RECENZE Realms of Arkania: Blade of Destiny REVISED
Hardcore RPG, nic pro běžné hráče. Jaký je reparát?
Dnes už skoro archaická trilogie Realms of Arkania patří ke klenotům svého žánru. Ani ve své době (natož dneska) neohromila zpracováním, ale spíš obrovským světem s velkou volností pro hráčovo putování, neskutečně propracovaným herním systémem a spoustou detailů, které by dnes už dostaly nálepku „hardcore". A jelikož jsou v posledních letech hodně v módě remaky přiznané i nepřiznané, doufal jsem, že dojde i vzkříšení téhle trilogie. Ale když se tak loni v létě stalo, byl to takový průšvih, že jsem si přál, aby autoři remaku mohli naloadovat pozici datovanou k začátku jejich práce a začali kompletně znovu...
Loňský remake Realms of Arkania byl hned po vydání tragický ve všech ohledech a zaslouženě dostával hodnocení na úrovni 1/10 či 2/10. Vývojáři se naštěstí kvůli ostudě nestáhli do kanálů (ač bych se tomu nedivil) a začali makat. Makat tak, jak ovšem měli už před vydáním hry. Největší úpravy/opravy přinesl velký prosincový patch, a od té doby má hra nálepku „revised". K dokonalosti má pořád daleko, ale na druhou stranu je teď aspoň v takovém stavu, že: 1) jde hrát, 2) jde tak nějak zrecenzovat, 3) pamětníci a příznivci detailních RPG - stolních i počítačových - si hru mohou i docela užít.
Z dnešního pohledu je RoA jasně hardcore záležitost. Už tvorba šestice hrdinů totiž spolehlivě vyděsí všechny, kdo jsou zvyklí jen rozhazovat bodíky mezi sílu, rychlost a inteligenci a čas od času vybrat nová kouzla či speciální schopnosti. Celá trilogie je založena na hodně detailním stolním RPG Das Schwarze Auge (The Black Eye, Černé oko), které sice v Česku asi skoro nikdo nehraje, ale u našich západních sousedů jde o populární záležitost.
Herní systém nabízí desítky dovedností a desítky kouzel, které vyloženě nabádají k dobrodružství založenému nejen na bojích. Šplhání, znalost historie, stopování, plavání, přežití v divočině, smlouvání, podvádění, tanec, ukecávání, intuice, sbírání bylin, boj holýma rukama i se všemi možnými typy zbraní... to všechno tu je a to všechno mohou hráči využít (dobře, ne všechny dovednosti v prvním díle trilogie vůbec někdy přijdou ke slovu, ale obecně to platí).
Tvorba postav je hrou sama o sobě, a hlavně - je fakt důležitá pro životaschopnost vaší party ve hře. Chce to tak dva bojovníky, někoho kouzlícího, hodí se i postava znalá přírody a lovu, pak někoho na odemykání zámků či vyjednávání ve městě... Pokud na tohle nemáte nervy, můžete si vybrat i předvytvořené postavy. Ale troufnu si říct, že 99 % hráčů téhle hry (kteří už tak musí být blázni do RPG žánru), si naopak užije klidně hodinové či delší skládání vlastní partičky.
Začínáte ve velkém městě, které teď v revised verzi nevypadá nijak otřesně, je tu spousta hospod a obchodů, vše se vám pěkně mapuje... a brzy chápete, co je vaším hlavním úkolem. Hejtman potřebuje, abyste našli legendární Meč osudu a jeho pomocí zastavili blížící se invazi orků. Není to originální, ale je to hrdinské. Pokud trochu pochlastáte v hospodách, zjistíte, že ve městě je další prácička, která vás zavede do prvního dungeonu.
