Recenze Nintendo Land pro Wii U

S Nintendo Land jsem strávil pět dnů, během nichž jsem si zval kamarády i hrál sám. Těchto pět dnů bylo naplněno napětím, smíchem a zábavou. Z tohoto úhlu pohledu jde o skvělou hru, která vydrží na dlouhou dobu. Ale výsledek není černobílý.

Nabídka miniher

Zábavní park Nintenda plní funkci, kterou měly svého času Wii Sports. Představuje novým majitelům konzole Wii U, co mohou čekat od budoucích titulů a svůj cíl chce dosáhnout zábavnou formou. Každý ovládací prvek konzole je představen v jedné nebo více minihrách, někdy s větším, jindy s menším úspěchem. Úvodní obrazovka, pokud se nechcete mezi vymodelovanými 3D atrakcemi pohybovat po svých, je rozdělena do tří částí. První nabízí týmově zaměřené minihry a obsahuje na šerm a lukostřelbu zaměřený The Legend of Zelda: Battle Quest, střílečkový Metroid Blast a strategický Pikmin Adventures. Na soutěžení až pěti lidí jsou zaměřeny Mario Chase, Luigi´s Ghost Mansion a Animal Crossing: Sweet Day.

Poslední balík je určen pro vlky samotáře, kteří se mohou pustit do kreslícího Yoshi Fruit Cart, dotykového Takamaru´s Ninja Castle, obtížného Donkey Kong´s Crash Course, závodního Captain Falcon´s Twister Race, tanečního Octopus Dance a podivného Balloon Trip Breeze. Rozdělení na single a multiplayerové kousky není absolutní. Kupodivu jedny z nejzajímavějších zážitků při hraní o samotě přichází v první zmíněné trojice.

1 of 16

Caption

Attribution

Donkey Kong´s Crash Course

Nintendo Land, na rozdíl od Wii Sports, dokáže zabavit na delší dobu i jednoho člověka. Asi nejlepším příkladem je Donkey Kong´s Crash Course. V něm musíte s malou drezínou projet přes velmi dlouhou překážkovou dráhu. K tomu využijete pohybové senzory Wii U GamePadu, mikrofon, tlačítka i joysticky. Ačkoliv je základní premisa primitivní, zasekl jsem se u Donkey Konga nejdéle. Zpočátku nezáživné naklánění ovladače do stran za pár sekund vystřídá kombinování různých ovládacích prvků, které parádně proklepnou vaší motoriku. A bez mučení se přiznám, ještě jsem nezvládl ani startovní trasu! Zato manželka se dostala prvním pokusem přes půlku obrazovky, kdežto já jsem napoprvé dojel sotva k druhé z deseti vlajek.

Nová konzole Wii U od Nintenda přišla na domácí trh právě dnes.

vše, co k tomu potřebujete vědět, najdete zde.

Crash Course vychází z první arkádové verze Donkey Kong. Musíte překonat jakousi opičí dráhu pomocí tříkolky. Zapomeňte na dětšké vozítko a přestavte si křehký trojúhelník s kolečkem na každém vrcholu. Úkolem je na jedné obří mapě, zabírající celou plochu televize, projet bez úhony z levého horního rohu do pravého. Trojkolku ovládáte nakláněním Wii U GamePadu. Prvních pár metrů vypadá jednoduše. Stačí sjet osm plošinek a aktivovat první checkpoint. Vtip je v tom, že ovladač je opravdu velmi citlivý. Musel jsem dávat velký pozor, aby se trojkolka nerozjela moc, jinak vrazila do zdi a roztříštila se na kousky.

Donkey Kong se hraje spíše na displeji Wii U GamePadu, kde je herní plocha značně přiblížena. Na velké televizi jsem titěrné, ale podstatné, detaily přehlížel. V pozdějších fázích je nutné GamePad nejen naklánět, ale používat další ovládací prvky. Například zadní tlačítka pro posouvání plošinek, kterými si pomáháte, ale mohou vás i zničit. Donkey Kong's Crash Course nevypadá na první pohled lákavě, ale jde o černého koně celé sbírky miniher. Podobně jako kdysi tanky z Wii Play.

