RECENZE Gran Turismo 6
K dokonalosti znovu blíže, ale hotovo zdaleka není.
Má to být důstojné rozloučení s PS3 a stejně tak mohutná oslava 15 let značky Gran Turismo. Tak se nové Gran Turismo 6 (GT6) navenek prezentuje, nicméně myslím, že hlavní důvod bude krapet prozaičtější. Tvůrci prostě chtějí zaokrouhlit sérii na dvě hlavní hry pro každou generaci PlayStation, vydělat ještě něco peněz a hlavně nabídnout opravený a vylepšený pátý díl, kterému k dokonalosti chybělo docela dost (naše recenze 8/10).
Já sám jsem při hraní dospěl k jednoznačnému závěru, že GT6 nepovažuji za zbrusu novou hru, ale právě za vylepšený pátý díl, tedy něco jako Gran Turismo 5.5, když myslím, že nejsem daleko od pravdy. Nicméně hned to uvedu na pravou míru. A nemůžu pro úvod začít ničím jiným, než nově citelně rozšířenou garáží. Jestli jste dobře počítali, GT5 v základu nabízí nějakých 1088 vozidel a GT6 tuto už tak impresivní řadu ještě povýšilo až na přesných 1208 vozů! Když vám prozradím, že zbrusu nových a dříve neviděných aut je 120, tak je rázem jasné, že to s tím velkým počtem není zas až tak horké.
Je sice pravda, že více než tisícovka poníků i koníků v garáži je vpravdě monstrózní číslo, ale má to několik háčků. Předně v GT6 najdete nepřekvapivě všechny vozy z minulého dílu a navíc se mnohá obyčejná auta až nezdravě opakují a japonské značky v počtech preferují. Kdo potřebuje jeden slabý model od Nissanu v x barvách a v x konfiguracích? A proč se jako Turn10 s forzou v Polyphony nedomluvili na hostování licence od Porsche místo úpravce RUFu? Unikátních aut je tak v GT6 mnohem méně a těch zcela nově vymodelovaných už jen hrstka. Takže tu zase jako v pětce máme tu hroznou polovičatost, která nás bude žel provázet skoro celou recenzí.
Navíc ani po osmi letech vývoje hra nedokáže nabídnout stejnou kvalitu u všech automobilů. Sice už tu nenajdete to přiznané rozdělení na prémiové a standardní vozy, i když část vozů je stále v nízkém rozlišení (neprémiová auta poznáte tak, že nemají funkci Náhledu). Tvůrci se ale zaklínají, že těm horším kabátkům nově zvedli sebevědomí modernějšími texturami, což není moc vidět, ale znovu a stále chybí pečlivé interiéry celé řadě vozů, a to překvapivě včetně těch výkonných a drahých. Nový vzhled některých starých strojů určitě potvrzuji a kvituji, však ta prémiová autíčka na PS3 nikdy nevypadala tak skvěle, ale např. na poznávacích značkách je stále vidět, že původní modely jsou několik let staré a ne všechno na nich prošlo přísným perem inovátora.
Od tašek k raketám
Naštěstí tu stinnou stránku garáže s myriádou identických modelů na sto způsobů dokonale vyvažuje nikoli obvyklá nabídka exotických značek, které v jiných hrách vesměs nenajdete. Myslím tím Autobianchi, Cizetu, Gillet, Lister či Marcose, skoro všechno to méně známé, ale skvělé malosériové továrničky. A slzu jsem zase uronil i u Chaparralu, pročež tento veleslavný výrobce extrémních závodních prototypů pro pohár Can-Am se běžně v jiných závodních hrách neobjevuje. Vůbec na skladbu vozů opět nemohu říct křivého slova. Začínáte se schválně příšerně pomalými a línými nákupními taškami, abyste se přes klasické cestovní vozy přenesli skrze historické unikáty až k supersportům či zdejším králům v podobě sportovních prototypů či sportovních vozů Gran Turismo (FIA GT).
Výroční koncepty
A k tomu kulatému výročí má hra v rukávu jedno velké překvapení! V automobilovém průmyslu velice respektovaný Kazunori Yamauchi totiž oslovil 28 slavných karosářů a automobilek, aby mu do GT6 nakreslily speciální výroční koncepty. Však první vlaštovkou je ten mimořádný Mercedes-Benz AMG Vision GT (vznikne dokonce v pěti skutečných exemplářích!), přičemž další budou následovat v každém větším online updatu. Nesmírně se těším na kreace takových veličin, jako jsou Guigiarův Ital Design nebo slavní karosáři Zagato s Bertonem. Jen mi tam chybí velikáni od Pininfariny (navrhují tvary skoro všech Ferrari), které bych klidně vyměnil za překvapivou sportovní značku Nike, ale to je jen malý prohřešek. Ostatně hra čeká ještě i na tři ultrarychlé koncepty Red Bullu X2014 od Adriana Neweyho, takže budoucnost vypadá opravdu lákavě!
