Skip to main content

RECENZE Just Cause 3

Obrovské hřiště bláznivin, destrukce a ničení.

Eurogamer.cz - Doporučeno badge
VERDIKT: Krásný a obří svět gigantických explozí a spektakulárního ničení, na němž si ale musíte hrát už sami.

Fantazie ve hrách zase jednou posunula svůj vrchol, řekl by jeden, načež jiný by opáčil, že to spíše absurdita či bláznovství se zase jednou ukázalo v plné nahotě. Každopádně ať tak nebo onak, na třetí Just Cause sednou všechna tři přirovnání jak poklička na hrnec. Ona už i starší dvojka byla pěkně absurdní, ale nový díl do třetice své dva starší předchůdce překonává prakticky ve všem. Tedy až na příběh samozřejmě, protože na ten moc tvůrčí invence, na rozdíl od všeho ostatního kolem, nevybylo. Jestli si to ještě dobře pamatuji, tak létající agent Nico Rodriguez stejně moc smysluplného dobrodružství ani minule nedostal, tak jsem od něj ani protentokrát nic epického nečekal.

Just Cause 3 je doslova obrovská hra, ale spíše rozsahem než obsahem. Je to takové velké hřiště pro dospělé, obří pískoviště destrukce a ničení, které v takovéto monstr podobě snad ještě nikdy nebylo. Výbuchům a explozím, mimochodem opravdu nádherným, zde bylo podřízeno prakticky vše a tak se také prakticky vše dá zlikvidovat. I včetně civilistů a kolemjdoucích, co se pletou do vysoké politiky.

Však se létající Rico, nyní už za vydatné pomoci místního odboje a své nepřekonatelné trojičky udělátek, vrací do své původní domoviny. Kde, to bych ale opravdu nečekal a jaké je to překvapení, také řádí banánový diktátor! Jestli dříve měli tito protivníci a jejich armády proti Ricovi alespoň zpočátku jakous takous šanci, nyní už od úplného začátku je pánem souostroví úplně někdo jiný. A to vousaté chodící železářství v uniformě to fakt není...

Hra by se ani nemusela moc popisovat, ostatně bohatě postačí naznačit, že se tady prostě ničí, masakruje a likviduje ve velkém. Ostrovy Medici jsou velmi rozsáhlé, ještě krapet rozlehlejší než mapa ve druhém díle a skoro každý kout zdejší znovu velmi přebarvené, jasné a tropické oblasti, je plný dobře rozpoznatelných vojenských a průmyslových instalací diktátorovy grupy, jež jsou samozřejmě tou správnou potravou pro vaše a potažmo Nicovy skopičiny.

Jestli něčím Just Cause 3 oproti konkurenci naprosto vyniká, tak je to maniakální míra zničitelnosti prostředí a také vizuální doprovod všech těch výbuchů a explozí. Nejde jen o výbušné tanky a nádrže, ale také o mnoho konstrukcí a budov, kdy se nechá úplně v pohodě probourat skrze jednu zeď do vojenské základny, uvnitř to pěkně všechno zdemolovat a zase druhou zdí na opačné straně vyjet ven do volné přírody.

Dohlednost je výtečná, okolí krásně živé a na různých ostrovech i dostatečně různorodé. Nicméně grafika jako taková už je kapánek jednodušší a například osady se velmi často nepěkně opakují, že je málem nerozeznáte jednu od druhé. Však dělat každé městečko úplně od píky by trvalo pěkně dlouho, což se dá při té obrovské rozloze zdejšího světa pochopit. Navíc je hra po stránce hardwarové náročnosti docela solidně optimalizovaná, protože na vyšší detaily při Full HD rozlišení naprosto plynule běží mezi 35-45 FPS i na takovém stařečkovi, jakým je stará dobrá GeForce GTX660 a jí podobné karty. Velkým problémem je ovšem extrémně pomalý loading, a to zvláště na konzolích, kde dosahuje až několikaminutových prostojů.

