RECENZE Order of Battle: Pacific
Povedená válečná tahovka pro náročnější hráče.
lasické válečné tahovky jsou vnímány spíš jako zábava pro hardcore podivíny. A na vině přitom nemusí být ani tak složitost a komplexnost pravidel, ale spíš schematická a někdy až odpudivá grafika. Tohle se snaží zlomit pár let starý kousek Panzer Corps (PC), duchovní nástupce slavné série Panzer General, a teď k němu přibyl další spolubojovník ze stejné vydavatelské stáje - Order of Battle: Pacific. Ten se prezentuje na poměry tahovek velmi pěknou vizualizací, a navrch přidává přeci jen exotičtější prostředí než profláklá evropská či africká bojiště: relativně méně vytěženou tichomořskou řež mezi Japonci a Američany. Hru můžeme zjednodušeně brát jako „Panzer Corps s Amíky a Japonci", ale v hezčím grafickém kabátku a s trochu odlišnými pravidly a zajímavými vychytávkami.
Nebudovat, jen ničit
Abychom si to ujasnili. V OoB, stejně jako v Panzer Corps a jeho předchůdcích, jde primárně o boj jako takový. Není tu budování základny a těžba nějakých zdrojů. Je to jen boj, boj, příprava na boj a pak zase boj. Probíhá hezky na tahy, s každou jednotkou můžete pohnout a pak zaútočit, nebo provést nějaký speciální manévr.
Základní herní pravidla jsou jednodušší, než možná vypadají, ale skutečným mistrem se člověk stane až později, ve chvíli, kdy pochopí všechny nuance jako je třeba vliv terénu na výsledek boje. Notnou nápovědou je jakési preview výsledku boje, které vám ukáže, jak to zhruba dopadne. A míra odchylky skutečného výsledku od tohoto náhledu je jen malá, tudíž nemusíte zběsile hru ukládat a znovu nahrávat pro případ, že by se vám lepila smůla na paty (pro znalce: nastavení zhruba odpovídá střední volbě náhodnosti v Panzer Corps).
Hezčí než obvykle
Na bojiště rozdělené na šestiúhelníky je radost pohledět. Slušně vymodelované prostředí tichomořských ostrovů i jednotek a solidní efekty přispívají k příjemnému zážitku, k přehlednosti zas možnost zoomování. Na poměry tahových strategií jde o grafiku hodně nadprůměrnou. Mě osobně trochu ruší okraje mapy, které představují stůl na generálním štábu a vlastně navozují dojem, že je to jen jako, že nejde o skutečný boj v džungli. To si autoři mohli odpustit.
Zkušení stratégové se s interfacem a hrou obecně myslím rychle sžijí, ostatním by měl pomoci několikascénářový tutorial. Ale vlastně - měli by si jej projít i zkušení harcovníci z Panzer Corps, protože ač na první pohled obě hry vypadají hodně podobně, některé herní mechaniky se liší a zvyky z PC tu mohou být skoro až na škodu. Jinak funguje třeba podpora artilerie a protiletecké obrany, po střelbě už se nemůžete v tom samém kole pohnout atd.
Generálem se vším všudy
Order of Battle jde v některých momentech trochu hlouběji, ale nepropadá se naštěstí moc často do přehnaného mikromanagementu. Přesto si myslím, že něco mohli autoři trochu zautomatizovat: například když letadlu dochází palivo, mažete s ním zpátky na letiště/letadlovou loď. Jasně. Ale tady musíte ještě použít speciální ikonku pro přistání a v dalším kole zas manuálně letadlo z letiště vypustit (zatímco v PC i PG stačí prostě přiletět na letiště a palivo se automaticky doplní). Ale jak říkám, je to spíš výjimka, a jinde mají podobné speciální akce svoje opodstatnění, třeba použití sonaru na vyhledávání ponorek.
Pro efektivní vedení boje musíte mít dobře sestavenou armádu. Postupem času se odemykají nové a nové autentické stroje, s různými atributy, slabinami a přednostmi. Ve hře je několik set jednotek na straně USA i Císařství, v mnoha kategoriích. Pěchota, tanky, průzkumníci, artilerie, bombardéry, stíhači a tak dále. A na rozdíl od PC tady veledůležitou roli hrají i námořní síly: křižníky, torpédoborce, letadlové lodě, ponorky... Já mám sice radši simulace pozemních bojů, ale fandové válečného loďstva si zřejmě blahem zachrochtají.
Kromě různých atributů mají některé jednotky ještě různé speciální vlastnosti - ženisté mohou postavit pontonový most, commandos jsou zas neviditelní pro většinu nepřátelských jednotek. Krása. Co potřebujete dál? Dobré zásobování. To tu není řešené manuálně a jednotlivě po jednotkách, jde spíš o jakýsi globální ukazatel. Úroveň zásobování zvyšujete obsazováním některých důležitých měst, a nebo třeba přistavením zásobovací lodi k ostrovu, na který se vaše jednotky právě vyloďují. Při nedostatečném zásobování nepřestanou vaši vojáci fungovat úplně, ale bojují prostě o dost hůř.
Je libo hamburger nebo sushi?
Hra nabízí dvě velké kampaně na desítky hodin, „překvapivě" po jedné za každou stranu konfliktu. Jak je zvykem a jak to máme rádi, jádro vaší armády vás provází od prvních misí až do finálních bitev, vojáci postupně získávají zkušenosti a vy navíc můžete modernizovat strojový park. Máte-li dost bodů, které dostáváte jako odměnu za vítězství a za plnění sekundárních cílů. Krom toho si postupně vychováváte hrdiny - generály, letecká esa a admirály. Leckdy je dostanete jako odměnu za splnění nějakého sekundárního úkolu (když jsem třeba s Japonci sestřelil při útoku na Pearl Harbor dostatečný počet zmatených nepřátelských letadel, objevilo se mezi mými letci stíhací eso).
Tihle hrdinové přidělení k vybrané jednotce někdy přidávají bonusy i spojencům v okolí, což je znát. A aby těch specialit nebylo málo, mezi misemi vám hra nabízí různá vylepšení, z nichž si vybíráte: kód Bushido, silnější tanky nebo experimentální stíhačky, zásobování pomocí válečných lodí, no a taky bombardér s nukleární bombou.
Hra Order of Battle: Pacific by dříve vedle kousků jako třeba Steel Panthers byla považována spíš za celkem casual strategii. Dneska se samozřejmě se zjednodušováním her tahle hranice posouvá, ale za vyloženě hardcore bych ji tedy neoznačil ani v roce 2015 (a to vám říká člověk, který moc času na hraní už fakt nemá). Jasně, akční oddechovka na pár minut bez přemýšlení to není, ale fanoušci problematiky druhé světové v ní nutně musí najít zalíbení.
Order of Battle: Pacific pro PC vyšlo v květnu jen digitálně za 37 eur.
koupit na Steamu.
Obtížnost si můžete měnit i během kampaně, takže pokud nezvládáte, uberete na náročnosti. Fanoušci žánru si ji prostě užijí velice, jako první kousek pro herní začátečníky Order of Battle zaboduje jen těžko. Jo a pro nás příznivce těchto her dobrá zpráva na závěr: Order of Battle by měl být název pro celou sérii, zasazenou do různých historických období. Takže co bude dál? První světová? Korea? Perský záliv? Nebo Napoleon? Jaké období byste si střihli vy? Svěřte se do diskuze.
