RECENZE Plants vs Zombies: Garden Warfare

Dlouhé roky jsem fanouškem vojenských online stříleček, ve všech těch CS, COD, BF a jim podobných mám nahrané stovky hodin a málokdy odolám novému dílu těchto sérií. Zároveň mě doslova odpuzuje představa jakékoliv hry, klasifikované jako "mobilní/pro příležitostné hráče" (recenze Plants vs Zombies 2 pro iOS). Můj vztah ke značce "Kytky versus Zombie" byl tedy vždy chladný, s výjimkou pobavení se u některé z vtipnějších reklam na ni. On vlastně už ten samotný koncept, respektive jeho obsazení, je vtipné. Když se tedy tahle pološílená podivnost rozhodla vkročit do "mého" teritoria online stříleček, neodolal jsem. A byl jsem panečku překvapený.

Překvapením číslo jedna byla nápaditost a celková vtipnost hry. Nemohu si pomoct, ale jednotlivé postavičky i jejich zbraně či schopnosti jsou prostě legrační. Zombie jsou ještě relativně normální karikaturní figurky, ale rostliny? Obzvláště ty s velkým "plivátkem" uprostřed "obličeje" jsou prostě roztomilé... a když jsem uviděl, jak si jedna z nich dobíjí "zásobník" loupáním lusku se semínky nebo jak zvadne, když umře, rozlil se mi po tváři upřímný úsměv.

Hra běží z pohledu třetí osoby, abyste si ty svoje příšerky řádně užili. A vypadá opravdu dobře, jako oživlý animovaný film, což je do určité míry zásluha použitého engine (Frostbite 3, pohánějící například Battlefield 4). Překvapením číslo dvě pro mě byla celková preciznost a náročnost hratelnosti. Ačkoliv vše vypadá dětinsky a roztomile, samotné ovládání je citlivé, situace na bojišti jsou často pořádně tuhé a není nouze o headshoty či kontrování speciální schopnosti protivníka tou vlastní.

1 of 62

Caption

Attribution

Přijde mi, že tahle hra je obecně plná nečekaných a nepravděpodobných vlastností. Kromě toho, z jaké předlohy vychází a že spáchala skok z odpočinkové Tower Defense hratelnosti do plnokrevné online střílečky, nám ji navíc nadělilo EA prakticky ve stejnou dobu, kdy uvedlo na trh jiný online blockbuster: Titanfall. A obojí je cíleno primárně na konzole Xbox.

Vydavatel si zřejmě byl jistý, že tyhle dvě online střílečky cílí každá na odlišnou skupinu hráčů. Podobně nečekaná je skutečnost, že ani jedna z těchto her neobsahuje v žádné podobě mikrotransakce. Ačkoliv v Garden Warfare je systém "nakupování" nových věcí za body získané ze zápasů, což by mohlo naznačovat, že se v původním designu s mikrotransakcemi počítalo, ale EA se rozhodla naslouchat kritice médií i veřejnosti a neoblíbenou mechaniku vypustit.

Tým kytek i tým zombií má k dispozici čtyři "profese", za které můžete hrát. Základem jsou samozřejmě agilní a vyvážení pěšáci. Následuje zákeřná masožravá kytka, schopná se podhrabat pod nepřátele a překvapivě je slupnout jednou ranou. Tohle ovšem vyvažuje zombie inženýr, schopný například kytky omráčit, což ty masožravé vyžene z pod povrchu.

Oba týmy mají samozřejmě také medika - zatímco "šílený vědec" na zombie straně je celkem klasika, usměvavá léčivá sedmikráska produkující hojivé hvězdičky ze slunečního světla je prostě úžasná. A ve finále tu máme snipera kaktuse (asi uhodnete, co střílí jako náboje) a tanka v podobě nemrtvého amerického fotbalisty. Jednotlivé schopnosti se vzájemně vyvažují, přesně tak, jak to v dobře vybalancované hře má být.

Svoje postavy si ovšem můžete postupně vylepšovat, odemykáním nových zásadních schopností, ale také obrovskou záplavou kosmetických doplňků, které jako kdyby opravdu původně někdo vymýšlel a chystal pro mikrotransakce. Tím spíš, že ve hře je také virtuální "leporelo", ve kterém si můžete procházet "nálepky"již odemknutých věcí.

Odemykání ale bohužel probíhá poněkud složitě: za odehrané zápasy získáváte virtuální měnu, pomocí které si ve virtuálním obchodě nakupujete balíčky věcí, aniž byste dopředu věděli, co konkrétně v balíčku bude. Může tedy trvat, než se dopracujete právě k tomu kostýmu, který se vám tak líbil na jiném hráči. Alespoň že tyhle balíčky obsahují také spotřebovatelné předměty, které se během hry vždycky hodí. Konkrétně jde o "kulometné věže" v podobě kytek v květináčích či pestré AI posily pro zombie hordu (např. kráčející rakev).

V jednoduchosti je síla. Kompetitivní herní režimy jsou tedy ve hře pouze tři (třetí nedávno přineslo zdarma šířené DLC). Klasický týmový deathmatch (aneb který tým vyřídí padesát protivníků jako první), hra na vlajky, částečně připomínající Tower Defense kořeny hry (zombie se snaží obsadit a zdemolovat několik zahrad, bráněných kytkami) a tahanice o bombu, kterou je potřeba umístit na území nepřítele.

Plants vs Zombies: Garden Warfare vyšlo pro Xbox One a Xbox 360 koncem února, verze pro ostatní platformy mají následovat později po vypršení časové exkluzivity.

koupit na Xzone za sníženou cenu 749 Kč.

Každý z těchto režimů je také možné hrát ve speciální variantě bez odemykatelných vylepšení (v zájmu férovosti). Kromě toho hra nabízí ještě tréninkovou mapu a také poměrně solidní kooperativní režim, kde kytky v jejich zahradě musí společně odolávat opravdu masivním vlnám zombií (dokonce nechybí ani finální vlna se snahou o společnou evakuaci, jako v Titanfall).

Jenomže zatímco herním režimům a základním archetypům hratelných postav dokážu nízké počty odpustit v zájmu vybroušené hratelnosti, těžko se mi to samé odpouští, pokud jde o počet hratelných map. Je jejich necelá desítka, s tím že ne všechny mapy jsou k mání pro všechny režimy. A to se panečku docela rychle okouká. Navíc musím přiznat, že jakkoliv pro mě hra se svým svérázným stylem a humorem představovala velmi příjemné odreagování od "dospělých" stříleček, určitě to není plnokrevná náhrada, u které by mohl hráč jako já zakotvit napořád (naštěstí už vyšlo první DLC a stejně jako všechny příští je zdarma).

Testována byla prodávaná verze pro X360 poskytnutá od EA Czech při hraní multiplayeru během minulých dvou týdnů.