Recenze třetího přídavku Skyrim: Dragonborn
Pro veterány série déjà-vu nejen o dracích.
Pokud by někomu náhodou přišlo, že Skyrim nenabízí dostatek obsahu, může zajásat radostí. Nový datadisk Dragonborn by mohl na pár dlouhých zimních večerů uhasit absťák. Po úvodních dvou datadiscích, které obohatily původní svět o další obsáhlou questovou linii (Dawnguard) a propracovanější bydlení (Hearthfire), přichází třetí, který vás konečně vyšle i na zcela nové území. I když ne tak docela, protože jde o ostrov Solstheim, známý hráčům Morrowindu. Kolik novinek za svých cca 300 Kč dostanete?
Na tuto otázku není tak snadné odpovědět. Pokud budeme mluvit čistě o množství nového obsahu a jak dlouho vám zabere jeho průzkum, jedná se o hezky buclatý balíček. Pokud ale čekáte i nějaké inovace v hratelnosti, potom se možná dočkáte mírného rozčarování, protože v tomto směru vás čeká jen pár drobností. V jádru se celý datadisk Dragonborn hraje stejně jako původní hra.
Mám-li novinky vyjmenovávat, mohl by být seznam obsáhlý a dotknul by se téměř všeho, co lze ve Skyrimu najít. Na zcela novém ostrově naleznete usedlosti z kompletně novou architekturou interiérů i exteriérů. Budete se toulat jinak vypadajícími dungeony, kde potkáte nové druhy nepřátel. Proti nim se můžete postavit s novou výbavou. A průběžně budete nacházet nové knihy, kouzla a dračí pokřiky. Ale i když vše hezky vypadá, funguje to stále stejně. Nepřátelé nevyžadují jinou bojovou taktiku, kouzla fungují podobně, jen s jiným grafickým efektem apod.
Osobně mi přišlo, že datadisk vám hru změní pouze dvěma novinkami. Jednak v průběhu hry získáte několik příjemných unikátních schopností, které v originálu nemají ekvivalent. A potom očekávaným létáním na dracích, které určitě potěší, ale bohužel úplně neohromí. Jednak je silně omezené a automatizované, jak jsme již psali. I když jsem s dopředu tím počítal, zklamalo, že tuto schopnost odemknete až úplně na závěr hlavního příběhu datadisku. Takže pokud již máte hru dohranou a jdete si pouze projít nový obsah, tak si létání vlastně ani neužijete. Hra vám jej umožní až ve chvíli, kdy již nebudete mít co dělat, což mi přišlo jako škoda.
Navíc si můžete nechat zajít chuť na volné létání a ovládání draků. I když se na drakovi proletět můžete, nemůžete si libovolně kroužit světem jako se stíhačkou v San Andreas. Osedlaný drak bude kroužit stejně jako neosedlaný. Bude se tedy stále motat kolem jednoho místa. Vy mu můžete pouze vybírat cíle na které má útočit a lehce mu vypomoci vlastními kouzly.
Dohrání Dragonborn mi zabralo přibližně deset až patnáct hodin, záleží ale na stylu hraní každého jednotlivce. Z toho na hlavní příběh padá přibližně čtvrtina obsahu. Zbytek připadá na různé nepovinné questy či průzkum vedlejších lokací. Teoreticky můžete zmíněnou dobu i překročit, ale to jen pokud patříte mezi šílence, kteří opravdu musí vidět všechno, včetně čtení nových knih.
Návštěvu ostrova doporučuji s postavou někde na levelu 20 až 30. Některé potvory na ostrově mají tužší kořínek a čerstvé zelenáče dokáží potrápit. Na druhou stranu jsem nenarazil na nic vyloženě vhodného pro postavy na vysokých levelech. A to ani včetně výbavy. Pokud na ostrov přijedete v nabouchané dračí zboji, zřejmě v ní i odjedete, protože za celou hru nenaleznete nic silnějšího. Maximálně si pár unikátních kusů výbavy vystavíte ve svém virtuálním domě.
Staronové prostředí
Ostrov samotný prošel oproti Morrowindu mnoha změnami, ale přesto bude znalcům série povědomý. Základní strukturu a rozložení důležitých míst si zachoval z datadisku k třetímu dílu. Autoři však využili nových možnosti enginu (např. voda tekoucí z kopce) a provedli určité změny terénu, které jej dělají zajímavějším a ve třetím díle nebyly technicky možné. Navíc se za ty stovky let od poslední návštěvy změnily mnohé usedlosti a lokace. Některé rozkvetly, jiné upadly. Takže i pokud znáte třetí díl zpaměti, budete mít co zkoumat. Na ostrov hlavně stihlo proniknout několik architektonických prvků i ze samotného Vvardenfellu, takže si zavzpomínáte i na něj. Pokud náhodou máte z některých screenshotů pocit, že jsou tam násilně narvané houby a že tam nepatří, tak strach mít nemusíte. Je jich tam jen pár a jsou zdůvodněny.
Datadisk Dragonborn pro Skyrim vyšel pouze digitální distribucí začátkem prosince pro X360, verze pro PC a PS3 je slíbena na začátek 2013.
koupit Dawnguard v češtině z Xzone.
Jako celek se mi datadisk líbil, což je dáno celkově mým kladným vztahem k původní hře. Ale rozčarován jsem byl jednou částí příběhu v závěru hlavní dějové linie. V určitou chvíli musíte získat dračí duši, což nemusí být až tak snadné. Jak kvůli dějovým důvodům, tak v mém případě i kvůli chybě v xboxové verzi hry. Ten tedy nemusí potkat každého, ale když jsem prohlížel fóra, tak jsem ani nepatřil mezi výjimku s potížemi. Proto vřele doporučuji datadisk začínat ideálně se třemi dušemi v zásobě. Vyhnete se tak riziku, že vás potká zdlouhavé otravné hledání a zabíjení jednoho draka za druhým s rostoucí frustrací.
Srovnání datadisků
Mám-li srovnat přídavek Dragonborn s Dawnguardem, tak ač jsou oba kvalitní, první datadisk se mi líbil o něco více. Přišlo mi, že nabízel více zajímavého a unikátního obsahu ve smyslu zajímavých zbraní, událostí, nových RPG prvků pro vlkodlaky či upíry, nebo i svobodu při volbě frakce. Navíc se mi líbilo, že byl přirozeně implementován do původní hry a stal se její součástí. Oproti tomu Dragonborn stojí úplně samostatně a krom finálního zajímavého pokřiku, který umožní osedlat draka, nabízí pouze herní prvky, které již existovaly v původní hře.
VERDIKT: Kdo má ve Skyrimu již nějaké kilometry naběhány, tak jej nic nepřekvapí. Dostane jen snůšku dalšího obsahu, který graficky vypadá jinak, ale hraje se stále naprosto stejně. Ať si každý srovná v hlavně, jestli je to pro něj klad, že dostane další porci své oblíbené hratelnosti. Nebo jestli je to pro něj již zápor, protože se mu skyrimovské questování dávno zajedlo. Já se většinu času bavil stejně dobře jako v originální hře. Ale jedna část příběhu, jeden bug a létání na dracích, až když vše skončí, mě trošku zklamalo.