Jízda v novém
Co je ovšem podstatné, že se v Japonsku po tolika letech přešlapování konečně chytili za nos a doslova od podlahy přepracovali jízdní model celé hry. V pětce jsem si stěžoval, jak jsou jízdní vlastnosti starší hry pozadu za pedantstvím konkurenční forzy, které pomohla spolupráce s Pirelli. V Polyphony se pochlapili a pro šestku oslovili domácí pneumatikářský koncern Yokohama, s nímž vypracovali zcela nový algoritmus jak počítání adheze a vůbec celé práce pneumatik, tak i dynamických parametrů při jízdě. Aby byl výsledek ještě lepší, tak se podobně na zelené louce zapracovalo na taktéž kompletně inovovaném zavěšení a odpružení, kdy má šestka jako první gétéčko samostatně simulované odpružené a neodpružené hmoty, což zajistila široká kooperace s pružinovým specialistou KW.
A ono to přátelé opravdu vidět je! Samozřejmě, stále tu je cítit ten gétéčkový odér vyšší tendence ke smyku, kdy i slabé autíčko ve čtyřicítce vyletí z normální zatáčky, ale s adhezí už hra pracuje o poznání lépe než v pětce a přijde mi, že jízdní vlastnosti jsou nyní čitelnější a snad i bezpečnější. Tam, kde jste minule brousili svodidla, tak nyní s tím samým autem vykroužíte jistější stopu, případně hlavně s volantem (hra jich podporuje a sama rozpozná kupu) dříve citelný smyk lehčeji zkorigujete, což vám řeknu, je doslova opojný pocit! Na druhou stranu si už mnoho hráčů stěžuje, že pokud najdou ve hře jejich automobil, s nímž v reálu jezdí, tak má ve hře úplně jiné a vesměs podstatně horší jízdní výkony, než ve skutečnosti.
Agresivní železničáři
No jo, to je prostě klasické Gran Turismo, odpověděl bych na to. Už jsem si dávno zvykl, že i s „jednatrojkou" na druhý stupeň mám co dělat v lehkém stoupáku na Eiger Nordwand. Mnoho hráčů si to neuvědomuje, ale tak to mají skoro všechny velké závodničky, jež mají stovky aut. V rámci jednoho segmentu tvůrci potřebují modely od sebe více odlišit a tak jim uměle dodávají různě nastavené výkony, aby byly rozdíly v řidičském projevu více čitelné. Mně osobně to nevadí, protože mi to pomáhá lépe si vybrat můj oblíbený vůz. Ostatně podobně to má např. i Forza či Shift, je to prostě vlastnost, o které tvůrci neradi mluví (protože jim to shazuje aureolu reálného simulátoru), ale mimo kameru vám to naznačí (jako sám Dan Greenawalt tehdy na gamescomu v Kolíně).
Drobných korekcí se dočkala i z minula ta známá AI kolejových vozidel, nicméně musím říci, že ani na pošesté to není nijak ideální. Po kolejích tu protivníci jezdí stále, byť už trať má více výhybek, ale citelně přibrali na agresivitě a nejsou již naštěstí tak pasivní. Dokážou sveřepěji bojovat o pozici, tvrději se brání a občas dokonce jemně tlačí na pilu a snaží se vás vpředu rozhodit. To kvituji, protože tu souboje s typicky šesti až deseti protivníky nepostrádají drajv a napětí, nicméně zejména v počítačových simulátorech je AI stále někde jinde.
Těžko hodnotit i stále přítomný catch-up, ten někomu vadí, jinému nikoli. Však se klidně stává, že před posledním kolem máte deset vteřin ztrátu na čelo, a když celý zbytek závodu supíte vpřed, tak jezdci před vámi najednou po posledním mezičase zázračně zpomalí a nechají se předjet doslova těsně před cílovou rovinkou. A podobně i druhý v pořadí po předjetí najednou o dost více přitlačí na pilu, než za celý závod, kdy byl na prvním místě daleko před vámi. Je to podivné? Je. Je to ale povzbuzující? Je. Tak jsem se tím naučil žít a osobně mi to nijak nevadí.
Dělají to vůbec herní profíci?
