RECENZE Farming Simulator 22 CZ
Pořádný posun vpřed nebo nedozrálé změny?
Série Farming Simulator je tu s námi už od roku 2008, což z ní dělá velmi slušný držák. Ač si vývojáři vyzkoušeli snad všechny myslitelné platformy, prim stále patří PC a konzolovým verzím, kde je nejpromakanější kariéra a největší množství herního obsahu. Ročník 22 ovšem nepřichází v obvyklém dvouletém cyklu, ale až po třech letech. To vzbuzovalo oprávněný dojem, že nové pokračování přinese razantnější vylepšení než jen pozvolnou evoluci jako v minulých dílech.
Hned v úvodu můžu prozradit, že změn a novinek je relativně hodně, ovšem ne všechno dopadlo sluníčkově, i když to na první pohled vypadalo parádně. O tom ale až později. První věc, která vyloženě nenadchla je absence tutoriálu. Jeho přítomnost byla v minulých dílech v podstatě samozřejmostí a já sám jsem si ho vždy poctivě procházel. Ať už pro oživení, kolik jsem toho zapomněl, nebo pro seznámení se s novými typy strojů či složitějšími pracovními postupy. U nově spuštěné kariéry sice dostanete možnost zapnout si prvotní prohlídku, ale ta je natolik strohá, že žádný tutoriál prostě nenahradí. Zvláště ne těm, kteří k Farming Simulatoru přichází letos úplně poprvé.
Vývojáři nyní spoléhají jen na webovou akademii, která ale v době vydání hry nebyla vůbec adekvátně připravena na spuštění a teprve se postupně začíná plnit obsahem! Stále přitom platí pravidlo, že v této hře je lepší cokoli alespoň jednou správně vyzkoušet než desetkrát o tom číst nebo se dívat na videa. Za mě tohle zkrátka není šťastné řešení, zvlášť pokud se jedná o takto obrovskou „sandbox" hru, kde je nepřeberné množství aktivit a strojů s všemožným využitím. Trpěliví hráči samozřejmě můžou zkoušet metodami pokus-omyl, až na to prostě přijdou, ale ne každý bude chtít hodiny dělat něco s nejistou vyhlídkou na úspěch.
Novou kariéru lze tradičně rozjet ve třech odlišných konfiguracích. První varianta je nejlepší pro začínající hráče nebo pro ty, kteří chtějí co nejdříve do akce. Jedná se totiž o nastavení s již existující farmou a základním vozovým parkem. Další varianty kampaně počítají s tím, že si stroje nebo budovy pořídíte sami a rozmístíte dle svého uvážení, což je samozřejmě další práce navíc. Farming Simulator letos nabízí tři mapy z toho dvě jsou zcela nové. První lokace Elmcreek představuje středozápad USA a obsahuje na osmdesát polí.
Druhou novou mapou je Haut-Beyleron, která je situovaná do jižní Francie. Kromě klasických plodin, které známe z předchozích dílů, jsou zde vhodné podmínky pro novinky v podobě pěstování oliv a hroznů. Díky tomu si myslím, že řada hráčů tuto mapu upřednostní, navíc představuje zajímavý mix skoro padesáti větších a menších polí. Třetí mapou je pak Erlengrat, což je kopírka z Farming Simulator 19 zobrazující Švýcarsko s travnatými pastvinami a ideálními podmínkami pro chov dobytka.
Zásadní změna v kariéře vás nepraští do očí okamžitě, ale pravděpodobně si jí naplno uvědomíte až ve chvíli, kdy budete chtít zasadit na pole nové plodiny. Zatímco dříve jste se nemuseli ničím řídit, nyní musíte postupovat v souladu s dvanáctiměsíčním kalendářem, kde máte vyznačeno, v kterých měsících je možné konkrétní plodinu vysadit a kdy posléze očekávat sklizeň. S tím jde ruku v ruce další novinka, a to pravidelné střídání ročního období, které je doprovázeno i nezbytnou změnou vizuálu. Hra samozřejmě nabízí různé nastavení zrychlování nebo zpomalování času, aby bylo možné rychle se dostat přes neproduktivní období, ale zároveň lze všechno nechat plynout v základním nastavení a zkusit si, jak fungují farmáři během zimy. Například výstavba skleníků vám zajistí produkci plodin i v lednu a vy tak máte stále co prodávat. Dřevo se dá také zpracovávat bez ohledu na počasí, a pokud chováte zvířata, tak vás nějaká ta sněhová vločka nerozhází.
