RECENZE Farpoint a ovladače VR Aim Controller
První opravdová střílečka pro virtuální realitu očima Dana "Trabanta" Přibáně.
Tahle střílečka asi neskončí ve zlatém fondu her, ale navěky to bude ta, která byla první - Farpoint, první opravdová střílečka pro virtuální realitu ...s první opravdovou virtuální zbraní. Jo zní to jako protimluv, ale vážně tomu tak je!
Střílet do televize byl můj dětský sen. Tedy, virtuálně... ale měl jsem smůlu, nebylo čím. A tak jsem byl nucený střílet doopravdy vzduchovkou do plastových autíček a plechovek. Ale světelná pistole, kterou člověk zamíří na televizi a sestřeluje virtuální věci, byla pořád něco! K vidění byla maximálně v herně na automatech a žrala vzácné pětikoruny. A pak tu byla virtuální realita. Taky něco! Když se objevila VFX1 - první helma na virtuální realitu, nedbal jsem toho, jak z ní bylo člověku blbě ...ono není divu, první Doom nebyl sto následovat pohyb hlavy a první helma to stejně neměla moc dobře zobrazit, takže mořskou nemoc měli snad všichni. Musel jsem to zkusit!
Tím to na dlouhá léta skončilo a nevytrhly to ani 3D televize. Až teprve po dlouhé předlouhé době na trh vyrukovaly použitelné komerční systémy virtuální reality a po nich, konečně po několika třech desetiletích čekání - virtuální puška - se kterou člověk už nestřílí jen do televize, ale přímo uvnitř ní, ve virtuální realitě. Dva sny v jednom ...no neberte to!
První svého druhu
V podstatě by se dalo říci, že Farpoint je první opravdu 100% first-person shooter, protože víc už hrát pohledem první osoby asi nejde. Hra samotná není žádný zázrak. Tím, že se prostředím blíží skvělému Dead Space, ukazuje, jak zoufale málo v porovnání s nevirtuálními konkurencí, nabízí. Současně však ukazuje cestu i limity virtuálních technologií a tím, že je první svého druhu, je prostě žrádlo.
Příběh není složitý, na neznámou planetu spadla kosmická stanice, někdo to (nejspíš) přežil a vy se vydáváte v jeho stopách. Prostředí hry je čistokrevný koridor, nelze nikam příliš odbočit či se nedej bože ztratit. Ale ono to vzhledem k použité technologii jinak udělat nejde. Hra se dá ovládat i klasickým gamepadem, a není to špatné, protože i on se promění ve virtuální zbraň a míříte pohybem celého ovladače, ale teprve s virtuální puškou je to ono.
Skutečná virtuální puška
Právě s Farpointem dodávaný Aim Controller, virtuální zbraň, kterou držíte doopravdy v ruce, tomu všemu dává nový rozměr. Aim Controller vypadá na první pohled spíš jako nějaké zařízení do domácnosti, něco na praní na praní či žehlení prádla. Je všechno, jen ne drsný. Ale do elegantního bílého „ramínka" dokázali designéři nacpat celý gamepad tak, že i když se to drží úplně jinak, úplně skvěle to funguje. Je tu všechno, oba kloboučky i kompletní sada tlačítek, jen nic není a svém místě, ale je to přesně tam, kde to má být. Právě díky Aim Controlleru se můžete procházet světem Farpointu a opravdu mít pocit, že v ruce držíte opravdovou pušku. I samotná chůze je zvládnutá velice dobře. VR hry umí „dobře" zahýbat žaludem.
Mozek je zmatený z toho, že oči říkají „jdeme", ale všechny ostatní senzory v těle hlásí „stojíme", usoudí, že jste asi snědli něco nedobrého, halucinujete a rozhodí žaludek, aby vás toho jedu zbavil. Někdy je to vážně problém. Ale nikoli u Farpointu. Váš pohled spíše proplouvá, než byste skutečně kolébavě šli, sice to není úplně realistické, ale myslím, že to bude jeden z důvodů, proč se vám nedělá špatně. Navíc zážitek je to intenzivní i tak. V parném létě takříkajíc 4D, protože za chvíli je vám ve VR brýlích takové horko, že máte ke všem herním postavám, které hodiny a hodiny běhají ve skafandrech a těžkých oblecích mnohem větší respekt.