Destrukční trailer Just Cause 3

Na počítači to není zas takový problém, protože kromě úvodního načítání (to je také zoufale dlouhé) už při hraní k žádným velkým pauzám nedochází. Jakkoli grafika působí spíše komiksově než reálně, mně se líbí, ale občas se musíte smířit s trochu podivnými konstrukcemi v okolí. Typickým příkladem je letiště, jehož vzletová dráha má na délku tak maximálně 200 - 300 metrů, což vypadá jak hračka z Lega než funkční vzdušný přístav. Ale což, hra se nejen v tomto prostě nebere vůbec vážně, tak od ní nemůžeme čekat přiblížení tomu skutečnému a oproti hře i dost nudnějšímu světu.

V Just Cause 3 si totiž hru děláte přesně takovou, jakou ji chcete mít a nic víc navíc k tomu nedostanete. Máte skoro od začátku naprostou volnost kam se vrtnout a co kde tropit, přičemž opravdu jen lehouninký závan jakési příběhové nitky o pomoci domácímu odboji vás občas jemně postrčí.

Já to dopředu očekával, dávno jsem si na to zvykl a u Just Cause 3 se stále velmi dobře bavím. Má to ale své dost vysoké mantinely, za nimiž už je pusto a prázdno. Neustálé ničení a boření nepřátelských základen je totiž postupně času poměrně stereotypní zábava, čímž se zase vracím na úvod článku, protože tady znovu zopakuji, že všechno ve hře bylo podřízeno nezřízené destrukci. Rico vlastně ani nic jiného pořádně neumí. Prostě nasedne do jednoho z desítek vehiklů, dlouhé kilometry jede k další instalaci na demolici, tu rozboří, vojáky postřílí, nasedne zase do jiného prostředku a nerušeně odkvačí vstříc úplně tomu samému.

Just Cause 3 tak není hra na dlouhé herní seance, protože pokud vás ty krásné výbuchy a prosté ničení omrzí, moc jiného hra už nabídnout nedokáže. Nicméně po malých dávkách je Just Cause 3 naprosto parádní, no nejlépe řečeno totální odreagovávačka na velmi odlehčené a humorné notě, do níž se ponoříte ani nevíte jak.

Obří mapa s myriádou měst a základen zabere už jen na průzkum mnoho hodin a postupně lépe a lépe fungující trademark celé série, tedy multifunkční vystřelovací kotvičku, nyní kromě padáku doplněnou ještě létajícím oblekem, je neskutečně návykové a zábavné využívat! Možnosti této povedené trojice gadgetů jsou veliké a je jednou z nejzábavnějších cest ve hře prostě zkoušet a objevovat, co všechno se dá spojit k sobě a kam všude se Rico může přitáhnout. Už jen cestování kombinující kotvičku s křídly či padákem je dobrý sport a díky němu se dostanete prakticky kamkoli vertikálně i horizontálně i bez použití dopravního prostředku.

Just Cause 3 vyšlo začátkem prosince pro PC, PS4 a X1.

koupit na Alza.cz.

Just Cause 3 je prostě rozlehlé a volné hřiště bez báboviček. Ty si na něm už musíte postavit sami vlastním stylem hraní, které vás po písku za ručičku dvakrát zrovna netahá. Je to krásně vidět na ohlasech hráčů, kdy jedna strana hru chválí za parádní volnost a svobodu v ničení, přičemž ta druhá kontruje nudou a stereotypem stále stejných činností, do kterých vás odboj nutí. Však „mise" typu zlikviduj X základen a pak se teprve přihlas, jsou tu denním chlebíčkem

Tvůrci se prostě rozdováděli nad zdejším světem tak halasně, že už jim nezbyla pára na smysluplný děj, který by vás dokázal nějak více nakopnout. Ale to už se vlastně asi opakuji. Just Cause 3 je prostě povedený gigantický svět destruktivních libůstek, ale nesmíte v něm hledat nic hlubšího.

Read this next