Na druhou stranu mě ztvárnění sněhu ve Farming Simulatoru 22 příliš nenadchlo. Pokud byste čekali sněhovou pokrývku třeba jako ve hře Snowrunner, budete těžce zklamáni. Celé ztvárnění zimy připomíná spíše kosmetický grafický mod než cokoli jiného. Ano lze si třeba koupit k traktoru sněhovou radlici a jakože shrnovat sníh z cest, ale to je tak všechno. Sněhová pokrývka nemění fyziku hry a ani chování vozidel. Vlastně jde jen o texturu a sněhovým pluhem jí přemalováváte na jinou barvu. Je sice fakt, že na některých místech se dá spatřit i silnější vrstva a pluh dokáže vyrobit něco jako hromádku sněhu, ale stejně to zůstalo za očekáváním. Přitom se tady rýsoval docela slušný potenciál a nezužitkovaly ho ani samostatné mise, které vám v rámci kariéry zadávají okolní farmáři. V zimě bych zde očekával třeba úkoly s protažením polních cest apod. nic takového jsem zde ale neviděl, takže škoda.
Další novinky v podobě plodin a výrobních procesů jsou naštěstí mnohem pozitivnější. Nově lze budovat vinohrady nebo olivové plantáže, což je zajímavé zpestření od klasických plodin, které se pěstují na polích. Charakteristické jsou dlouhé řady stromků, mezi kterými při obdělávání projíždíte speciálními verzemi traktůrků. I používané kombajny jsou pak zcela unikátní. A když jsme nakousli to vybavení, tak určitě stojí za zmínku, že hra má nyní k dispozici více než čtyři sta různých strojů od více než stovky různých značek. To už mi přijde jako neskutečné množství a je docela fuška probírat se pak v obchodě veškerou nabídkou a zjišťovat v čem je tenhle stroj lepší od druhého. Čeští fandové každopádně mohou jásat, oproti Farming Simulator 19 si oficiálně opět mohou koupit Zetory a nemusejí to řešit fanouškovskými mody.
Důležitým rozšířením prošly i výrobní procesy vypěstovaných plodin. Prodejem sklizeného obilí nejbližšímu zpracovatelskému článku tak vaše snažení rozhodně nemusí končit. Máte na výběr, jestli to uděláte po staru nebo si nyní koupíte (či postavíte) další výrobní prvky, které budete sami ovládat. Svoje obilí tak můžete například dopravit do svého mlýnu a semletou mouku posléze převézt do vlastní pekárny, kde z ní upečete třeba chleba a do prodeje dáte až skutečně výsledný produkt. Jsou zde i mnohem komplikovanější řetězce, například místo chleba se můžete pustit do pečení dortů, ale to už je skoro masakr, protože dort má X ingrediencí včetně jahod, vajíčka, mléka atd. a všechno si musíte obstarat sami. Chybějící suroviny si totiž musíte trochu nelogicky sami vyrobit nebo vypěstovat, nejde je někde dokoupit jako v reálném světě. Výrobní procesy mají vcelku pochopitelně vyšší výdělečnost, proto se vyplatí řešit finální produkt a nekončit jen prodejem základních surovin.