Naprostý propadák jsou ale bohužel rovnou dvě zásadní věci. Jednak varuji před naprosto nestvůrným kolizním modelem a poškozením vůbec. Mechanické poškozování zde v kariéře neexistuje a to vzhledové je jen kosmetické a k tomu obludně vypadající, když jedno malé otření o svodidla auto snad očadí nereálnými kouřovými čárami, jak kdyby projelo komínem. A to, co vozy předvádějí po nárazu, s tím by mohly v klidu do jakéhokoli cirkusu. Odskočení zpátky či podivné piruety nad zemí doprovázejí při kontaktu zběsilá lupnutí, jak prásknutí kšandou do poklice či co. Opravdu nepochopím, kam na ty nadpřirozené zvuky tvůrci chodí, přitom stáhnout z databank pár tříštěných plechů přece není žádný problém, ne?
Podobně stálým a velkým nerozlupnutým oříškem jsou i projevy motorů. S nahráváním si tady nikdo hlavu nelámal a tak většina vozů zní neskutečně uměle a obyčejné samply zvučí jako sekačka šiknutá luxem, než pořádné agregáty. Opět velká ostuda, když mnozí amatérští modeři, kteří tvoří nové vozy do počítačových simulátorů, zpravidla nahrají či obstarají fantastické zvuky, na které profesionálové z Polyphony absolutně nestačí.
Přitom si posléze zapnete docela pěkně občerstvený multiplayer a najednou skoro všechno jde! Máte tam jak mechanické poškozování s vlivem na jízdu, tak i možnost startu z místa, kdy v kariéře hra servíruje až na drobné výjimky stále jen otravné starty letmé, kdy musíte všechny zběsile dohánět. Potěší i penalizace za ulití, povinné zastávky v boxech a také tréninková kola a kvalifikace, což je všechno v kariéře kupodivu docela zakázaná věc. Zdejších 16 účastníků je velmi solidním startovním roštem a kvituji nejen nyní doslova obrovskou paletu různých online závodů a přizpůsobení k tomu, ale také již konečně od startu hry plně funkční online žebříčky. Jen zase škoda, že ve splitscreenu si zajezdíte opět jen ve dvojici, zcela bez dalších AI jezdců.
Jízda tisíce a jedné stopy
Jakkoli je jízda v kariéře snad až moc svázána tím gumovým lanem pouze ostrých závodů z posledního místa, tak jí rozhodně šlechtí znamenitá rozmanitost a solidní škála různých typů jízd. Už dlouho jsem se tady po x hodinách v singlu tak dobře nebavil a těšil se, co se mi otevře příště. Samozřejmě, začátky jsou v prvních závodech klasicky nudnější, když kroužíte s tím samým po tom samém a proti minimu protivníků, ale později se kariéra ve stylu pětky pořádně rozfofruje. Klasické závody na okruhy a z A na B perfektně občerstvují takové drobné vložky, které zde tvoří to správné koření motivace.
Mezi ně řadím jak řidičské licence na 36 úrovní (nyní podstatně lehčí, než dříve), tak třeba osvěžující a velmi vtipné poskakování asi nejunikátnějším vozidlem, které se v GT objevilo. Však zařídit si přímo na Luně slavný Lunar Rover z expedice Apolla 15, tedy z první výpravy, která s sebou měla toto elektrické vozítko LRV, není rozhodně každodenním zážitkem. Však v nízké měsíční gravitaci je prohánění byť pomalého roveru kolem reálného místa dopadu lunárního modulu u brázdy Rima Hadley opravdu pěkným zážitkem! A takových milých pozvání je ve hře více. Když mě časem přišel dopis přímo od jeho lordstva Marche, abych se zařadil mezi žijící legendy a projel se v exkluzivním voze v časovce na jeho panství, tak jsem radostí ani nedýchal.
Slavný Festival rychlosti v Goodwoodu zde nahrazuje vypadnuvší testovací okruh Top Gearu a parádní rozmanitost dále budují jak známé motokáry, tak třeba i žertovné oddechovky s porážením kuželů v nové Gran Turismo Aréně či motivující eko testy, kdy máte zajet čas či kolo s přísně omezeným přídělem paliva. Myslím, že zdejší koncept kupování a zapůjčování vozů v jednom tak skvěle funguje a ani ty proklínané mikrotransakce mi nevadily. Máte prostě na výběr, zda si vysněný vůz buď zdlouhavěji vyjezdit, nebo se na to vybodnout a bez práce si jej za skutečné peníze koupit. Přitom tvůrci od Vánoc na žádost komunity zdvojnásobili všechny odměny za umístění, pokud se pět dnů za sebou připojíte s hrou online, tak jde velmi slušně vydělávat i bez nákupu kuponů s kredity.
