Operation Flashpoint: Red River
Zkusili jsme kooperativní hrátky ve čtyřech režimech.
Kanceláře distributora ConQuest se na jedno odpoledne proměnily v pustinu Tadžikistánu, který je hlavním dějištěm pokračování Operation Flashpoint. K dispozici tu byly čtyři sesíťované konzole X360 připravené pro hru čtyř kooperativních režimů, jež Red River obsahuje.
Na místo jsem dorazil jako první a měl jsem to právo usednout do velitelského křesla, které mi vyneslo pár bonusů navíc. Bohužel na poslední chvíli odřekl vyslanec BW, takže jsme se do akce vydali nakonec pouze ve třech s pomocí jednoho parťáka ovládaného AI. To samo o sobě také nebylo k zahození, neb jsem tak získal představu o tom, jak se budou chovat počítačoví týmoví kolegové.
Jako první jsme se pustili do záchrany dvou pilotů, kteří se katapultovali za nepřátelskou linií. Byli jsme vysazeni na vršku kopce a během prvních pár okamžiků nás zmerčilo několik nepřátelských vojáků, kteří zahájili palbu. Naštěstí si jeden z nás vybral ke své třídě jako zbraň odstřelovací pušku a zatímco jsme čekali v úkrytu, on likvidoval veškerý odpor.
Piloty jsme našli nedaleko v jedné vesničce, kam se ale v tu chvíli vyrojila neuvěřitelná spousta nepřátel a jednoho po druhém nás odpravili. Nepomohl ani fakt, že se každý mohl až čtyřikrát znovuobjevit u týmového kolegy. Zkrátka už nebylo u koho. Jedna nula pro Lidovou osvobozeneckou armádu (PLA).
Na celou akci jsme šli totiž trochu zhurta a příliš rychle jsme se snažili dostat piloty pryč, bez toho, aniž bychom předtím zabezpečili okolí. Navíc v našem týmu byl jeden člen, který držel gamepad prakticky poprvé v ruce. Proto jsme jako další režim zvolili raději obranu pozic před jednotlivými vlnami nepřátel.
Kolega byl opět vyzbrojen odstřelovací puškou a já jsem dal raději přednost M4A1 pro bližší kontakt s vojáky, kteří by se přeci jenom dostali blíže bráněné vesnici. Škoda, že jednotlivé vlny přicházely pouze z jedné strany, protože ubránit desítku budov ve čtyřech by byla opravdu výzva. I tak občas vojáci PLA někoho z nás složili k zemi, přičem ale stačilo, aby k němu přiběhnul parťák a během krátkého okamžiku ho ošetřil.
Obdobně v Red River funguje léčení vlastních zranění a stačí k tomu účelu pouze vytáhnout lékárničku. Během prvních pár vteřin se zastaví krvácení, které by vás mohlo během pár desítek vteřin bezpečně zabít. Další fáze je ošetření vlastních zranění, trvající zhruba dvakrát tak dlouho. Během těchto akcí nemůžete samozřejmě provádět nic jiného a jste velmi zranitelní vůči protivníkovi. Dovedu si ovšem představit, že při zranění nutnost neustálého vytahování lékárničky a její aplikace může někoho docela otrávit.
Podle mého soudu se dobře podařila prozatím nastavit i míra zranitelnosti vaší postavy, která byla v minulém díle ještě dost rozporuplná. První zásah bývá většinou spíše varovný a donutí vás schovat se do úkrytu a případně si obvázat díru po kulce v libovolné části těla, jak ukazuje část HUDu v pravém dolním rohu obrazovky. Pokud byste zůstali déle na mušce nepřítele, můžete se vsadit, že byste vzápětí již polykali andělíčky. Obdobnou výdrž mají i protivníci a krátká dávka složí k zemi prakticky každého.
Zpět na kopec, kde jsme drželi naše pozice, a já si mezi jednotlivými vlnami bral do rukou raketomet FIM-92, který je určen pro likvidaci prakticky všeho, co létá. Přestože jsem však cíl vždy pečlivě zaměřil (jinak by ani nešlo vystřelit), po explozi střely k detonaci vrtulníku přivážejícího další a další posily bohužel nedošlo, což mě trochu zklamalo. Zhruba během páté vlny jsme se rozhodli s likvidací desítek nepřátel skončit a zavolali jsme si náš evakuační vrtulník, abychom obdrželi plnou porci zkušenostních bodů.
Ty v Red River slouží k vylepšování několika statistik vaší postavy, jako je kupříkladu přesnost střelby, rychlost přebíjení, vzdálenost, na jakou jste schopni sprintovat a mnohé další. Nezapomnělo se ani na odemykání zbraní, vybavení a nejrůznějšího příslušenství. Předem vybranou třídu můžete vyšperkovat třeba tak, že odstřelovač může kromě své pušky nosit na zádech některý z lehkých samopalů. Přestože jsou možnosti opravdu velké, na úroveň Call of Duty nejspíše ani v plné verzi nedosáhnou.