Jste zvyklí na to, že takovéhle první dungeony jsou snadné a lehce zajistí první zkušenosti a vybavení? Tak na to tady rovnou zapomeňte. V podzemí zvládnete možná první dva boje, pak radši půjdete ven a podle hejtmanovy rady se vydáte na cestu k blízkému městu za důležitou osobou... Na začátku budete hodně umírat. Začátečníci ve vaší partě nepřítele častěji minou než trefí, kouzelníkům se podaří každé druhé nebo třetí kouzlo. Budete zoufale vyhlížet druhý a třetí level, abyste si zlepšili aspoň ty nejdůležitější schopnosti potřebné k boji a přežití. A ono to potrvá, připravte se na to. Až časem bude lépe. Samozřejmě se sice později ve hře dostanete do míst s tuhými souboji, ale když už posílíte tak, abyste se vypořádali s běžnými soupeři, bude se vám lépe dýchat.
Vzhledem k obrovskému záběru schopností, dovedností a kouzel si budete každý další level-up vychutnávat, pořád je co zlepšovat. Navíc zlepšení není automatické utracením bodíku, na vyšší úrovni dovedností se vám trénink taky leckdy nepodaří. Takže při povyšování bijce na novou úroveň budete napnuti, co všechno se vám podaří zlepšit.
Hra nabízí tahové boje (o nich později) a tři roviny putování/průzkumu. Asi nejvíc času strávíte na přehledně vyvedené mapě světa cestováním mezi jednotlivými místy. A že to leckdy dost trvá, i to by dnes běžným hráčům mohlo vadit. Než překonáte cestou průsmykem hory, uteče třeba půlhodina reálného času (a týden herního). Po cestě vás nejen přepadnou banditi, vlci, skřeti nebo harpyje, ale narazíte i na jiné překážky, protivenství a setkání: laviny, zával cesty, obchodník na cestách, lovec v nesnázích, tajemné stopy vedoucí třeba do nějakého nepovinného dungeonu...
Tohle všechno hodně posouvá herní zážitek od běžných cRPG k hardcore hrám nebo poctivě hraným stolním RPG. A RoA jde ještě dál: budete totiž řešit i táboření, hledání jídla a vody, rozpis hlídek, a zbude-li vám čas, tak taky třeba hledání bylin, léčení zraněných spolubojovníků, meditace... Nemluvě o tom, že hrdinové mohou strádat hladem či žízni a nebo onemocnět. Léčba tu zvlášť zpočátku není snadná, léčitelé či elixíry drahé, a ani postavě s vysokým skillem léčby nemocí se nemusí vždy zadařit - a nebo u sebe jen prostě nebude mít potřebnou léčivou bylinu. A jaká je prevence? Nepřepínat postavy vyčerpávajícím pochodem, mít dost zásob a do zimy i teplé vybavení a spacák, pravidelně odpočívat - prostě jako ve skutečnosti. Ovšem ani tohle pak samozřejmě nepomůže proti nějaké hnusné otravě po zranění nemrtvými...
Když nepočítám originální RoA trilogii, tak si v postatě nemohu jasně vzpomenout na hru, kde by management postav byl takhle komplexní, detailní a realistický. A trochu drsný. Vím, zní to dnes možná až šíleně, na druhou stranu většina těchto akcí představuje pár kliknutí, nebojte se, že by třeba starost o jídlo spočívala v manuálním pobíhání po lese a hledání zajíců, koroptví a borůvek.
Ve městech a dungeonech se na svět podíváte „vlastníma očima" (milý detail: když máte jako vůdčí postavu trpaslíka, bude výhled nižší než třeba v případě elfa nebo člověka). Města jsou už celkem koukatelná a obydlená nemluvícími postavami (relativně řídce, ale aspoň něco), užijete si v nich nakupování, odpočinku, ale taky třeba klábosení a pařby v hospodě či vydělávání peněz - ať už poctivě tancem či hudbou nebo nepoctivě podváděním a krádežemi. Zas na pár kliknutí.
Ze zpracování dungeonů sice úplně neomdlíte, ale jsou graficky hodně chudé a spíš schematické: speciální místa nebo souboje nejsou graficky vesměs nijak ztvárněna, ale formou textové hlášky se dozvíte, že jste třeba našli trpasličí mrtvolu (a hned jste otázáni, jestli jí chcete prohledat, pohřbít, nechat být...). A nepřítele spatříte až ve chvíli, kdy stoupnete na „spouštěcí" místo a hra se přepne do soubojového režimu.