The Legend of Zelda: Battle Quest

Podobně návykový je Yoshi Fruit Cart. V něm máte pomocí stylusu na displeji spojovat body, na kterých je ovoce. Jenže různobarevné vitamínky vidíte na televizní obrazovce a na displeji je jen tušíte dle záchytných bodů v pozadí. Opět "blbost", ale nelze se od ní odtrhnout. Své si užijete i u variant pro jednoho hráče v Metroid Blast a Zeldě, v nichž procházíte úrovní a musíte porazit předem daný počet nepřátel. Zvláště The Legend of Zelda: Battle Quest naznačuje evoluci v žánru téměř mrtvých onrail stříleček. Link se pohybuje předem danou trasou a vy pouze zaměřujete. Jenže díky pohybovým senzorům a displeji v GamePadu se můžete rozhlížet do všech stran a hledat třeba skryté předměty.

Tato variace na Zeldu až pro čtyři hráče funguje s Wii Mote totožně jako minihra z Wii Sports Resort - Swordsplay. Automatický pohyb vpřed a úder mečem (ovladačem) v pravý okamžik, abych odhodil nepřítele. Navíc jsem musel dávat pozor, jestli protivník drží štít, abych ho udeřil v momentě, kdy se odkryje. Jenže nakonec z taktického souboje je jen bezmyšlenkovité kvrdlání Wii Mote. Třetí ve skupince má Wii U Gamepad, kterým míří lukem. Využívat pohybové ovládání pro natáčení kamery mi nikdy nešlo a moc nevěřím, že kdy bude smysluplně fungovat. Neříkám, že jsem nebyl schopen zaměrovat, ale máchání kolem sebe s plackou v ruce mi zábavné nepřijde. Mimo trefování potvor, je dobré se pozorně dívat a hledat skryté předměty - srdíčka doplňující ztracené zdraví. Občas je potřeba, aby všechny postavy synchronizovaně zasáhly krystal, který otevře cestu vedoucí hlouběji do nitra dungeonu. Nuda.

Nintendo Land a další hry pro Wii U uvidíte v pohybu v naší videoreportáži z výstavy E3.

Luigi's Ghost Mansion

Naopak velmi populární minihra s bratrem Maria ve strašidelné vile. Čtyři hráči si rozeberou Wii Mote, položí ho na bok a pomocí směrového kříže běhají v bludišti na televizní obrazovce. Pátý jedinec drží Wii U GamePad a na svém displeji sleduje tu samou scénu, jen na ní navíc vidí své alter ego ve formě ducha. Jeho úkolem je se přiblížit k ostatním a vylekat je. Šok jim nedovolí se hýbat a nešťastníci musejí čekat na vysvobození od svých přátel. Nicméně lidské postavičky se mohou bránit pomocí baterky, kterou ozařují úzké koridory a přítomnost nadpřirozena vycítí skrze vibrace Wii Mote. Úkolem ducha je vystrašit všechny postavy, kdežto čtveřice se snaží světlem vysát z něj veškerou energii. Ta ovšem dochází i v baterkách.

Nintendu se v tomto případě podařilo vytvořit poměrně schizofrenní a hektické situace. Mám neustále svítit a sice nebýt chycen, ale přijít rychle o jediný způsob obrany? Mám se domlouvat s ostatními a dávat tím duchovi najevo, že o něm vím? Mám jít zachránit kamaráda, když tuším, že v jeho blízkosti čeká duch, aby mě také vystrašil. Ale i pátý hráč stál před volbami - počkat si pár sekund než se lidé vyblázní a dojde jim energie v baterkách, ale zároveň riskovat, že je nestihnu vystrašit v časovém limitu? Nejlepší bylo, že vůbec nezáleželo na zkušenosti jednotlivých hráčů, ba naopak. Luigi's Ghost Mansion je úžasná ukázka skvěle fungujícího asymetrického hraní.

Takamaru's Ninja Castle

Tato minihra vychází z technologického dema z E3 2011, které ukazovalo možnost házet na stromy v džungli hvězdice přejížděním prstem po dotykovém displeji. Úkolem je odrovnat co nejvíce zlých ninjů. Za každého zlikvidovaného panáčka přibude bod, a za každého dalšího v řadě jeden navíc. Ve finále je úkolem se pokaždé trefit, protože přerušit kombo znamená přijít o obrovské množství bodů. Nicména tato minihra jako jediná předvedla, že Wii U GamePad má i své slabší stránky např. s rezistivním displejem ovladače. Zvyklý z Androidu jsem se při prvním pokusu snažil házet hvězdy pomocí bříška na ukazováčku. Mnohem lepších výsledků jsem však dosáhl při použití nehtů. Ideální je vyndat stylus a mířit pomocí něj.

