RECENZE Arma 3
Dílo obřího rozsahu, kde toho chybí víc, než byste čekali.
Pokud budu mluvit o plné verzi Army 3, tak mě prosím nechytejte za slovo, protože finální model třetí Army totiž není zas tak úplně plný... Je to skoro jako v té pohádce o princezně oblečené-neoblečené, však dál to asi znáte, ne? Tvůrci se totiž rozhodli prodejní podobu hry po veřejné alfě a betě vydat s neúplným obsahem, tedy bez singl kampaně. Možná krapet rozporuplné rozhodnutí, které můžete brát jak s nadšením, tak i se zlostí. To pokud se buď moc těšíte na hru za jakoukoli cenu, nebo naopak za své peníze chcete hned úplný produkt. Já jsem na tom tak někde uprostřed...
Tvůrci neúplnou hru omlouvají tím, že chtěli vydat finálku bez dalšího zdržování, přičemž na současné dokončení kampaně a ještě starost o dřívější veřejné verze hry prostě nemají kapacity. Tak to berou jedno pěkně po druhém. Alebrž se tak déletrvající režim rozdělí do tří bezplatných DLC, která vyjdou postupně každý měsíc po vydání finálky. Do konce října by měla přistát první část kampaně, podle dřívějších slibů tvůrců při mé návštěvě brněnského studia předminulý rok aspoň na 6-7 hodin hraní. No uvidíme, jak to nakonec dopadne, určitě o tom ještě napíšeme. Hmm, tak mě tak napadá, jestli to kluci z BIS neudělali schválně, aby se o Armě stále psalo?
Takže kampaň si zatím vyškrtněte ze seznamu, však se později sama jako update stáhne při připojení na Steam, nikde ji lovit posléze nemusíte. Dobře, tak jsem vás uvedl na pravou míru s příběhem, na který si musíte zatím počkat, tudíž se pojďme věnovat těm radostnějším zprávám o tom, co prodejní verze (ano, to je to správné slovo místo plné!) všechno nabízí. Naštěstí toho není úplně málo, ale pomoci musela opět, jak jinak, velmi čilá komunita, protože domácího firemního obsahu se nabažíte za jeden dva večery.
Největší svět v sérii
Už v betě jste si mohli osahat ten menší ze dvou ostrovů, Stratis, a nyní se otevírá už mnohem širší náruč zdejšího světa skrze podstatně rozsáhlejší, neřkuli doslova obří veleostrov Altis, všeobjímající opravdu macatých 270 km². Takže na rozdíl od minulé Army 2 tu nemáte část vykouslé pevniny z Černarusi, ale zbrusu nové ostrovy, přičemž ten větší se kvůli té protažené dovolené v Řecku raději přejmenoval z původního Lemnosu na Altis. To aby Řekové tak nebrečeli, že se válčí na jejich výsostné půdě. Altis je velmi zajímavý, řekl bych o dost rozmanitější, než jeho malý brácha, což evokuje už jen bezmála padesátka osad, vesniček a městeček, přičemž na Stratisu jsou vlastně pouze dvě.
Když jsem nahlédl do svých zápisků ze zmíněné návštěvy Brna z léta 2011, tehdy tvůrci mluvili o rozloze Lemnosu 400 km², což je v reálu skoro celá plocha 479 km² rozlehlé pevniny. Ale to se ještě nepočítalo s druhým ostrůvkem a i přes jisté zeštíhlení je současná rozloha stále zcela největší prostředí v sérii, když si možná pamatujete, že Černarus se rozkládá přibližně na 225 km² a má také kolem padesáti kolonií. Pokud pak máte doma sálový počítač alespoň v konfiguraci Cray X1E, tak si užijete také královskou teoretickou dohlednost až 20 km. Ale ne, dělám si špatnou legraci, protože nároky finálky nejsou zas až tak nedosažitelné. Ano, ohledně bety se toho moc nezměnilo, tudíž finálka vám pojede zhruba podobně, ale schválně jsem si ještě nainstaloval předchůdce, abych mohl porovnat náročnost obou her.
Nádherné ostrovy
Začnu tím, že nová trojka vypadá mezigeneračně doslova o celý parník lépe než dvojka, velký pokrok je vidět prakticky na všem v tom širém světě. Naprosto realistické jsou volumetrické a animované mraky, pohledná je i plynulá a takřka nepostřehnutelná změna denní doby a absolutorium zaslouží i velmi detailní stromy a porosty. Ostatně tak fotorealistické jehličnany jsem snad jinde neviděl, tady jsem se skoro bál, ať se o jehličí nepopíchám... Když hrajete betu, tak ani u vozidel se nedá nijak nadávat, snad jen ty budovy a stavby jsou už krapet jednodušší a možná při té rozloze i trochu generické. Asi podobně jako standardní provedení vodní hladiny, ruku v ruce se střídmým modelem podvodního světa, kde toho moc hezkého není vidět.