A tady začíná skutečné vizuální peklo. Souboje jsou grafický hnus, a skoro se divím, proč autoři po vzoru původní hry lpěli na 3D zpracování. Schematický 2D pohled shora na bojiště třeba s ikonkami nepřátel a hrdinů by byl stokrát přívětivější než tahle trojrozměrná hrůza. Takhle musíte koukat na toporné rozmazané postavy ploužící se po nesmyslném bojišti (například při přepadení v horském průsmyku bojujete na jakési cestě ohraničené plotem a lucernami... a tak).
Tímhle očistcem sice netrpí herní systém, ale atmosféra a herní zážitek rozhodně. A je to škoda, protože tahové boje jsou v principu docela zábavné,a přitom jednoduché k pochopení: akce jako pohyb, útok, kouzlení či použití předmětu pochopí každý, režim akčních bodů (jejichž množství je závislé třeba na vašem zatížení) také. A až ke konci hry jsem používal tlačítko pro automatický zrychlený boj, po většinu příběhu jsem poctivě bojoval, i když se nepřátelé dost opakují (bohužel i co do počtu protivníků ve skupinkách - třeba divocí psi útočí vždy jen a pouze ve třech :)). AI nepřátel ovšem není valná; nedělají sice úplně blbosti, ale o nějaké jejich skupinové taktice nemůže být ani řeč.
Graficky děsuplné boje jsou jedním ze dvou hlavních záporů téhle hry. Kromě nich hodnocení notně srážejí přetrvávající technické problémy. Ano, „revised" verze je nesrovnatelně odladěnější nežli před pár měsíci vydaný paskvil, ale chyby tu jsou pořád. Dobrou zprávou pro hráče je, že žádný bug už nekazí dohrání hry, jde spíš o různé problémy a zaškobrtnutí, které vám otráví „jen" nějaké vedlejší questy či obecné činnosti.
Já osobně narazil třeba na záseky při aplikaci jedů, nemohl jsem vstoupit do jednoho města z určité strany, někdy se mi hra zasekávala v bojích a padala mi pravidelně u jednoho „nepovinného" místa v divočině. Je prostě smutné, že i po měsících záplatování jsou ve hře takováhle kiksy. A je až s podivem, že autoři v takové situaci vydali dvě malá DLC, místo aby stoprocentně dočistili základní hru. Jo a ještě něco mě štve: vlezlý hlas vypravěče, který mluví i za většinu NPC. Taky nic moc.
Realms of Arkania: Blade of Destiny vyšlo na Steamu vloni za 20 eur a postupně je vylepšováno patchi.
Vím, že konec recenze nezní moc optimisticky. Jenže tahle hra má i přes hnusné boje a spoustu chyb i své (pro někoho) neodolatelné kouzlo. Atmosféra, úžasný vývoj postav a neuvěřitelně bohaté cestovatelské, městské a vlastně obecně nebojové možnosti dělají z RoA kousek, který si leckterý hardcore fanda RPG žánru slušně užije. Můj obtížný pokus o objektivní hodnocení končí trapně průměrným číslem. Opravdu to platí až pro revised verzi, ne pro tu původně vydanou, šíleně zabugovanou.
Spousta hráčů ale hru zahodí hned po pár minutách, protože jí prostě nedají šanci, budou pořád umírat nebo prostě nekousnou slabou grafiku. Já osobně si zas celé dlouhé nelineární putování zakončené odvrácením skřetí hrozby celkem užil, čistě subjektivně tak na 7/10. Pokud máte detailní hardcore RPG rádi, můžete taky zkusit. A já pevně věřím, že se dočkáme i remaku druhého a třetího dílu trilogie, ovšem v mnohem lepším technickém kabátku.
VERDIKT: Největší chyby už jsou v REVISED verzi opraveny, ale pro běžného hráče jde pořád o klopotně zpracovanou a v mnoha ohledech komplikovanou a zdlouhavou hru. Fandům detailních RPG ale RoA nabízí propracovaný herní systém a management postav, putování plné nebezpečí a rozsáhlý svět. A to v mnoha jiných dnešních RPG nenajdete.