Díky výše popsaným aktivitám prudce stoupla potřeba logistických úkonů. Pro mě samotného byly převozy surovin z polí do výkupů vždy hrozně nudné, takže jsem nad tímto zjištěním zrovna moc nejásal. Nicméně jsem měl o důvod víc vyzkoušet nově zakomponované možnosti najímaní zaměstnanců. To, že si můžete najmout pracovníka, aby od vás převzal orání nebo sečení na poli, je stará věc. Ve Farming Simulatoru 22 je ale možnost zadat kolegovi, aby za vás odvezl úrodu do výkupu nebo obecně aby něco po mapě přemístil z bodu A do zadaného bodu B. Když se mi toto zadání povedlo odstartovat a já viděl, že pracovník odfrčel s obilím pryč z farmy vstříc k městu, byl jsem radostí bez sebe. Pozitivní nálada mi ale vydržela jen pár minut, než jsem ho šel zkontrolovat. Následně jsem spatřil, jak nešťastník bloudí a nedaří se mu najít správnou cestu. Druhý pokus dopadl ještě hůř, na křižovatce nevybral zatáčku a zasekl se o strom a už tam prostě zůstal. Na potřetí úspěch! Jen mu to trvalo výrazně déle, než bych to dal já sám.
Jako nápad na vylepšení hry jsou rozšířené schopnosti AI pracovníků super, ovšem z fungování jsem mírně řečeno zděšen. A to nemluvím o tom, že když se vám zaměstnanec podobným způsobem někde zamotá nebo zasekne, tak stále se vám odčítá z financí jeho mzda. Za jeho neschopnost tak platíte dvakrát. Zatím je to tedy spíše k vzteku, ale pokud by se povedlo umělou inteligenci výrazně vylepšit, byla by to jedna z top vlastností hry a velká pomoc při zvládání více věcí najednou.
Jestli něco musím vyloženě pochválit, tak to jsou modely veškeré techniky ve hře. Řada strojů má až maniakální funkční detaily a hodně se mi libí použité zvuky motorů. Například traktory značky Valtra jsem si v jednu chvíli kupoval jenom kvůli tomu, jak krásně zněl jejich motor. Oproti minulým ročníkům stoupla kvalita okolního terénu a polí. Strašně mě vždycky rozčilovalo, když i při maximálním nastavení, byl degradován pohled do dálky a obilné pole se od určité vzdálenosti měnilo v ošklivou texturu. Toto jsem u FS22 už nepozoroval, takže palec nahoru.
Bohužel i v tomto ročníku vývojáři pokračují v naprosté ignoraci fyziky jízdního modelu aut a strojů. Traktory po poli jezdí jak angličáci pro rovné desce a o nějakém boření se do rozměklého terénu si můžete nechat jen zdát. Jen náznakem trochu nadskakují na nerovnostech, ale jinak nemůže být řeč o odstředivých silách nebo výraznějším znázornění odpružení skrze tlumiče. Na silnicích je to pak ještě větší tragédie. Máte pocit, jak kdybyste ovládali tu nejprimitivnější arkádu, což je vidět hlavně když s čímkoli zatočíte na pětníku. V tomhle ohledu není FS22 hodný pojmenování „simulátor". Přitom se stačilo inspirovat se u konkurence typu Cattle and Crops nebo o kousek dál v již zmiňovaném Snowrunneru. Třešničkou na dortu je pak absence jakéhokoli force feedbacku, pokud používáte volant nebo vibrační funkce u Xbox ovladače. Velká škoda!
Celkově je Farming Simulator 22 rozporuplnou hrou. V rámci dlouholeté série je nový ročník bezesporu posunem vpřed, protože má zdaleka nejširší vozový park a přináší řadu více či méně funkčních novinek. Zároveň je zde ale dost nedotažených nebo záměrně ignorovaných aspektů, které mě vyloženě pijí krev. Ta negativa pak člověk musí chtě nechtě překousnout, aby si zbytek jinak propracované hry užil. Pořád tak vidím hodně prostoru pro zlepšení. Alespoň, že nám ve hře zůstala česká lokalizace formou titulků, která v jiných hrách rozhodně není samozřejmostí.
Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex Super Gamer 2020.