Rage
Zahrání díla od mistrů z id Software nás uchvátilo.
Všechny střílečky jsou o střílení, ale i tak, ve zdánlivě sterilním žánru existují střílečky a střílečky. V jedněch chodíte, střílíte, prokousáváte se dál a spíše jen čekáte na konec. V jiných ale chodíte se zadrženým dechem, jakýkoliv výstřel rezonuje vaším tělem, hltáte každou minutu a nikdy nechcete skončit. A přesně do druhé kategorie po dnešní E3 prezentaci škatulkuji Rage.
Po více než deseti letech se id Software pustili do nové, originální a charakteristické značky, i dávají si na ní odpovídajícím způsobem záležet. Koneckonců, ve vývoji pěkných pár let již je. E3 demo začalo až několik hodin ve hře a hned v první moment byl svět Rage jasně poznatelný. Zahnědlé opuštěné svahy, neexistující vegetace, rozpadlá chajda a podomácku vyrobená bugina vedle. „Naším úkolem je dorazit do Wellspring, hlavního města cenného hlavně kvůli své studně, ale ještě předtím se skočíme podívat za Crazy Joem tady do jeho chatky,“ uvedl prezentaci přední designér Rage, Tim Willits, kterého na id akcích vídávám již roky.
Mrkli jsme do chatky, spustili rozhovor s Crazy Joem a on se, se sranda letecko-broučí čapkou rozprávěl o mutantech a dotkl se vlastně tak i příběhového pozadí Rage: Na zemi se řítil asteroid, kolize byla nevyhnutelná a vláda tak na stovkách různých místech ve speciálních archách pohřbila malé, třeba dvanáctičlenné komunity lidí, které se po dopadu meteoritu měly vyhrabat zpět na povrch a obnovit život na zemi. Jenomže jak se vyhrabošili, zjistili, že náraz přežilo více lidí, než se čekalo, jenomže většina z nich se přeměnila v mutanty, které Crazy Joe tak moc nemá rád a před nimiž nás svými divokými a groteskními gesty tolik varuje.
Hned se také dozvídám proč – na Joeovu chatku se zrovna banda netvorů sesypala, a tak prvního z nich hlavní hrdina rozpůlil svým házejícím troj-lopatkovým nožem jako jste viděli v Dark Sector. O zbytek se postaral svou pistolkou, kterou ale uměl kombinovat s dalekohledem a tak v podstatě zoomovat a sniperovat. Byl jsem překvapen, kolik toho nepřátelé vydrželi, šli k zemi vždy až po nějakých pěti šesti zásazích, někdy i více a v Rage vám tedy nic nedají zadarmo.
Následně jsme skočili do buginky a potěšilo mě, že ani při vysoké rychlosti se obraz vůbec nesekal. Celou dobu hra běžela perfektně v 60 snímcích za vteřinu a na Xboxu 360 vypadala fenomenálně a úžasně plynule! id Tech 5 engine válí na všech frontách. Ježdění v autech bude v Rage představovat nejen způsob transportu, ale i zdroj bohatství. Automobilování je očividně v místním světě oblíbenou zábavou, a tak budete moci absolvovat celou řadu závodů a samozřejmě za ně i vyhrát řadu věcí či chechtáků.
Racing jsem sice neviděl, ale zato jsem byl svědkem bitvy mezi naším vehiklem a několika vozidly banditů, kteří se na hlavního hrdinu zničehonic vyřítili. Jízdní model samozřejmě není příliš realistický a auto se tedy, hlavně při těch soubojích, chová absurdně stabilně a hbitě, ale o to zábavnější to je. Naše namontované kulomety se o nepřátele brzy postaraly a byla to parádní podívaná, ještě umocněná trefně adrenalinovou hudbou. Už jen zbývalo postarat se o hlídkovou věž obsazenou mutanty, před níž jsme vyskočili z auta, přepnuli na raketomet, dřevěnou stavbu rozmetali jednou ranou na cucky a jen se kochali potvorákama plachtícími asi sto metrů vzduchem. Žůžo! A cesta do Wellspring byla již volná...
Město vypadalo svým způsobem úžasně. Samozřejmě bylo hnusné, depresivní, špinavé, zaprášené a očividně opuštěné..., ale z vývojářského hlediska bylo krásně ručně vymodelované a se silným důrazem na detaily. Každá NPC si dělala věci po svém – někteří čerpali vodu, vybavovali se se v hospodě, nebo jen tak courali kolem a čučeli do blba, jiní pracovali u sebe v dílně, nebo s kámoši hráli nějakou společenskou hru. Jednou z nich je jistá holografická hra o šerifovi proti mutantům, na jejíž výsledek si můžete vsadit peníze a následně je s velkou pravděpodobností prohrát.
Při další prohlídce města se hlavní hrdina ještě stavil za Rustym, místním automechanikem s mechanickou rezavou paží, který byl ale i přes svojí indispozici ve vskutku dobré náladě. Hodno podotknout, že i přes totální apokalypsu se děj hry vlastně odehrává v docela vzdálené budoucnosti a tak zde jsou v současnosti nemyslitelné technické vymoženosti, jako zrovna třeba ta mechanická paže nebo holografická hra se šerifem, ale vedle nich zde stojí polorozpadlé domky a mizerná hygiena. Úkazkovým příkladem místní tragédie byl očividně trochu připitý, spocený a určitě smradlavý rádoby-hrdina, který vyprávěl o souboji proti hordě mutantů a na rameně měl vytetováno „I love my mom“. Každopádně postavy v Rage, právě svou unikátností a jejich rozdílnými životními styly na mě udělaly ohromný dojem a rozhodně je to v tomto ohledu spíše na velmi dobrém RPG levelu, než ve světě stříleček.