RECENZE Guild Wars 2: Heart of Thorns
Chcete se vrhnout na nejúspěšnější MMO současnosti?
Zatímco obliba nejpopulárnějšího MMO World of Warcraft pozvolna klesá (naposledy se počet jeho předplatitelů propadl na 5,5 miliónu), na první příčku se jistými kroky dere dlouholetá dvojka Guild Wars 2 (naše recenze), která navíc nedávno pokořila i hranici 7 miliónů účtů (oficiální infografika). Tomu jistě pomohl i odvážný srpnový krok nabídnout celou základní hru zdarma, jen s podporou volitelných mikrotransakcí, na něž si ovšem můžete našetřit i prostřednictvím herní měny. Nyní ovšem přichází první placené rozšíření a již v úvodu mohu říct, že rozhodně stojí za to.
Příběh plynule navazuje na pravidelné příběhové updaty druhé sezóny. Drak Zhaitan byl poražen, hlavní město Lion's Arch bylo znovu vybudováno po kompletním zničení a naše pozornost se tentokrát obrací na dalšího probuzeného dračího boha jménem Mordremoth. Tento samozvaný pán džungle a tvůrce rasy sylvari přetáhl mnoho z těchto lesních bytostí na svou stranu a udělal z nich bestie bez svobodné vůle (znalci Mass Effectu si jistě vzpomenu na zástupy nemyslících husků). Vše se pak točí hlavně kolem hledání členů známé dobrodružné skupiny Destiny's Edge, kteří se ztratili poté, co Mordremoth zničil většinu spojeneckých vzdušných sil.
Nejde sice o kdovíjak originální zápletku, ale podaná je poměrně poutavou formou a ani o epické či smutné momenty tu není nouze. Pokud se ke Guild Wars 2 vracíte, budete asi zpočátku v případě některých postav či událostí místy tápat, ale vše se dá naštěstí dokoupit a projít i zpětně. Vývojáři překvapivě upustili od dialogů na celé obrazovce, jež vévodily původní hře a nahradili je pouze jednoduchými in-game bublinami. Trochu se tím sice vytrácí onen jedinečný filmový dojem, který pomáhal navázat pouto s hlavními postavami, ale na druhou stranu je teď vše mnohem dynamičtější, postavy se během dialogů hýbou, a hráč má tak větší pocit, že je součástí děje.
ArenaNet se snaží jít jinou cestou, než většina konkurenčních MMO a to se mu nejen daří, ale i vyplácí. Zásadním a hlavním rozdílem oproti ostatním online titulům je to, že tento datadisk nijak nedevalvoval předchozí obsah. Nedošlo totiž k navýšení maximální úrovně a nové oblasti jsou tak obtížnější hlavně díky použitým mechanikám a novým nepřátelům. Ti jsou nyní nejen rychlejší a agresivnější, ale používají i tuny prostorových schopností, před nimiž je neustále potřeba uhýbat. Dost často tu budete stát vůči přesile a mnohem víc teď také záleží na skillu daného hráče. A ani loot se nedočkal žádného závratného nárůstu - nejlepší jsou pořád legendární zbraně a ascended zbroje, a spíše než staty tak získáváte především nové a hezčí skiny či další užitečné recepty a suroviny pro craftování.
Již během druhé sezóny byla hra rozšířena o skalnatou oblast Silverwastes, a ta zároveň slouží i jako styčný bod mezi starým a novým obsahem. Datadisk pak do hry přidává čtyři nové, obrovské zóny - Verdant Brink, Auric Basin, Tangled Depths a Dragon's Stand. Všechny sice pojí lesní prostředí, ale každá má trochu jiný vzhled a herně funguje jinak. Podíváte se nejen do hlubokých lesů, ale i do spletitých tunelů, prastarých ruin či zapomenutých měst, a na svou stranu si získáte hned několik, dosud neznámých ras. Džunglí se sice budete proplétat nejčastěji, ale terén tu rozhodně od začátku do konce stejný nezůstane.
