RECENZE Jurassic World Evolution
Když čekáte tycoon, ale chybí svoboda.
Hry s filmovou licencí obvykle nedopadají moc dobře. Pokud to není zrovna totální průšvih, tak je to obvykle stěží průměr. Jurassic World: Evolution mi ale od začátku připadal, že by mohl vybočovat. Už jen hodně pěkná grafika a pak zjištění, že tuhle hru mají na svědomí vývojáři skvělého Planet Coasteru, dávaly tušit, že by to nemuselo být špatné. Navíc se nedávno objevila zpráva, že se za měsíc od vydání prodalo na jeden milión kopií, což je velmi slušné.
Koncept hry je vcelku jednoduchý. Jedná se o budovatelskou strategii, kde stavíte svůj Jurský park a abyste v tom moc neplavali, základními kroky vás provede trochu rozvláčný tutoriál. První, co mě praštilo do očí, bylo boční menu. Velká tlačítka a hlavně velikostně předimenzované nabídky jednotlivých záložek. Zřejmě se jedná o důsledek toho, že hra byla souběžně vydána i pro konzole Xbox One a PS4, kde se titěrné a bohaté menu moc nenosí.
Během kampaně jednak stavíte, budujete a rozšiřujete infrastrukturu parku a zároveň se snažíte o odchov dinosaurů. Zatímco vybavení parku je důležité pro to, aby návštěvníci měli kde spát, jíst a utrácet za suvenýry, kredit parku roste především s tím, jaké dinosaury máte umístěné ve svých výbězích. Starat se přitom musíte i o zdraví zvířat a řešit dostupnost potravy. Automaty vydávající býložravou nebo masitou potravu musí být totiž doplňovány posádkami rangerů s džípy, které musíte vlastnoručně zaúkolovat.
Dinosauří DNA, kterou nutně potřebujete, ovšem neroste na stromech. Je nezbytné jí získat extrahováním ze zkamenělin a ty musí vaše expediční týmy najít na nalezištích po celém světě. Ani tím to obvykle ještě nekončí. Souběžně s tím je možné vynaložit další úsilí a postupně si odemykat modifikace DNA a doslova si tak vypiplat unikátní jedince, kteří budou třeba jinak barevně odlišní, nebo budou mít vyšší zdravotní odolnost atd. Jakmile máte DNA připravenou, můžete se pustit do akce a nechat dinosaura vylíhnout. Tahle záležitost je ale extrémně drahá a někdy může skončit i neúspěšně. Cena za jednoho nového mazlíka atakuje stovky tisíc dolarů, ale může i přesáhnout milión. Když pak dojde k úmrtí kvůli nemoci nebo se ještěři pozabíjí navzájem, je to docela drahá sranda.
Dinosauři se rozdělují na býložravé a masožravé (celkový počet druhů se blíží padesátce). Je asi jasné, že vypuštěním masožravého ještěra mezi ty býložravé se rovná krvavému masakru. Na takovou chybu si musíte dát pozor, protože herní mechanismy vám v tom nezabrání, je to čistě na vás. Namixování výběhů je s narůstajícím počtem chovaných druhů trochu obtížnější, už kvůli sociálním potřebám, snášenlivosti a jejich komfortu.
Další oblastí, které se musí hráč ve hře věnovat, je bezpečnost parku. Je to stejné jako ve filmech. Vždycky to skončí tím, že ty potvory nějak utečou a začnou vraždit nebohé návštěvníky. Tak přesně tohle se stává i zde. Stačí podcenit typ ohrady a takový Stegosaurus vám ocasem rozmlátí zábranu jako nic a už si vesele pobíhá mezi lidmi. Ti samozřejmě zdrhají, co jim síly stačí, ale ne každý to stihne.
