Ratchet & Clank: A Crack in Time
Logické hádanky s klonovacím zpestřením.
Ve stejné době se odehrává i příběh druhého z party, Ratcheta, který spolu se superhrdinou kapitánem Qwarkem pátrá po uneseném Clankovi a dozvídá se více informací o historii své rasy a možnostech její záchrany. Ač v roli Ratcheta strávíte převážnou většinu herní doby, originality a nových prvků naleznete naopak minimum. Sice se dočkáte pár nových zbraní, levitujících bot apod., ale hratelnost oproti dřívějšku je zcela nezměněná.
Ratchetovy úvodní mise naznačovaly, že bychom se i s ním mohli dočkat zajímavých hrátek s časem. Zejména části se zacykleným opakováním událostí vypadaly lákavě a čekal jsem jejich využití pro tvorbu netradičních plošinovkových překážek. Bohužel krom jednorázového využití v úvodu jsem se s tímto zajímavým jevem vícekrát nesetkal.
Největší novinkou je nakonec možnost ovládat svůj raketoplán mezi jednotlivými planetami. Tyto přelety si jednak můžete zpestřit přestřelkami proti vlnám nepřátel. A také po cestě potkáte mraky malých planetek, na které si budete moci odskočit a vedlejšími misemi prodloužit herní dobu. Na nich ale nečekejte žádný příběh nebo velkou variabilitu. Ale lze takto získat mnoho bonusů, upgradů zbraní a šroubků, které slouží jako místní měna. Pokud toužíte ve hře prolézt každý kout, mohu prozradit, že tyto planety lze navštěvovat i po dohrání hlavního příběhu a dokoukání titulků. Takže závěrečný souboj a postup dějem není třeba odkládat.
Hra obsahuje dva hlavní taháky, kvůli kterým stojí za zahrání. Na prvním místě jde o všudypřítomný humor, jenž hra rozdává po hrstech. Druhé místo obsadil originální zbraňový arzenál. Dočkáte se opět spousty podivných zbraní, jako je krkající zmutovaná ryba, chapadla z jiné dimenze, elektrické bodce nebo dynamo smrti. Velkým kladem je, že každá se používá zcela jinak a nejde jen o směs podobných střelných zbraní způsobujících jiné zranění. Mnohé fungují pasivně a lze tak využít několik zbraní najednou. Pokud očekáváte bitvu, lze vyvolat bojového robotka, na zem umístit několik bodců, mezi nimiž začne proudit smrtící elektrický proud, rozházet pár min a pak protivníky kropit naváděnými hvězdicemi, které se v případě minutí odrazí ode zdi na nejbližšího protivníka. Výsledný pocit z vyvolaného chaosu je až překvapivě uspokojivý. I když musím přiznat, že nabídka zbraní v minulém dílu se mi líbila o malinko víc.
A komu by byla základní várka zbraní malá, může se těšit na bohaté možnosti upgradů. Používáním kterékoliv ze zbraní roste její level. Při každém vylepšení se zlepší statistiky. A při dosažení maximálního pátého levelu je zbraň nahrazena lepší verzí. Pro každou lze navíc nacházet nové části, které dovolí zbraň modifikovat. Můžete potom měnit například, zda zbraň střílí rychle slabé paprsky, nebo zda lze sílu výstřelu nabít držením tlačítka. U min lze měnit jestli vybuchnou po určitém čase, nebo jestli zareagují na přítomnost protivníka. Cekové možnosti jsou opravdu bohaté.
Technickému zpracování nelze nic vytknout. U grafiky jsem si sice posunu k lepšímu nevšiml, to ovšem není zápor, protože už Tools of Destruction byly pořádnou pastvou pro oči. Dabing je opět perfektní a muzika líbivá. A při hraní jsem nenarazil na jediný bug nebo nepříjemnost, která by mi ztrpčila požitek. Mám-li něco vytknout, tak to budou nenápadití bossové, na něž není třeba používat žádnou speciální taktiku a lze je jednoduše ustřílet. Pouze mají hromadu životů a tak na vyšší obtížnosti jsou souboje s nimi zdlouhavé a stereotypní.
Druhý zádrhel se skrývá v herní době. Příběhovou linii není problém dohrát jen za 7 až 8 hodin. Herní dobu si lze sice natáhnout průzkumem vedlejších planetek, čímž získáte dalších 4 až 5 hodin herní doby. Ale zábavnost těchto vedlejších misí zdaleka nedosahuje kvalit příběhové části. Jako nejvhodnější přirovnání mě napadá Mass Effect a jeho průzkumy pustých planet.
Celkově jsem hru dohrál s rozpačitými dojmy. Na jednu stranu jde o precizně odvedenou řemeslnou práci a nelze na ní nalézt téměř žádnou konkrétní chybu. Na druhou stranu jde již potřetí o tutéž hru, která je ozvláštněná pouze jedním druhem opakujících se puzzlů. Ale hlavně mě hra nedokázala přikovat k monitoru, jako například nedávné Uncharted 2. Při hraní jsem měl často nutkání prohlédnout oblíbená fóra, kouknout na nové díly některých seriálů apod. Což by se, podle mě, u kvalitní hry stávat nemělo. Proto nakonec ta sedmička, i když jsem dlouho zvažoval osmičku.
VERDIKT: Poslední Ratchet and Clank je kvalitní plošinovkou, která si z předchozích dílů bere to nejlepší a přidává pár drobností navrch. Humoru nabízí více než oba předchozí díly dohromady a logické hádanky s klonováním příjemně zpestřují hratelnost. Bohužel si myslím, že hrátky s časem měly mnohem větší potenciál, který zůstal nevyužit. Také škoda krátké herní doby a občasného stereotypu jak v oblasti puzzlů, tak i v soubojích.