Animal Crossing: Sweet Day

Sladký den jsem si v popisu miniher nechal na konec. Trochu se podobá Luigi´s Mansion v tom smyslu, že čtyři hráči běhají se svými postavičkami pomocí Wii Mote a pátý sleduje dění na Wii U Gamepadu. Rozdíl je, že se všichni vidí. Čtveřice musí spolupracovat, aby ze stromů shodila co nejvíce sladkostí a ty následně sesbírala. Pod některé listnáče se musí seběhnout více postaviček. Každý bonbón hráče zpomaluje, ale pro získání rychlosti se jich dá zbavit. Hra končí, když je dosaženo určitého limitu sebraných cukrovinek.

Pátý hráč vidí na menším displeji figurky dvě a ovládá je levým a pravým joystickem. Jeho úkolem je chytit třikrát zloděje sladkostí. Jednoduchý koncept, ale ve skutečnosti obrovská zábava. Zejména člověk s Wii U GamePadem si užívá, protože pohybovat dvěma charaktery najednou je fuška. Na rozdíl od všech ostatních má lepší přehled o situaci, protože nevidí pouze malý výřez mapy. Když jsou jeho postavičky daleko od sebe, pohled na scénu na soukromé obrazovce se oddálí a vidí klidně i celou úroveň. Animal Crossing: Sweet Day je opět skvělým důkazem, jak zábavný je asymetrický lokální multiplayer. Jen houšť!

Potěšitelné je, že Zelda, Metroid i Pikmin nabízejí v podstatě menší, ale plnohodnotné kampaně pro jednoho hráče, z nichž každá vydrží na hodinu až dvě. V případě Pikmina jsem měl pocit, že v Nintendo Land je zmenšená verze třetího dílu, který vyjde za pár měsíců. Naopak smutné je, že některé vyloženě singleplayerové atrakce vás nebudou bavit ani  pár minut. Mluvím zejména o F-Zero inspirované minihře, která se sice skvěle ovládá, podobně jako auta na tabletech, ale je příšerně nudná. Stejně dopadl rytmický Octopus Dance.

Plný gauč

Když jsem měl na návštěvě přátele nebo jejich děti, chtěly hrát všechny. Na tomto místě je nutné upozornit, že Nintendo Land přímo nevyžaduje ovladače z původního Wii, ale jestli je nevlastníte, na multiplayer zapomeňte. Naopak, když máte plnou výbavu, tedy čtyři Wiimote a čtyři nunchaky, užijete si spoustu zábavy. Jestli je budete muset kupovat, připravte se na pořádný vítr v peněžence (viz tabulka vlevo). Nejhranější byl v mém případě jednoznačně Luigi´s Ghost Mansion, následovaný Mario Chase. Jak už zaznělo, naplno využívají potenciál asymetrické hratelnosti, protože na televizi a displeji ovladače se zobrazuje jiná scéna.

Musím uznat, že zápal, s jakým děti i dospělí proti sobě hrají, je s Wii Sports neporovnatelný. Překřikují se, radí si, člověk s GamePadem se většinou zlomyslně směje, což znervózňuje ostatní. Problém je, že s nižším počtem hráčů radikálně klesá zábava. Když ve hře na ducha máte chytit dva protihráče namísto čtyř, design značně skřípe. V tu chvíli jsme se raději přesunuli ke kooperaci třeba v Metroidu.

Nintendo Land pro Wii U vyšlo 30. listopadu za 1399 Kč nebo v balení s konzolí za 8790 Kč.

koupit z Xzone.

Přibaleno ke konzoli "zdarma" vs. samostatné dokupování

Verdikt nad Nintendo Land je ve výsledku nutně odrazem způsobu, jakým jste ke hře přišli. Jestliže jste jej dostali k černému Premium Packu zdarma, budete vesměs nadšeni. Užijete si podobnou zábavu jako kdysi u Wii Sports a nebudete se nudit, ani když budete u konzole zrovna sami. Jiná situace je, jestliže jste si pořídili základní bílou verzi. Stojíte u stojanu s Wii U hrami a přemýšlíte, zda vysolit čtrnáct stovek za Nintendo Land? Osobně bych raději sáhl po New Super Mario Bros. U, ZombiU, Assassins Creed 3, Mass Effect 3 nebo Black Ops 2. Zvážit je potřeba i dodatečná investice do čtyř plnohodnotných Wii RemotePlus ovladačů i s nunchakem. Plný potenciál Nintendo Land totiž odemknete právě až v moment, kdy se vás sejde pět.