Je ale nabíledni, že doporučovaná sestava na vysoké detaily při FullHD rozlišení určitě ještě nestačí. Jako dobré minimum na špičkový obraz při 1920x1080 bodech vidím tu mojí sestavu s Core i5, alespoň 8GB RAM a grafikou standardu GF GTX-650. I když se v manuálu uvádí, že ULTRA volby grafiky jsou určeny jen pro nejvýkonnější PC dneška a spíše pro ty budoucí, tak jsem i při tomto obrazovém maximu docela plynule hrál, což bylo pro mne velké překvapení. Je tak od výrobce rozhodně skvělé, že zajistil, aby jeho hra vypadala s dalšími roky stále lépe a lépe, nikoli hůře a hůře oproti budoucí konkurenci, jak tomu je u starších her obecně.
S mírným stlačením voleb na druhou nejvyšší příčku už jsem se dostal na pohodových 40-50 snímků za vteřinu, ale u Army platí obzvláště ten zákon, že ponížení grafiky je celkem jasně viditelné a obrázek na střední a nižší stupínky je maximu hry už dost vzdálený. Na vrcholné nastavení se Arma 3 může směle měřit klidně i s Battlefieldem či Crysis, přičemž nabízí mnohem delší rozhled, ovšem musíte mít na to opravdu pořádný stroj. Nejen na tyto hry trojka ale už velmi ztrácí svými stále přetrvávajícími tuhými a robotickými animacemi.
Připravujeme také videorecenzi české PC verze, uvidíte ji ještě tento týden.
Ach, ty animace...
Pohyb vojáka je sice od dvojky jasně realističtější, ale stále jakoby s horním trupem statickým, a i chůze je pořád taková prkenná. Naprosto fantastickým pohybům postav v Battlefieldu se Arma 3 nedokáže ani přiblížit. Podobně i další druhotné pohyby nejsou úplně košer, třeba lezení po žebříku. Ano, ve dvojce to byla tragédie, ale i nyní se postava drží žebříku i když už stojí nahoře a stále se chytá neviditelného zábradlí. Znovu příšerné je i překračování překážek, protože výskoky zde bohužel zcela chybí. I malou zídkou se voják spíše přebrodí, než že by ji přelezl, načež se pěkně zaboří a prolne přímo do kamení, jako kdyby ho někdo do zídky zabetonoval. Co je pro mne ale obrovské zklamání, je neustálý smutný trademark Arma série, jakožto léta stále ty samé bugy a nedodělky. Jestli vám v betě vadí, tak tady se sice něco opravilo, to bych zase tvůrcům křivdil, ale plno toho ještě zůstalo.
Když pominu podivné a pouze naznačující animace různých činností (však vzpomeňte na "zajištění" min či doplnění munice z vozidel), tak se zde budete občas pěkně prolínat do objektů a povrchu, jako to rády dělají pásy tanku do kamenů, zcela stále chybí jakékoli animace čeření hladiny při plavání a potápěč mi stejně jako v betě dělal při plavání na mělčině doslova psí kusy. Pokud jsem šel nabrat munici moc blízko ke zdroji, začalo mi akční menu na kolečku myši extrémně rotovat, že bez odstupu nešlo nic vybrat. V prostředí se objevují imaginární tagy vozidel, i když tam žádná nejsou, časté jsou i drobné grafické bugy jako zamrzlé výšlehy z hlavní a pokud jsem se rozhodl taranovat tankem pěchotu, musel jsem ji rozjezdit asi na desetkrát. Ani voják pod pásem není stoprocentní řešení.
A tak se znovu ptám, jestli není obří rozsah hry už na škodu, když to tvůrci ani na potřetí nedokážou pořádně vychytat a asi již nikdy nevychytají? Zase mám ten pocit jako kdysi ve dvojce, že tvůrci všechny své síly napnuli na obří svět, jenž vypadá dobře na papíře, ale důležité drobnosti jim už léta unikají... Je parádní, že vidím až za kopečky a můžu si jet úplně kamkoli, a že támhle hopká zajíc a vedle se plazí had, ale pokud se zastavím obrněným vozidlem o tenký sloupek přístřešku, tak mi to náladu zase sebere.
