. Nečekejte sice realistickou grafiku, ale pár výhledů jsem si vyfotil a sdílel přes Miiverse. Technické zpracování má jednu podstatnou vadu na kráse, a tou jsou dlouhé nahrávací časy. Po městě se sice pohybujete bez loadingových obrazovek, ale jakmile spustíte misi, obrňte se trpělivostí. Zejména PC hráči po pár minutách čekání asi zaskřípou zuby. Pravda ovšem je, že si čekání užíváte ve zvýšené míře na začátku, kdy je potřeba odvyprávět úvod do příběhu, později už to tak hrozné není. Přesto, třicetisekundové čekání není výjimkou.

Když už jsem si začal stěžovat, dodám, že bezchybná není ani kamera. Určitě nečekejte podobné problémy jako v druhém Lego Batmanovi, ale přesné skákání po úzkých plošinkách je o nervy. Menším záporem může být i vypuštění multiplayeru, který však mně osobně, stejně jako v GTA, vůbec nechybí. Undercover je Wii U exkluzivní titul (vlastní mutaci dostane ještě 3DS), musím proto zmínit i použití Wii U ovladače. Velmi rychle jsem si zvykl na mapu na malém displeji, stejně jako na vybírání z různých voleb pomocí dotyků. Díky tomu nemusíte vyskakovat ze hry do mapy nebo menu a hratelnost nepřerušovaně plyne. Vyloženě herního využití najde Gamepad u skenování okolí, kdy ho zvednete před oči a hledáte skrze něj podezřelé osoby či odposloucháváte hovory.

Lego City: Undercover vyšla exkluzivně na Wii U 28. března v angličtině za 1399,-. Ke hře dostanete navíc lego figurku hlavního hrdiny Chase McCaina.

Rozhovorů je opět obrovské množství a pro starší hráče představují únik z dětského světa, protože obsahují skvělé narážky na ten dospělácký svět. Vtipů je obecně přehršel, zejména na parodie známých filmů a seriálů. Naneštěstí téměř vše, z čehož nejsilněji jsem vnímal obtížnost, je podřízeno dětem. Nejenže se v Lego City: Undercover nedá vůbec zemřít, ale výzvu pro odrostlejší publikum představují jen některé těžší nepovinné úkoly.