Pro tyto situace tu máte speciální budovy s pohotovostními jednotkami. Zatímco posádky džípů mohou doplňovat krmení nebo léčit zraněné ještěry, na zběhnuté kusy je potřeba větší kalibr - zásahový tým s helikoptérou. Její posádka vystřelí uspávací šipky a poté přiletí přepravní vrtulník, který si poradí i s již zmíněným Stegosaurem a dopraví ho, kam ukážete. Džípy i vrtulníky ještě disponují zajímavou akční vsuvkou. Můžete se totiž přepnout do pohledu třetí osoby a převzít řízení vozidla nebo i střelbu na dinosaury.
Všechny tyhle věci více méně nadchnou, ale jak vyprchá prvotní nadšení, začne si člověk uvědomovat i ty horší stránky hry. Předně nabídka budov ve výsledku není vůbec tak široká. Tento fakt není ze začátku úplně patrný, protože i to málo, co zde je, se musí postupně odemykat, takže stále v sobě živíte naději, že to ještě není všechno a zlepší se to.
U podobných her jsme zvyklí na absolutní volnost rozhodování, ale ani v tomto ohledu to není moc slavné. V parcích musíte kooperovat s třemi frakcemi zastupující výzkum, bezpečnost a zábavu. Každá z nich má svého představitele, který vám zadává úkoly (mise), které sice můžete přijmout nebo odmítnout, ale úplně ignorovat je nelze. Jednak představují slušný zdroj financí a potřebujete jejich vliv k odemykání upgradů, nalezišť a svou roli hrají i při odemykání dalších lokací. Ve výsledku tedy místo naprosto volné budovací strategie, se musíte podřídit a dělat to, co po vás chtějí druzí. Třešinka na závěr, práce pro jednu frakci poškozuje reputaci u těch zbylých dvou.
Jakmile splníte potřebné podmínky, získáváte postupně přístup na další ostrovy. Tím ale na původních lokacích nic nekončí, tam vše běží dál a kdykoli se sem můžete vracet a řešit problémy, které zde vznikají. Celkem je zde šest ostrovů, každý má odlišné podmínky, životní prostor, trpí různými rozmary počasí. Odlišnosti jsou i v zadání jednotlivých misí a v zaměření na jednotlivé druhy dinosaurů. Jeden z ostrovů plní i funkci sandboxu. Nejsou tam žádné finanční rozpočty ani mise vnitropodnikových frakcí. Zde je skutečně vše o vaší svobodné volbě, ale zase bez výzvy, protože zde není žádný cíl. Přesto je fajn, že je „pískoviště" přítomné, i když ne od samého začátku. Musíte si ho zkrátka zasloužit postupem ve hře.
Grafika je bezesporu nejsilnější stránkou celé hry. Pokud máte dostatečně silný stroj a nastavíte si ULTRA detaily, je opravdu na co koukat. A nemyslím tím jen samotné dinosaury. Jakmile se například přižene bouře, která ohýbá stromy a tlačí k zemi trávu za neustálého přívalu deště, je to skutečně náramná podívaná. Díky dobře zvládnuté kameře, můžete obdivovat veškeré detaily, jak z vysoké výšky, tak i přímo ze země. Skoro jako kdybyste vše sledovali z pohledu první osoby.
S celkovou hratelností je to už horší. Pokud na Jurassic World: Evolution přeskočíte z nějakého kovaného tycoonu, který má skutečnou hloubku a svobodu rozhodování, budete nejspíše zklamáni. Nutnost plnit desítky misí, které mají mnohdy i akční zaměření a vyžadují určitou zručnost, mohou být pro někoho zajímavé zpestření, ale pro čisté stratégy zase obtěžující. Možnosti výběru budov, upgradů a nastavení jednotlivých budov jsou jen základní. V řadě jiných her jsou tyto věci mnohem hlubší a komplexnější. Opět v tom vidím snahu zaujmout co nejširší spektrum hráčů a to i těch konzolových, což se bez ústupků prostě neobejde. Musíte se zkrátka smířit s tím, že tato hra, i přes zdánlivou svobodu, má svůj pevný scénář a vy se ho musíte chtě nechtě držet.
Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex ExtremeGamer.