Interní příručka pro zaměstnance Valve
Nevšední filozofie firmy vysvětluje odklady i genialitu jejich her.
O víkendu na internet nejasnou cestičkou pronikla interní příručka pro nové zaměstnance ve Valve, která je pozoruhodná v mnoha ohledech. Koncoví hráči díky přelouskání 37 stránek s ilustracemi opět o trochu více pochopií důvody geniality všech produktů od této firmy i úzce související nutnost dlouhého čekání na pokračování Half-Life. Manažeři či vedoucí kdekoli v ní najdou nejednu inspiraci. A vývojáři her si zase budou přát, aby se jednou stali tak dobří, aby je přijali ve Valve coby vysněném zaměstnavateli, který není závislý na cizích penězích od investorů a nikdo ho tak k ničemu nenutí.
Ten fígl nespočívá v již docela rozšířených benefitech, jako jsou masáž, obědy, fitko nebo pravidelná celofiremní dovolená v tropech i s rodinou jednou ročně. S nadsázkou řečeno jde o filozofii, že všichni ve Valve si mezi sebou jsou rovni. Neexistuje tam žádná tradiční hierarchie nadřízených a podřízených nebo úkolování lidí k práci na určitém projektu. Gabe Newell prý vystupuje jako šéf pouze navenek.
Každý zaměstnanec Valve je odpovědný sám za sebe a je pouze na jeho svobodném rozhodnutí, na čem ho bude bavit dělat a také v jaké roli, jež se postupem času mohou měnit, jak to situace žádá. Záleží na jeho schopnostech, znalostech, komunikaci a argumentačních dovednostech, kolik lidí dovede pro své nápady přesvědčit, zaujmout a aby si spolu sedli - a je jedno, jestli jde o práci na nové čepici pro Team Fortress 2, vylepšení funkce Steamu či úplně novou hru. Proto také pracovní stoly ve Valve mají kolečka, které se mohou po kancelářích libovolně přemísťovat dle aktuálních potřeb, aby byli poblíž kolegů, s nimiž právě kooperují.
Tento způsob fungování firmy samozřejmě klade vysoké nároky hlavně na nábor nových pracovníků. V příručce se nepíše, kdo přesně ho provádí (zřejmě Gabe Newell, kterému jinak odpadla spousta běžných starostí s provozním řízením). Cílem Valve je přijímat pouze ty opravdu výjimečné osobnosti, které jsou chytřejší než oni sami a mohou se tak od nich něco naučit. Jednou ročně se pak anonymně provádí posuzování nejbližších kolegů na základě několika jasných měřítek, dle čehož se odvíjí i výše platu (o jeho výši se tam prý jedná na rovinu) či vyhlašují celkově nejužitečnější pracovníci (věděli jste, že polovina osazenstva Valve pochází z Austrálie a Nového Zélandu?)
Autor textu vedle všeobecně známých věcí (nutnost odpočinku, nekonfliktní povahy pro týmovou spolupráci atd.) upozorňuje i na slabá místa tohoto unikátního systému, který například nemusí každému vyhovovat (proto prý řadu talentovaných lidí nemohou mít). Sebekriticky se také zamýšlí nad jeho funkčností při rozmachu na stovky lídí, ale i při loňském náboru spousty posil do zákaznického servisu prý mají vyšší ziskovost na pracovníka než Google, Amazon nebo Microsoft. Přiznává, že Valve nejsou moc dobří v předpovědích na déle než pár měsíců dopředu nebo v proaktivní pomoci zaměstnancům v oblastech, kde jsou slabší. Zato si pochvalují, jak jim Steam obrovsky pomáhá v získávání zpětné vazby od hráčů, když se v mnoha úsudcích pletli.
Celou příručku v PDF si stáhněte zde - kdyby se mezi čtenáři Eurogameru náhodou našel někdo, kdo ji přeloží do češtiny, určitě by to všichni anglicky nemluvící ocenili.