Playstation Move
Věnováno hardware pohybového ovladače.
Variace na pohybová cvičení od Sony přijde na trh v půlce září, tedy mnohem dříve než listopadový Kinect od Microsoftu. Zatímco si ale Microsoft šel svojí vlastní více inovátorskou cestou, na řešení od Sony je nesmazatelně vidět možná až moc okatá inspirace úspěchem Nintenda Wii, resp. jeho ovladačů. Playstation Move tak vidím jako jasnou kopii Wii způsobu ovládání (i když prý Wii zase dříve kopírovalo pokusy Sony...), však pro plnohodnotný zážitek potřebujete rovnou dva ovladače. Za prvé to charakteristické „šidítko" s koulí na špičce, a volitelně ještě navigační ovladač s analogovou páčkou, který bude mít ale své opodstatnění hlavně v budoucích hardcore titulech. U startovních casual her ho ani nemusíte postrádat.
Nám na recenzi dorazilo sice speciální novinářské balení pouze s Move ovladačem (ten s tím balonkem), ale jde již o finální verzi, která se v trochu odlišném prodejním balení dostane na pulty prodejen. Základní prodávaný komplet balíček v ceně 1590,- tak nabídne jeden kus Move ovladače, bezpečnostní poutko na ruku, potřebnou optickou kamerku Playstation Eye (identickou s tou starší samostatně prodávanou), a jeden disk s demoverzemi. Move ovladač bude v prodeji i samostatně bez kamerky za 1050,-. Navigátor pak vyjde na dalších 790,-.
Move má v sobě jako Dualshock 3 taktéž vibrační motorek a integrovaný nevyjímatelný akumulátor o kapacitě 1380 mAh, ale je škoda, že v základním balení již nenajdete žádnou plnou hru. Kinect oproti tomu již v základu nabídne alespoň balíček jednoduchých hříček Kinect Adventures!. Ovladač samotný má ale vynikající zpracování, pevné plasty a je prostě tak akorát do ruky. Jeho délka je zhruba 200 mm, šířka pak kolem 46 mm, když váží 145 gramů. V prvé řadě je ho potřeba nabít a spárovat s konzolí. Díky tomu pak Move můžete pohodlně používat klidně v menu konzole jako klasický joypad a PS3 se s ním nechá taktéž zapínat i vypínat.
To je podle mě velká výhoda oproti Kinectu, kde ovládání dashboardu i konzole nebude minimálně ve startovní edici zařízení vůbec dostupné. Přitom ovládání s Move je velice jednoduché a dost podobné kancelářským prezentérům nebo speciálním myším pro prezentace. Dolní tzv. T-tlačítko stisknete a jezdíte po menu konzole, když veškeré volby potvrzujete naopak velkým horním tlačítkem. V hrách už pak ani nepotřebujete při pohybu v menu držet to spodní tlačítko. Ovladači pak nechybí tradiční geometrická čtveřice butonků, ale každého určitě zaujme nevzhledná koule z poloprůhledné gumy, která při hraní svítí mnohobarevným světlem.
Díky tomuto světlu z LED diody, pozici ovladače v prostoru pomáhá zachytávat Eye kamerka, která je pro Move nepostradatelná a musíte ji mít vždy připojenou k televizi. Pohyb ruky pak již detekují akcelerátory přímo v Move ovladači, na to není kamerka potřeba. To ale značí, že pokud se dostanete kouličkou ze zorného pole kamery, mimo her je sice i nadále možné listovat v menu konzole, ale pohyb už je velice pomalý a nepřesný. Při hře vás pak na to konzole hned upozorní. Kamerka prostě musí na kouličku vždy co nejlépe vidět. Díky jasnému světlu je ale detekce bez problémů funkční i mimo dobré světelné podmínky.
Konzole pak dokáže namapovat najednou až čtyři Move ovladače, nebo dva Move a dva navigační. Každá koulička má v tomto případě jinou barvu a díky ní je kamerka schopna odlišovat umístění každého ovladače od jiných. Je určitě důležité, že Move je uzpůsoben pro praváky i leváky, určená ruka se nastavuje přímo v rozhraní jednotlivých her. Subjektivně je Move podle mých zkušeností v porovnání s ostatními konkurenty asi nejcitlivější, má nejkratší odezvu, ale drobné lagování je patrné i zde, nicméně podobně jako u Kinectu to nemá při hraní prakticky na nic vliv. Zážitek to vůbec nijak špatně neovlivňuje.
Asi největší nevýhodu Move vidím v tom, že při každém spuštění nové hry ho musíte někdy rychle, ale jindy pomalu nakalibrovat, což konkrétně v případě jedné z testovaných her, Sports Champions, znamenalo otravné máchání ovladačem dokonce při každém novém spuštění jakékoli disciplíny. Move se také z titulu své technologie nehodí na hry a hříčky u kterých byste nemuseli nic držet v ruce (např. cvičení). Jenže na to Sony velice vtipně vyzrálo tak, že všechny startovní hry, které si při zahájení prodeje můžete zakoupit, jsou koncipované tak, že v nich vždy něco v ruce alespoň chvilku držíte: luk, plácačku, míč, fén, větrák, házecí disk, štětec, svítilnu, dálkový ovladač, holicí strojek, apod.
Je tak pro mě docela překvapivé, že Sony úplně rezignovalo na svoji dřívější optickou technologii EyeToy, která byla ve své době na PS2 docela úspěšná a zvolilo si jako nástupce spíše řešení na motivy Nintenda. Načež po technologii rozvíjející právě EyeToy principy okamžitě šáhnul zase Microsoft. Pokud tedy znáte funkčnost Wii ovládání, Move vám moc odlišný zážitek asi nepředá, nicméně jeho citlivost a přesnost je samozřejmě mnohem dále, než zachytávání pohybu na Wii. Jenže na současných hrách pro Move to není zas tolik patrné, když to jsou až na jednu dvě výjimky znovu jen snad až moc triviální a jednoduché hříčky pro děti a casual hráče, jaké ve své době nabídlo EyeToy.
Ale on i Microsoft na tom není nijak lépe, i on směřuje cílení svého Kinectu jen na cílovku občasných a méně náročných hráčů. Sony alespoň ohlásila budoucí podporu i několika svých klasických hardcore titulů, čemu se Microsoft zatím vyhýbá. Ten totiž potřebuje občasné hráče k xboxu dostat mnohem více, než Sony, které už má množství zákazníků znalých EyeToy a podobných zábaviček pro celou rodinu, jako jsou ještě třeba skvělé kvízy Buzz!.
Každopádně se musí nechat, že Move funguje naprosto pohodově, dobře se s ním zachází dětem i dospělým (vyzkoušeno) a může také brát z výhody velké přesnosti, nejmenších lagů a výborné citlivosti. Nicméně souboj rozhodují hlavně hry, kterým se věnujeme v recenzi Sports Champions.