Nové oblasti jsou velmi vertikální a mnohavrstvé, a používání nového kluzáku je tak nejen naprosto nezbytné, ale i velmi zábavné. Objevování pečlivě schovaných hrdinských bodů či vyhlídek je nyní mnohem větší výzva, než kdy předtím. Škoda jen, že ve starých zónách létat nejde, člověk si na to poměrně rychle zvykne, a pak ho to tam neustále svádí. Problém je však spíš s horší orientací v těchto členitých lokacích - je v nich totiž spousta průchodů, a abyste se dostali tam, kam potřebujete, musíte mnohem více skákat. Jde ale asi spíše o zvyk - chvíli to prostě trvá, než začnete přemýšlet ve třech rozměrech. A je třeba počítat i s tím, že se dá lehce někam spadnout a že dno nových map tvoří pohybující se kořeny stromů, jež vás nemilosrdně rozemelou na kaši.
Víc, než kdy jindy, je také nyní kladen důraz na neustálý konflikt. Nové oblasti jsou již na první pohled mnohem živější a neustále se v nich něco děje. Série chytře navázaných eventů vyvíjejících se podle aktivity nebo nečinnosti hráčů vám nedá vydechnout a daří se jí zdařile vyprávět příběh dané lokace. Každá oblast má navíc i svou vlastní unikátní mechaniku a nově hraje roli třeba i denní doba, protože v noci jsou protivníci silnější. Plněním těchto eventů navíc získáváte jedinečnou místní měnu, kterou lze směnit za jinde neviděné unikátní vybavení. Nakoupit lze ovšem i speciální klíče odemykající truhly, na něž budete cestou narážet, a osobně to považuji za příjemnou motivaci, proč tyto eventy plnit.
Nejednou jsem se také v rámci těchto událostí stal součástí opravdu masivních bitev, kde proti vlnám nepřátel bojovaly doslova stovky hráčů a výsledný zážitek to byl opravdu epický. Většinou je navíc vyžadována i vzájemná spolupráce na několika vzdálených frontách, a právě od kvality tohoto snažení se pak odvíjí i konečná míra úspěchu (např. kolik místností pokladem se nakonec otevře). Trochu se však bojím toho, že za nějaký čas budou všichni jen v té poslední (nebo v té nejzábavnější) zóně. Díky struktuře megaserveru ale snad tento extrém v dohledné době zatím nehrozí.
Úkoly v některých oblastech jsou sice zajímavější, než v jiných, ale všechny přestavují výzvu. Jak dopadnou, vždy záleží jen na společném úsilí hráčů, a to jim dává jistý punc nepředvídatelnosti. Vše je navíc napojeno i na nové masteries, jež postupně odemykáte sbíráním zkušeností a speciálních bodů a i díky tomu budete tyto eventy rádi opakovat klidně několikrát. Autoři tak poměrně nenásilným způsobem zařídili, aby hráči na každé mapě trávili mnohem více času.
Zmíněné masteries vůbec hrají v novém obsahu velkou roli. Jde v podstatě o dovednosti navázané na konkrétní mapu, umožňující např. létání na kluzáku, skákání na houbách, procházení skrze portály či komunikaci s místními tvory. Díky tomu se dostanete i do zpočátku nedostupných oblastí a také k unikátním předmětům. Každá část světa má navíc tyto schopnosti jiné, a narazíte na ně i ve staré Tyrii či v režimu World vs. World. ArenaNet tím v zásadě vytvořil funkční systém, který pak jednoduše může vylepšovat a použít i v případných dalších rozšířeních.
Jediná moje výtka směřující k tomuto systému je potřeba opravdu velké dávky grindu, abyste odemkli úplně všechno, zvlášť když vám to brání v postupu hlavním příběhem. Má-li to však zajistit trvanlivost přidaného obsahu, tak budiž. Vše se naštěstí zpřístupňuje pro celý váš účet naráz a další postavy už to bohudík nemusí řešit. Škoda jen, že kromě chytře navržené finální bitvy, tyto schopnosti nemají většího taktického využití v boji, ale to by se snad mělo změnit s příchodem raidů.
Svěží vítr do plachet přináší i nové povolání, které je dostatečně jiné, ale zároveň nijak přesílené. Revenant je vlastně takový bojovník, co využívá magickou sílu dávných padlých hrdinů, a tu přetváří ve vlastní schopnosti. Každý z těchto hrdinů (trpaslík, kentaur, asasín, démon a drak) mu navíc propůjčuje odlišné schopnosti, a jelikož mezi nimi může lehce přepínat, je toto povolání asi nejvariabilnějším ze všech. Láká hlavně maximální soběstačností, jelikož jej lze hrát jak z pozice surové síly, tak z pozice léčitele. I díky tomu je v mnohých situacích velmi užitečné, i když úplným začátečníkům bych ho asi úplně nedoporučil.
