RECENZE Assassin's Creed Syndicate
Kapitální kousek.
Je příjemné a osvěžující, že ačkoliv se série Assassin's Creed soustředí na historii, Syndicate se tím nenechá příliš svazovat. O Assassin's Creed Unity, loňském nemastném neslaném přídavku do této série, toho bylo napsáno již hodně. Intenzivní negativní reakce po počátečním vydání Unity se dlouho vznášela nad pomalým cyklem následných patchů, a to do takové míry, že byl kvůli tomu zrušen season pass a velký přídavek do hry byl nabízen zadarmo. Celá tato epizoda se na značce podepsala natolik, že ji žádná diskuse o Assassin's Creed momentálně nemůže ignorovat a očekávání od následného výletu Syndicate do viktoriánského Londýna se musí vyrovnat tomu, jak to bylo předtím. Naštěstí to vypadá, že po Syndicate se Assassin's Creed může konečně posunout kupředu.
Ze všeho nejdřív si ukažme na všechno, co Assassin's Creed letos nemá. Není k němu přišpendlen žádný režim pro více hráčů ani možnosti kooperace. Není propojen s žádnou rozbitou webovou službou. Nevyžaduje po vás hraní doprovodné aplikace, abyste mohli ve hře získat vše. Vypadá to, jako by přišel skutečný člověk z masa a kostí a snažil se navrhnout hru s prostým cílem, totiž aby hráče bavila, než aby to byl zážitek za třináct set korun, který nějaká komise navrhla tak, aby ho mohla navléknout na propojenou mediální síť. Je to obrovská úleva. Dále tu jsou věci, které Syndicate vrací zpátky do hry - prosté drobnosti jako odnášení a ukrývání mrtvol, odlákávání pozornosti pískáním - jakož i pár nových metod pohybu, které vdechly nový život parkourové hratelnosti.
Nová kotva s lanem - nestydatě, leč vítaně ukradená ze série Arkham od Rockstedy - usnadňuje pohyb po střechách a umožňuje takto překonávat velké vzdálenosti. Můžete se díky ní rychle dostat z jedné věže Westminsterského paláce na druhou nebo sjet z katedrály svatého Pavla, uprostřed se zastavit a skočit na hlavu dvěma templářům. Také může fungovat jako rychlejší spojka mezi dvěma budovami, když vás někdo pronásleduje - nemusíte hledat lano, které propojuje dvě střechy, ani sešplhávat ze své špehovací zóny, když sledujete svůj cíl na ulicích. Z atentátů se stala hra na kočku a myš, ve které se můžete pomocí lana dostat dovnitř a zase ven, setřesete pronásledovatele a o kousek dál se spustíte a tiše zlikvidujete další cíl.
Pak tu jsou noví koně a kočáry, které představují rychlý a zábavný způsob, jak urazit větší vzdálenosti, aniž byste museli zdlouhavě běhat či přetrpět dlouhé načítací obrazovky během rychlého cestování. Vozidla byla dobře integrována i do dalších různých herních systémů, takže slouží i jako úkryt před pronásledovateli, jako mobilní střelecká platforma pro přestřelky s protivníky, jako policejní anton pro odkládání zajatých gaunerů či jako zdroj příjmů, pokud se rozhodnete účastnit se závodů či krást jiná vozidla v rámci vloupaček. Ano, Assassin's Creed byl navržen jako stealth, ale jestli námořnický Black Flag tuto sérii něco naučil, pak to, že nové prvky hratelnosti dokážou osvěžit stárnoucí recept této série efektivním a zapamatovatelným způsobem. Stejně jako jste mohli v Black Flag sledovat, jak vám cíl odplouvá na lodi, v Syndicate mohou nepřátelé zmizet v drožkách a na střechách kočárů. Následná honička je jiná, trochu jednodušší, ale dokáže být stále stejně zábavná - lodní děla z Black Flag zde byly nahrazeny vylepšitelnou sadou dorážecích manévrů, díky kterým můžete nepřátele vytlačit ze silnice.
Vedlejší mise a úkoly prošly restrukturalizací, díky čemuž máte víc důvodů se do nich zapojit. Mnohé z nich jsou spjaty s plejádou historických postav, které ve hře vystupují, takže budete moct strávit čas s velikány typu Dickense, Darwina, Nightingaleové, Marxe a mladého Conana Doylea. Mnohé kontakty mají ukazatele reputace a nabízejí skvělé odměny - nové vybavení a nákresy - které se vám zpřístupní, když budete plnit jejich úkoly. Mezi další aktivity v otevřeném světě patří zabírání jednotlivých oblastí v šesti hlavních lokacích na mapě, čímž pomalu vytlačujete vliv templářů do té doby, než se spustí souboj s bossem, ve kterém půjde o kompletní nadvládu. Než Londýn dobudete úplně, pořádně se zapotíte.