Koridorem vpřed!
Hra samotná je o procházení kaňonů, kde se na vás vrhají stále větší a větší potvory (první část je obzvláště vhodná pro arachnofobiky, které zajisté potěší padesátimetrový pavouk) a vy je kosíte virtuální puškou. To je na tom všem nejlepší. Konečně vaše vykukování za kamenem nevypadá srandovně, jako když to samé děláte s gamepadem v ruce, vyhlížejíc, co je za rámem televize. Tady to má smysl. Obecně výhled stojí za to, i když grafika je kvůli technickým limitům brýlí poměrně jednoduchá.
Jen kochat se vašimi zbraněmi je zážitek, který vás na chvilku zabaví. Měníte je tím, že si sáhnete na záda, počet nábojů vidíte na displeji přímo na pušce, takže žádný přehledný HUD, musíte si dávat bacha (podobně, jako na ukazatel zdraví na zápěstí) a střelba je prostě skvělá. Když chcete mířit na dálku, musíte srovnat průhled v zaměřovači s očima, abyste se trefili, a i když je to úplně k ničemu, přistihnete se, že jak jedno oko zavíráte. Tady jen hra naráží na limity VR setu, rozlišení není velké a trefit něco malého na dálku není snadné. Ale i tak to za to stojí.
Nesnažte se ale moc aplikovat postupy z klasických FPS stříleček. Nemůžete nepřítele oběhnout, otočit se a začít střílet zezadu, protože jakmile se otočíte, kamera přes vás neuvidí zářící kuličku na ovladači a nemůžete mířit. Řešením je otáčení se tlačítky, ale to už není ono. Vývojáři hry na tohle ale mysleli a potvory jsou poměrně férové a snaží se útočit zepředu či zboku. Tedy až na ty hodně velké, těm je to fuk. Ale malý otravný pavouk, který rád skáče na obličej ve vetřelčím stylu je v tomhle zcela rychlošípácký. Předběhne vás a pak teprve se na vás vrhne. Je to dobře, protože díky tomu není hra frustrující a nezamotáváte se do kabelu od VR setu.
Nic složitého
Náplň Farpointu je v podstatě jen střílení a sledování příběhu trosečníků ze zřícené stanice. Odehrávají se před vámi buď jako holografické záznamy, které skenujete, (taková ta klasika á la nalezené svitky, zápisky či disky) a občas jako videosekvence. Tam se ocitáte virtuálně mezi přeživšími, což působí hezky, jen nelogicky. Těžko říci, zda by nebylo lepší, kdybyste viděli archivní videa na nějakém terminálu. Realističtější určitě. Tím ale vaše interakce s prostředím v podstatě končí. Nemůžete nic zvedat, nic mačkat, nic ovládat.
Tohle je jedna z nešikovných vlastností Aim Contolleru - nemáte ruce. Jako vážně. Mnoho her pro VR set podporuje staré dobré Move ovladače (ty černé tyčky se svítícími koulemi), které teprve s virtuální realitou našly skutečné uplatnění. A kdo hrál třeba London Heist, z parádního setu her VR Worlds, ví, kolik je zábavy s obyčejným zapalováním doutníku, když máte virtuální ruce. Pokud by je bylo možné mít ve hře typu Farpoint, dostala by se o úroveň dále, právě třeba blíže k Dead Space a vůbec by nevadilo, že virtuální helma nedovolí mít tak vymazlenou grafiku.
Sony ale bohužel chybí něco jako Move s s kloboučkem na ovládání pohybu, což je typ ovladače, který konkurence u VR setů má. To pak umožňuje jak procházet prostředím pomocí kloboučku, tak interagovat prostředím virtuálníma rukama. Sice byste tím přišli o ten skvělý pocit skutečné pušky a a museli mít dvě pistole či něco podobného, ale hra by tím nabyla na plastičnosti a živosti.
Ale na druhou stranu, střílečka je od toho, aby se střílelo, a to zvládá Farpoint jako průkopník skvěle. Ano, jsou u něj vidět velké rezervy, ale to je jen velký příslib do budoucna. Takže jestli jste také chtěli doma střílet do televize a máte u vaší PS4 set pro virtuální realitu, pořiďte si Farpoint s nejlepším virtuálním kvérem ve známém vesmíru.
Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex ExtremeGamer.