Tak trochu do počtu mi ale přišly elitní specializace, jež pro každé povolání odemykají dříve nedostupnou zbraň, a stejně tak i sadou nových schopností. Na jednu stranu se tím dost rozšířila rozmanitost jednotlivých povolání a rolí, ale zároveň se zčásti snížila i jejich jedinečnost. Nové zbraně je navíc mnohdy staví do pozic, které jim zas až tolik nesluší a troufnu si říct, že když už chci hrát třeba bojovníka, tak si podle toho vyberu i povolání, a ne abych pak jako nekromant kdoví proč máchal mečem. Každopádně, minimálně za vyzkoušení tyto specializace stojí, a chcete-li se svým ošlehaným hrdinou zkusit zas něco nového, tak vám v tom nikdo nebrání. Každý si teď alespoň najde styl, který mu sedí nejvíc.
PvP dostalo nejen nový interface, ale i mapu Battle of Champion's Dusk s novým režimem Stronghold, která staví na osvědčených mechanikách MOBA her - bojujete s nepřátelským týmem o zásoby, a s jejich pomocí pak k jejich hradu posíláte své NPC s cílem jej dobýt, přičemž ten svůj naopak bráníte. K dispozici máte i obranný katapult a vyvolat lze i silného hrdinu. Vše je navíc tak chytlavé, že u toho klidně mrknutím oka strávíte v kuse klidně i několik hodin. Čas díky rychlému tempu akce plyne tak nějak rychleji nejen během PvP, a to je dobrá známka toho, že se vlastně nestíháte nudit.
Nová je také pouštní mapa Desert Borderlands, která oživila oblíbený World vs. World, kde proti sobě stojí jednotlivé servery. Víc, než kdy předtím, je teď kladen důraz na udržení jednotlivých cílů, z čehož pak plynou i nejrůznější bonusy. Uprostřed této oblasti navíc stojí mohutný Skysplitter, jež týmu, co se nejvíc snaží, propůjčí možnost ničit nepřátelské pevnosti, a je tak oním rozhodujícím jazýčkem na vahách. Zatím jsem tu sice nezažil opravdu masivní bitvy, ale zřejmě je to hlavně proto, že jsou ještě všichni plně vytíženi novým PvE obsahem.
Tím však výčet nových herních prvků ani zdaleka nekončí. Zmíním ještě například nové guildovní haly, které je nejprve nutné dobýt (a jejichž vylepšování je opravdu velmi drahé), chystané desetičlenné raidy, možnost opakování instancí kvůli achievementům, zábavné soutěživé minihry, a ochuzeni nejsme ani o spoustu dalších, menších úprav týkajících se především potřebného vybalancování PvP, odměn za účast v eventech, uživatelského rozhraní a také funkčnosti herních systémů. Najde se sice i pár nedostatků, jako jsou výjimečně zaseknuté questy, nejednou zahlcená aukce nebo občasné odpojování od serverů (což je nepříjemné obzvlášť v příběhových instancích, jež pak musíte opakovat znova), ale updaty nyní vycházejí téměř každý druhý den a všechny zásadní chyby se daří eliminovat poměrně rychle.
Datadisk Heart of Thorns v podstatě přidává do původní hry nové nápady a spoustu dynamického obsahu měnícího se v závislosti na činnosti hráčů. Zároveň přináší i plno nejrůznějších činností, při nichž se musí přemýšlet a spolupracovat, a to jedině vítám. Svým způsobem se mi chce říct, že právě o tom by MMO měly být, a Guild Wars 2 to navíc podává velmi zábavnou a přístupnou formou. Stávajícím hráčům mohu Heart of Thorns jen doporučit a nováčci, co ještě nedosáhli 80. úrovně, se alespoň mají na co se těšit. Díky stále rostoucí hráčské základně, dalšímu chystanému datadisku a živoucímu příběhu totiž o téhle onlinovce v budoucnu určitě ještě uslyšíme.