RECENZE Pokémon Y

Všechno je jednou poprvé. První láska, první pivo, první auto a první Pokémon. Většina světa posledně jmenovanou událost zvládne na začátku života, ale nikdy není pozdě objevit něco nového. A tak jsem cirka před měsícem nainstaloval do svého handheldu Nintendo 3DS Pokémon Y. Nečekejte od této recenze detailní rozbor rozdílů oproti minulým dílům, spíše vám přiblížím, o co vlastně v této sérii jde a proč se ji prodalo už téměř 250 miliónů kopií.

Nejprve je nutné přiznat, že Pokémon X/Y je dětská nebo přesněji teenagerská hra, což určitě spoustu CoD střelců a Battlefield generálů odradí, že? Prudičů jsme se tedy zbavili a můžeme pokračovat. Mladší publikum Pokémoni lákají možností nakupovat oblečky, hrát si se svými roztomilými zvířátky, krmit je a prožívat příběh přerodu z dětství do dospělosti. Váš hrdina se přestěhuje do malé vesničky, ale už po jednom dni z teplého hnízda vylétá za dobrodružstvím trénování Pokémonů. Situace se později trochu zamotá a naivní tón zvážní, ale pořád se na svět díváte upřímnýma očima pár let starého človíčka.

Vaším úkolem je porazit osmero trenérů a získat jejich odznaky, abyste nakonec mohli vstoupit do nejvyšší ligy. A hned na začátku musíte provést jednu z nejtěžších voleb. Bude startovní Pokémon ohnivý vodní nebo (po)zemní? Další Pokémony získáváte jejich odchytem ve vysoké trávě nebo třeba z vody. Mimochodem, lapení všech jednotlivých druhů je jedním z vedlejších úkolů ve hře. Abyste však nashromáždili veškeré varianty aktuálního dílu, buď musíte vlastnit Pokémon X i Y nebo potvůrky povyměňovat s přáteli.

Pokémon je, kromě trénování zvířátek v jednom z šesti atributů pomocí miniher, nikdy nekončící série soubojů. Když se nad tím zamyslím, nejlépe bych herní systém přirovnal k tahovému Diablu. V obrovském množství maličkých bitev trpělivě sbíráte zkušenosti, abyste své Pokémony připravili na jeden z mála skutečně složitých soubojů.

Potyčky probíhají v klasickém jRPG stylu, tedy na kola, v nichž vybíráte svou budoucí akci. Můžete vylepšit vlastní schopnosti nebo snížit ty nepřátelské, či rovnou zaútočit. Příkladem je písečná bouře, kterou snížíte protivníkovi přesnost, můžete na něj hodit pijavici a v každém kole mu odsát trochu zdravíčka. Nechybí klasické ohnivé útoky, které pálí ještě pár kol po zakouzlení, vodní proudy nebo psychické vlny.

Právě soubojový systém dodává hře na komplexnosti a dělá Pokémony atraktivní i pro starší publikum. jRPG pod dětskou šlupkou je totiž velmi propracované. Pokud budete hrát pouze singleplayer, nikdy se nestane, že byste vyloženě zakysnuli. Tužší jsou jen souboje s trenéry. Až multiplayerové bitvy s kamarády či náhodnými hráči, lokálně či online, prověří vaše strategické myšlení a schopnosti Pokémonů.

Mimochodem online část je bezbariérově přístupná přímo ze singlu. Kromě hřiště, na kterém Pokémony krmíte nebo stadiónu, na němž je cvičíte, je jednou z obrazovek na spodním displeji seznam kamarádů a náhodných kolemjdoucích, kteří jsou právě online. Můžete s nimi vyměňovat Pokémony nebo je vyzývat k duelům.

Kromě hlavního úkolu se můžete rozptylovat spoustou vedlejších, které ovšem ocení zejména staří harcovníci, kteří už mají v sérii svoje odehráno. Já se přiznám, že jsem se prvních pár desítek hodin stěží orientoval v základních mechanikách. Na hledání vzácných předmětů, křížení Pokémonů nebo získávání jakýchsi řádů jsem se nesoustředil. Příjemným osvěžením v proudu soubojů jsou občasné prostorové hádanky.

Vizuální zpracování je poprvé v sérii ve 3D, ale není to moc vidět. Stejně většinu času sledujete dění z ptačího pohledu, jen někdy se kamera přepne za vaši postavu. Nesmírně mě iritovala hudba, která hraje stále dokola. Jedna při soubojích, druhá při prozkoumávání světa a třetí při tréninku.

Pokémon Y nebo X vyšel pouze pro Nintendo 3DS v polovině října v angličtině za 1099 Kč.

koupit na Xzone.

A doběla jsem vypěnil v momentě, kdy jsem zjistil, že ani po takové události, jakou je získání jednoho z osmi odznaků známého trenéra, se hra neuloží. Jsem zvyklý zaklapnout Nintendo 3DS a pokračovat příště ze stejného místa, ale běda, jestli se vybije baterka. Rázem můžete ztratit i několik hodin hraní jako já. Budíček, je rok 2013, autosave je ve hrách už teď prostě povinnost!

1 of 10

Caption

Attribution