RECENZE Dungeons 3
Pánem jeskyně znovu a lépe.
Série Dungeons neodstartovala před šesti léty zrovna ideálně. Vesměs se očekával duchovní nástupce Dungeon Keepera 2 nebo možná jeho klon v moderní grafice a místo toho vývojáři přišli s výrazně přepracovaným konceptem, který navíc mixoval různé herní žánry. Ve druhém díle se proto tvůrci vrátili k tradičnějším prvkům, které patřily k základům Dungeon Keepera a k podzemní dimenzi navíc přidali i aktivity na povrchu země. Jelikož dvojka byla přijata výrazně lépe než jednička, vývojáři pochopili, že jsou na správné cestě a drželi se jí i u třetího dílu. Dungeons III tak nepřináší žádnou radikální změnu, ale snaží se ve všech směrech vypilovat herní prvky dvojky.
V Dungeons III se tedy opět ujímáte role pána podzemí a snažíte se v humorném duchu páchat co možná největší zlo a zahalit do temnoty nový kontinent. Stejně jako to uměl Dungeon Keeper i Dungeons ukazují, že hrát za záporáky je prostě zábava a vynalézavá likvidace zástupů hrdinů, kteří měli tu odvahu vstoupit do vámi ovládaného podzemí, je tou nejlepší odměnou.
Herní systém je jednoduchý. Uprostřed podzemí stojí tzv. Srdce dungeonu, které nesmí být nikdy zničeno. Kolem tohoto centra hráč za pomoci malých pracovitých skřetů buduje labyrint chodeb a místností, které slouží k různým účelům. Postavit si můžete například kurníky jako zásobárnu potravy, výrobny pastí, strážní místnosti nebo třeba ubytovny pro všemožná stvoření, která si najímáte do svých řad. Ty za stravu a žold bojují proti dobráckým hrdinům.
Struktura každého podzemí je budována primárně podle toho, kde se nalézají nerostné žíly pro těžbu zlata. Zlato se doluje a uchovává v pokladnicích a slouží jako základní platidlo. Oproti zvyklostem známých z Dungeon Keepera je nutné investovat zlato a později další veličiny do výzkumu, který odemyká možnost stavby různých místností, pastí nebo najímání tvorů. Nestvůry lze posléze libovolně naklikat a nakoupit až do výše populačního limitu. Hodně mě překvapil skutečně rozsáhlý vývojový strom a stavební možnosti.
Dungeony tak jsou velmi pestré co do vybavení i osazenstva. Na vás hráčích je poté vše chytře využít, aby to hrdinové měli co nejtěžší a jejich řady notně prořídly díky nástražným pastím typu ostny v podlaze, valící se koule chodbou nebo salvy šípů vystřelené ze zdí (některé nástrahy fungují automaticky, jiné zase potřebují manuální spuštění pro lepší načasování). Zdecimované řady nepřátel posléze lehce dobijí najatí žoldáci, kteří se pak zotaví svačinou v podobě krocana nebo si dají dvacet ve svém pelechu. Na dvou mapách zároveň
I když jsou Dungeons III hrou s jednoduchými pravidly a v zásadě se jedná o pohodovou oddychovku, trochu ohánět se přeci jen musíte. Zlato na výplaty se samo nevytěží a také je třeba zajistit, aby bylo co jíst. Zároveň musíte myslet na obranu vlastního dungeonu a kvůli získávání jednotek zla a kouzelné many je zase potřeba podnikat útočné výpravy na zemský povrch. Aby to bylo naprosto jasné, herní úkoly vás prakticky neustále nutí vysílat na denní světlo své antihrdiny a plnit tam destrukční a vražedné plány. Je to vlastně i prevence, abyste jen pasivně nečekali, až dorazí hrdinové k vám do podzemí.
V praxi to vypadá tak, že hrajete na dvou mapách zároveň a vy musíte stíhat sledovat, co se děje v obou úrovních. Navíc je tu i různý styl ovládání. Zatímco v podzemí své jednotky ovládáte pouze nepřímo, mimo dungeon se vše přepne do RTS režimu s přímým ovládáním jednotek ala Warcraft. Není proto těžké nechat se strhnout děním na povrchu a přitom si nevšimnout, že vám do dungeonu zamířila další turistická banda hrdinů. Sám jsem několikrát přehlédnul i varovná hlášení a prošvihl probíhající útok na můj dungeon. Pokud ale máte svou kobku dostatečně autonomní (rozumějte plnou smrtících nástražných systémů) a necháváte si v ní i nějaké rezervy v podobě alespoň několika válečníků, není zas problém to s menšími ztrátami ustát i bez vlastnoručního zásahu.
Scénáře mají poměrně akční spád, nudit se rozhodně nestihnete. Až jsem si místy říkal, že trocha klidu, na důmyslné budování podzemních místností a chodeb, by se vyloženě hodila. Jediné, co při hraní může trochu hrozit, je určitá repetivnost a skutečnost, že výzkum se v každé misi musí řešit úplně od nuly. Nicméně i přesto je kampaň čítající dvacet misí zábavná více než dost. I pak se dá ve hraní pokračovat ve skirmishi s několika mapami a různými herními režimy. Nechybí ani nekonečná hra a multiplayer, takže na své si přijde každý.
Kromě toho, že jsou Dungeons III lepší a podstatně větší hrou než minulý díl, znatelným vylepšením prošla i grafika. Už u Dungeons II vsadili grafici na více barevné prostředí, které pravda nepůsobí zrovna temným dojmem, ale tato stylizace mě osobně problém nedělá. Ve třetím díle tak nejvíce vyčnívá výrazně větší detailnost prostředí a to jak na zemi, tak v kobkách.
Trochu mě mrzí, že ani ve třetím díle není od začátku přítomna česká lokalizace. Zatímco nepovedená jednička měla oficiální překlad, ve dvojce se o něj museli postarat amatérští překladatelé. Nicméně odvedli natolik dobrou práci, že vydavatelé Kalypso Media ho skrze Steam sami podporují a to není zrovna běžná záležitost. V Dungeons III si ale zatím musíte vystačit se svojí znalosti angličtiny nebo si počkat, jestli časem nevznikne další amatérský překlad do češtiny.
Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex ExtremeGamer.