Lehká i těžká mechanizace
Což mi napovídá něco o zdejším rozšířeném vozovém parku, který se od bety už doplnil na plný počet více než dvacítky unikátních vehiklů pro zemi, vodu i vzduch. Tady se dá namítnout, že Arma 2 má vozidel několikanásobně více, ale menší počet dle mého úplně stačí a je logický, když jsou to futuristické variace na současnou techniku a nikoli její reinkarnace, jako tomu bylo od Flashpointu doposud. Skvělé jsou zde smrtící tanky z ukázkových misí, které oplývají velmi solidní fyzikou s dobrým pocitem těžkotonážní masy kovu, dobře se řídí, ale stále jsou spíše línější, což vlastně platí o většině zdejších i kolových vozidel. Přátelé, rozjetý tank přece půlmetrová zídka takřka vůbec nezpomalí, neřku-li, že jí mastodont rovnou rozdrtí - bohužel to zde zcela neplatí. Ostatně, pokud obrněným vozidlem porazíte obyčejný drátěný plot, také vám to krapet rozhodí sandál...
Aspoň že tak, kvituji porazitelnost alespoň menších a tenčích objektů včetně stromů, ale na plně zničitelné prostředí zde rozhodně zapomeňte. Už jen sesuv rádiové věže vypadá podivně, ale naprostou ignoranci montovaného letištního hangáru na polechtání tankovými granáty jsem už čekal rozhodně méně. Možná jsem si jen vybral zrovna ten nesprávný barák, co já vím? Stejně jako u jednoho vrtulníku, kde průstřel okna sice vydal zvuk padajících střepů (nejsou boční okna v reálu spíše z polykarbonátu?), ale graficky se nic nezměnilo. Později to už u vchodových dveří baráků ale bylo již naštěstí v pořádku.
U kolových vozidel, kterých je nyní oproti betě mnohem více, jsem dobře pocítil inovovaný jízdní model, zkrátka se mi lépe řídila, než dříve. Nechybí ani ty známé přesmyčky u jmen některých vozů, takže zdejší náklaďák Kamaz je Zamak. Zarážející je ale prakticky chybějící destrukční model při nehodách a nárazech, kdy se vozidlo poškodí veskrze pouze v indikační tabulce a i jediná odstřelená pneumatika na kole vás prakticky zastaví. To by mně ani tak nevadilo, jako spíše ukrutný pazvuk jak cvaknutí propisky pro všechny nárazy, i když to naperete v osmdesátce do betonu, a stopka na pětníku k tomu!
Příjemné řízení je libůstka
Pokud zase něco pochválit, tak by to byla opravdu výborná rozmanitost zdejších vozítek od ponorky po letadla a skvělý pocit z jejich řízení a ovládání skorem bez výjimky. Až na bezpilotní UAV letoun, který mi nevydržel ve vzduchu déle než vlaštovka (moje chyba), si tak ovládání velmi užívám. Kupř. dobrý sport už je jen kroužení s tankem z pozice řidiče, rychlé přepnutí do věže ke střelci a briskní likvidace obrněné techniky nepřítele. Vše rychlé, pohodlné a intuitivní. Záludná je malá průzkumná qvadrokoptérka jako z fabriky Parrotu, kterou lehce ve vzduchu překotíte, ale vrtulníky jsou dostatečně profláklé už z bety, takže u nového bitevníku jsem měl řízení na motivy lehčího nastavení pilotáže z Take On Helicopters už dobře zažité. Ostatně právě z animované kabiny helikoptéry je rozsáhlý Altis opravdu moc pěkný!
Řízení si tu našinec opravdu užije do sytosti, až je možná škoda, že oproti dvojce byl úplně zrušen dříve tak praktický Výcvik, takže zavděk musíte vzít pouze tradičním polním manuálem, jehož listování není při misi moc pohodlné, a textovými tipy při hraní. Chybí také mnou velmi oblíbená Zbrojnice, tu ale částečně nahrazují poslední tři nové mise v Ukázkách (Showcase). Ty představují prakticky celou výzbroj trojice hlavních frakcí NATO, íránské koalice CSAT a místní armády AAF, kterou si lze nejen prohlédnout, ale i pořádně vyzkoušet. Ano stačí to, ale přizpůsobitelnost a vtipné minihry ve Zbrojnici mi nahradit nedokázaly.
S těmito frakčními prezentacemi se celkový počet Ukázkových úrovní zaokrouhlil na patnácti, tedy sedmička je nových. Stále se jedná spíše o jednodušší nenavazující mise na pár desítek minut, jako je ta první várka z alfy a bety, která ale nedoznala prakticky žádných vylepšení a oprav. Hned ta první úroveň za pěchotu znovu jen paběrkuje při boji na ukrutnou vzdálenost, kdy vás nepřítel vidí naprosto ostře na stovky metrů a stejně přesně pálí i z trávy, přičemž vy na tu dálku nevidíte skoro nic. Hrál jsem tuto misi už potřetí a stále jsem byl rád ze jeden-dva zářezy na pažbě, jinak jsem jen zíral do dálky a hledal protivníka, který mne postřelil.