Když už je řeč o Londýnu, dřívější mechanismus asasínského bratrstva v Syndicate inovativně nahrazují gangy, takže si budete moct přivolat na pomoc okolní skupinky spřátelených členů, zatímco budete postupně rozšiřovat jejich řady. Jejich schopnosti a dostupnost se postupně zlepšují s tím, jak budete šířit svůj vliv v herním světě, a také je můžete vylepšovat prostřednictvím londýnského odvětví schopností. Zároveň můžete oslabovat schopnosti znepřáteleného gangu, který se samozřejmě paktuje s těmi podlými templáři. V konečných fázích Syndicate budete moct povolat nesmírně silné parťáky, kteří se zjeví v salvě z revolverů či v silných kočárech, připraveni zmasakrovat vaše protivníky. Hra také umožňuje spojencům vyšplhat se na střechu jakéhokoliv vozidla, které řídíte; případně můžete okolním spojencům nařídit, aby se k vám přidali, svezli se na sedadle pro spolujezdce a vystoupili tam, kde vy, abyste měli k dispozici mocnou posilu.
Váš gang je duchovním dítětem ambiciózního mužského protagonisty Jacoba Frye a představuje součást jeho plánů obnovit padlé bratrstvo londýnských asasínů. Jacoba vyvažuje urputná, ale přemýšlivější povaha jeho dvojčete Evie, druhé protagonistky, jejíž příběh se soustředí na další ze všemocných artefaktů, které se v této sérii objevují. A jako obvykle se snažíte vypátrat ten krám dřív, než padne do ruky templářům. Jacobovo snažení o znovunastolení londýnských asasínů se přirozeně doplňuje s Eviiným pátráním po artefaktu a mezi těmito dvěma funguje hezká dynamika, jež bude okamžitě povědomá všem, kteří mají sourozence. Přepínání mezi Jacobem a Evií v každé z jejich hlavních misí (v otevřeném světě jsou hratelní oba) navíc funguje jako skvělé osvěžení, kdykoliv vám Jacobova osobnost začne trochu lézt na nervy.
Ale Evie je často nucena dostavit se posléze na stejné místo a uklidit nepořádek, který napáchal Jacob, zatímco v její vlastní příběhové linii se vyskytuje jen jeden hlavní templářský cíl, který musí najít a zneškodnit. Kvůli tomu působí dojmem, že v sourozeneckém duu hraje druhé housle, i když z hlediska příběhu dává skutečnost, že má pouze jeden dlouhý úkol, na kterém usilovně pracuje, dobrý smysl. V posledních fázích hry (které si poprvé v sérii Assassin's Creed můžete zahrát dříve, pokud stihnete dobýt určitý počet londýnských čtvrtí) se Evie naprosto přesune do pozadí. Děj těchto sekvencí se soustředí výhradně na Jacoba a jeho vztah k jiné postavě a jeho vlastní samostatný příběh vyústí v obrovskou odbočku. Tato mírná nevyváženost rolí mezi sourozenci je však poněkud kompenzována přidáním další sady misí v jiné části Londýna, kterou stojí za to prozkoumat bez spoilerů.
Působivost samotného Londýna není možné dostatečně podtrhnout, zejména pro někoho, kdo toto město zná. Ale oproti Paříži, koloniálnímu Bostonu, Konstantinopoli či jakékoliv další nedávné lokaci je to místo, které bude připadat alespoň zčásti povědomé drtivé většině hráčů. Procházet se po kobercích v Buckinghamském paláci či šplhat po hodinové věži Big Ben má něco do sebe. Od Říma v Bratrstvu je to zdaleka to nejlepší město, které Ubisoft vytvořil. Navíc vypadá přesně tak, jak má, a netrpí problémy, které tuto sérii sužovaly loni. Frame rate v Syndicate je plynulý a na podivné chování nehráčských postav narazíte velmi zřídka. Za více než 35 hodin hraní jsme viděli jen jeden skutečný grafický bug, ačkoliv tu a tam jsme museli resetovat misi, pokud se něco v herním sandboxu během mise pokazilo. Například jednou jsme doprovázeli Alexandera Grahama Bella bezpečně přes ulici. Z nějakého důvodu došlo mimo obrazovku k nějakému rozruchu, kvůli kterému přijela policie, nebohého vynálezce srazila k zemi a zabila, načež bylo nutné misi restartovat. Ale takové momenty jsou opravdu vzácné.
Assassins Creed Syndicate pro PS4/X1 s českými titulky vyjde 23. října a pak v listopadu pro PC.
koupit na Alza.cz.
Každoroční sandbox této série letos doznal několika vylepšení, aniž by ho provázely závažné technické potíže jako Unity. Rok může znamenat opravdu velký rozdíl. Navzdory pokroku (a kvůli Unity) je snadné sledovat, jak se Syndicate dostává méně vřelému přijetí, než by si třeba zasloužil. Pokud někdy existoval dobrý argument pro to, aby si tato série dala rok pauzu, díky čemuž by vývojáři zajistili, že už nikdy hru nevydají dřív, než bude hotová, protože více času investovaného do vývoje je důležitější než hospodářský výsledek firmy, pak tento argument představuje právě posledních pár dílů Assassin's Creed. Ale doufejme, že odkazem Syndicate bude pamětihodná plejáda postav, zábavný scénář a - ze všeho nejvíc - to, jak této sérii navrátil ztracený smysl pro zábavu. Jeho úspěch je svědectvím úsilí pobočky Ubisoftu v Quebecu, která se ocitla ve vedení svého prvního dílu Assassin's Creed v klíčovém okamžiku této série. A díky dvojici protagonistů, novému londýnskému hřišti a většímu smyslu pro svobodu v Syndicate očekávání, která na ni byla kladena, splnila.