Prince of Persia: The Forgotten Sands
Přišel jsem, dohrál jsem, zapomenul jsem.
Souboje probíhají tak, že se kolem vás nachumluje několik desítek nepřátel, připomínající důchodce u zlevněného zboží. A občas si některý dovolí zaútočit. V novém Prince of Persia ovšem platí, že nejlepší obrana je útok. Pokud se zrovna protivník napřahuje k útoku, máte dostatek času jej zasáhnout. A jakýkoli zásah jeho útok přeruší.
Brzy se naučíte, že nejjednodušší cestou, jak vyhrát, je mačkat jedno tlačítko a kosit nepřátele ve velkém. Díky jejich koncentraci na jednom prostoru jste schopni zasáhnout i pět nepřátel jednou ranou a pokud mačkáte tlačítko dostatečně rychle a rozdáváte rány střídavě na všechny strany, nikdo nedostane příležitost vám ublížit. Pokusy o komba a taktičtější postup jsou paradoxně spíše na škodu. Protože akorát dávají nepřátelům více času na útok, který při button-mashingu nestihnou.
Výjimku tvoří pár silnějších potvor a bossů, na které je nutno aplikovat určitý trik. Ale ten většinou spočívá také pouze v očividné primitivnosti jako odkopnutí štítu a poté umlácení k smrti jedním tlačítkem. Uskočení před rozběhnutou mrchou a následné umlácení k smrti jedním tlačítkem. Nebo poražení na zem pomocí kouzla a následné umlácení k smrti jedním tlačítkem.
To je ovšem bohužel de fakto vše, co se o hratelnosti nového Prince dá říci. Nic více než hopsání přes lineární překážky se vzrůstající obtížností, občas proložené button-mashing soubojem, vás nečeká. Ani dechberoucí příběh, epické scény, kontroverzní brutalita, různorodost prostředí, variabilní promyšlený soubojový systém, originální hádanky, ani nic jiného, čím ostatní podobné tituly alespoň trochu vyčnívají nad konkurencí.
Prince of Persia: The Forgotten Sands bych označil za učebnicový příklad lehce nadprůměrné hry. V zásadě mu nelze nic zásadního vyčíst. Grafika líbivá, hratelnost plynulá, souboje nefrustrují, ovládání intuitivní, ukládací body v ideálních rozestupech. Herní délka kolem osmi hodin, což je dnes v tomto žánru standard. Vše, jak má být. Lze sice nalézt pár kosmetických nedostatků, jako některé nepřirozeně vypadající animace, neslaný nemastný dabing či pár graficky nezdařených efektů a rychle mizející mrtvoly. Ale ty nijak výrazně neovlivňují atmosféru hry a hratelnost. A hra je po technické stránce naprogramovaná dobře.
Na druhou stranu se ovšem úplně stejně špatně hledají jakékoliv klady, které by v tvrdé konkurenci šlo vypíchnout. Příběh tuctový, souboje stereotypní, hádanky taktéž. Level design zcela lineární s očividným řešením úkolů. RPG prvky a kouzla bez nápadu. Grafika hezká, ale oči vám z důlku nevypadnou. Přišel jsem, dohrál jsem, zapomenul jsem. Hraní mě ani neobtěžovalo, ani vyloženě nenudilo, ale ani dvakrát nezaujalo. Vše, co hra nabízí, je v dostačující kvalitě a bez protivných chyb. Ale vše jsme již viděli a často lépe, například v God of War III.
VERDIKT: Krásná ukázka hry dělané na jistotu. Říká se, že průměrné hodnocení má dostat hra, kde je počet kladů a záporů vyvážený. U Prince je opravdu skóre vyvážené a to v podstatě 0:0. Pokud potřebujete pouze zabít čas a nemáte čím, lze Prince doporučit. Vyloženě litovat nebudete, ale blahem se také neroztečete.
Hra Prince of Persia: The Forgotten Sands pro PS3/X360 se dá koupit z obchodu Xzone, PC verze v češtině bude následovat v červnu.