Nevidím, neslyším
Ostatně ani AI není stále to pravé ořechové, však v jedné z nových misí, kde máte za úkol využít několika typů zbraní a podpory, jsem čelil útoku nepřítele, který prostě naprosto nekrytý kráčel z kopce přímo do otevřené části základny. Podobně se léta nechává být podivné chování postav, jež kupř. na hrozbu přejetí nijak nereagují a kolikrát vozidlo dokonce zcela ignorují. Nicméně v misi za potápěče si asi vzpomínáte, že stejně tak lze zastřelit vojáka na hlídkovém člunu s možností sabotáže, přičemž jeho kolega stále jen tupě zírá na hladinu. Není pak už náhodou, že cílový vrtulník na palbu střelami z ramene odhodí pár světlic a stále a stále neměně krouží okolo jako v mírových dobách.
Vrcholem této úrovně pak bylo dokonalé překvapení, když jsem v moři daleko od všeho našel nepřátelského vojáka v plné polní, ovšem beze zbraně, jak se ráchá a přetáčí kotouly ve vodě, načež nešel vůbec zastřelit ani mojí speciální podvodní puškou! Pomohlo až vynoření a sestřel nad hladinou. Díky takovýmto zážitkům mi zdaleka nejlepší na současné herní náplni přišel ten druhý režim Výzev (Challenges) na střelnici. Kvarteto střeleckých a pohybových cvičení na čas dostalo další půltucet úrovní, které jsou nyní mnohdy pěkně náročné, zábavné a vcelku i rozsáhlé. Kromě zatím prázdné kolonky kampaně to samé platí i o šuplíku Scénářů, kde jsem čekal nějaký nášup od tvůrců. Místo toho ale máte klasický přístup ke komunitním misím na Workshopu Steamu, vytvořených v přiloženém editoru.
Už jen první namátkou stažená mise z celkového počtu více než tisíce úrovní byla pomalu zábavnější než většina Ukázek a zde tak kromě z bety známého multiplayeru vidím asi nejlepší zábavu za čekáním na singl kampaň. Musím uznat, že díky uživatelskému obsahu se vyplatí koupit Armu 3 už teď, pročež její životnost je tak doslova nekonečná. A pokud se chcete jako ve Zbrojnici ze dvojky třeba jen tak volně proletět/projet v prostředku, tak není nic lehčího, než si otevřít intuitivní editor, na pár kliknutí si vložit kamkoli na ostrovech vybranou techniku a ihned do ní nastoupit. Já si tak nejprve pořádně vyzkoušel jediný pilotovaný letoun ve hře A-143 Buzzard, který nápadně připomíná naši Alcu. Na obrázcích dříve uvedená variace na kolmo startující F-35 Lightning v této verzi hry ale chybí.
Arma 3 vychází pouze na PC s českými titulky dnes, 12.9. za 899,-.
koupit na Xzone a dostat tričko zdarma.
Nošením dříví do lesa je připomínka o bezprecedentních pohybových dovednostech vašeho vojáka, jež v žánru nemají vůbec konkurenci, či od Flashpointu zavedených kamerách z první i třetí osoby včetně zcela volného pohledu, který považuji za extrémně praktickou věc na kochání. Pro nováčky připomínám, že stále platí smrt na pár zásahů, a to i na nejlehčí nastavení, což je historická devíza všech vojenských her od Bohemia Interactive. Možná stejně jako mírně chaotické rádio, kde se kolegové překřikují, takže sledování komunikace je mnohdy velmi obtížné. Přitom hudba se poslouchá parádně! A naposled mám v poznámkách špatně viditelné tagy a checkpointy v prostředí. Opravit by si zasloužily zvláště značky nepřátel, kteří jsou skrytí za kopcem, přičemž tag ukazuje stále na přivrácenou stranu. Vy pak občas okamžitě nevíte, kde protivník vlastně stojí a kam máte dále vyrazit.
VERDIKT: Je jasné, že na jednu stranu Arma 3 ukazuje svůj obří rozsah a hlavně díky komunitě i vcelku bohatý obsah, ale asi už definitivně se nedokáže zbavit toho břímě na dnešní dobu chybové a hodně nedokonalé hry, která je plná velkých i drobných zaškobrtnutí. Proto nakonec vidíte stejnou známku, jakou od nás dostal její předchůdce. Asi i do třetice Arma rozdělí hráčstvo na dva tábory: Jedněm staré známé nemoci už po těch letech nevadí a při hraní tak zvedají nohy aby nezakopli, ovšem ten druhý tábor je zvedat stále a znovu nechce. Takže na jakou stranu se přidáte vy?