Práší tu hlína i sníh
V dobrém duchu musím pochválit zdejší taktéž občerstvenou nabídku tratí a okruhů. Unikátních lokací zde najdete 37 ve 100 variantách, přičemž minule to bylo 31 tratí v 81 verzích. Znovu platí, že převzaty byly všechny GT5 okruhy (tedy kromě toho Dunsfoldu), jež prý dostaly mírně vylepšené detaily, ale hlavně zbrusu nové a musím říci, že i báječné světelné efekty. Tradiční mix skutečných permanentních závodních tratí, studiových fantasy lokací, městských center, hal a venkovních krajin je i zde myslím perfektně namíchán a najdete zde prakticky všechno: den i noc, slunce i hvězdy, vedro i mráz, asfalt i hlínu, sníh i led. Snad jen ta stále přítomná sterilita a placatí diváci by se daly obecně tratím vytknout, ovšem jinak je to velká paráda!
Znovu nechybí dynamická denní doba s nádhernými úsvity a západy, stejně jako proměnlivé počasí a prašné či sněhové rally erzety. 17 tratí a variant je nyní zcela nových, počítaje v to klubový okruh Alberta Ascariho, dále horké kalifornské Willow Springs, zmíněný Goodwood, Brands Hatch či velmi těžký Bathurst od protinožců. Zpátky z vyhnanství se vrací fantasy Apricot Hill a nová horská dráha kolem švýcarského Matterhornu také není k zahození. Oproti forze, která v drtivé většině jen recykluje stále ty samé tratě, má GT6 hodně nového a díky těm různým typům lokací je zdejší cestování po zeměkouli velmi pestré. Snad jen rozdíly mezi různými povrchy nejsou nijak velké, ale Polyphony nejsou žádnými rally specialisty, tak u toho tentokrát jedno očko klidně přimhouřím.
Tratě znovu ve znamenité grafice, ovšem zatím bez podpory 3D (má přijít později), dostaly nejen drobně detailnější textury, ale co je podstatnější, tvůrci jim trochu povolili obojky, takže vás nyní tratě pustí dále mimo vozovku, což občas znamená vítané zkrácení bez penalizace, nebo projetí tam, kde byla dříve umělá stěna. Málokdo si toho na první pohled všimne, ale o to více za to děkuji. Ostatně zcela překopáno bylo i to zhusta nepohodlné menu v pětce. Sice i dnes se musíte do dalšího závodu spíše zdlouhavě proklikávat, ale základní nabídka už je viditelně kompaktnější a ucelenější. Rozhraní v kvalitní češtině dostalo také nové a pohodlné vysunovací roletky - třeba na tuning a nákup dílů. Jen ten jinde obvyklý editor vzhledu a polepů zde znovu absentuje.
Chybějící drobnosti
Oproti minulému dílu se do dílny vrací možnost ladění a úprav brzdového systému, ale nadále tvůrci nedovolí radikální modifikace v podobě výměny celého agregátu, jako to jde ve forze. Podobně zde nenajdete mezi řidičskými pomůckami ani přetáčení času, ale to za zápor rozhodně nepovažuji, protože díky zrychlenému nahrávání assetů je restart závodu bleskový. Na najímání AI jezdců v režimu B-Spec si ovšem musíme počkat do nějakého dalšího updatu. To je jen další důkaz, že ani po osmi letech výroby Japonci znovu nestíhají, což už je skoro na facku.
Gran Turismo 6 exkluzivně jen pro PS3 v češtině vyšlo v pátek 6. prosince za 1399 Kč.
koupit na Xzone.
Ostatně velkým mínusem značím i obří 1,2 GB velký „Day One" patch, který tvůrci vypustili na den vydání. Kdo nemá svoji PS3 připojenou k internetu, ten dost ostrouhá, protože tento update nejenže do hry na poslední chvíli přidává multiplayer a rozdělenou obrazovku, ale také několik nových vozů včetně konceptu Vision GT od Mercedesu a dokonce i celé balíky dalších závodů, které tvůrci z nějakého důvodu nestihli vylisovat na disk! Musím tak znovu potvrdit, že ani na druhý pokus není GT6 zcela dodělanou hrou a zřejmě zase ani nikdy nebude. Aby měla všechna auta svůj kokpit a jednolitou kvalitu, aby měla hra už od startu všechny slíbené režimy a funkce, to už se Japoncům asi nikdy nepovede, když má (znovu ne úplně hotový?) premiérový díl GT7 na PS4 vyjít už v příštích letech.
VERDIKT: S Gran Turismem 6 už je to věru těžké pořízení. Na jednu stranu tu máme konečně docela vycizelovaný produkt nesmírné krásy, hloubky a možností, jenže na té druhé zase po kolikáté už nedodělanou hru s chybami, která stále na něco čeká. U mne ta první strana sice jasně převažuje, ale není to tak trochu podraz na majitele GT5? Kdyby šestka vyšla místo uspěchané pětky, hned by se na ni dívalo úplně jinou optikou, ale dnes hru musím brát spíše jako pořádné vylepšení velmi podobného předchůdce, než zbrusu nový titul.