RECENZE NHL 14
Přeláme vám kosti jen v evoluci s výpůjčkami z fotbalu.
Chtěli bychom hrát klidný střed tabulky. Oblíbená to hláška hromady českých trenérů, které se pokaždé musím trochu smát. Nikdo nechce sestoupit. Naopak každý by asi rád vyhrál, pokud by to bylo možné. Ale plácat se někde uprostřed a jen se zúčastnit? To má být smysluplné přání a touha?
Neobvyklý úvod se snaží sdělit jediné, spoustě nadcházejících her bude stačit hrát jen klidný střed tabulky. Přičemž zdaleka nepůjde pouze o tituly sportovní a ročníkové. Protože s příchodem nové generace je spousta vydavatelů i vývojářských studií jako na trní a neví kam se vrtnout. Na jedné straně už dávno hledí k next-genu a chystají si trumfová esa do rukávů, na druhé však nemohou své stávající série a značky nechat ležet ladem. Jedni udělají za X360/PS3 tlustou čáru a překvapí něčím zbrusu novým, další se rozkročí na pomezí a připraví hned dvě verze jedné hry. Možným řešením je i vyčlenění B týmu, který se postará o v uvozovkách udržovací titul a takříkajíc hru do počtu, zatímco hvězdné áčko si mezitím na vedlejším hřišti natrénuje next-gen sestavu na příští rok.
Nejlepší je ještě lepší. Už zase!
V případě série NHL je situace vcelku jasná. Pro tentokrát ještě žádný next-gen, ani mámivé nové technologie, čtrnáctka by nás měla zabavit a pomalu připravit na (předpokládejme) revoluční patnáctku, ze které nám půjdou zase brady dolů. Což je vlastně v pořádku, vždyť v zásadě se nic nemění. EA Sports jedou i tentokrát podle svých not, když staví na základech už tak povedené NHL 13, do níž přidávají ony obligátní 3-4 velké novinky a desítky těch dalších menších, k jejichž nalezení abyste si pomalu vzali GPSku.
Na jedné straně tedy radost, loňský ročník byl přece úžasný a lepší hokejovou hru jsme (minimálně od EA) zatím neviděli. A pokud je NHL 14 ještě lepší, a ona je, není důvod k obavám. Král je mrtev, ať žije král, užijte si oslavu. Konečně takové by mohlo být i zhodnocení, udělili bychom devítku (nic není úplně dokonalé) a maximálně by se řešilo tradiční dilema, stojí-li nám nynější inovace za nákup, nebo si raději počkáme na příští vydání.
Drobný problém způsobuje pouze ono vědomí, že NHL 14 nejede úplně na plný plyn. Ne že by snad působila slabě, neřku-li odfláknutě, to v žádném případě. Ale ať chcete, nebo ne, pořád vám vzadu v hlavě bude vrtat skutečnost, že na NHL 15 se už dávno pracuje a bude o tolik dál a lepší. Zkrátka, že to co právě hrajete je poslední model série a vývojáři si další nápady pošetřili až pro ten následující. Díl viny na tom nese i NHL 13, nový systém bruslení znamenal menší revoluci, zlepšila se umělá inteligence, technické zpracování i grafika..., těch novinek bylo jednoduše tolik a významných, že NHL 14 nedokáže při nejlepší vůli držet krok a nutně je tak trochu za chudou příbuznou.
Na tomhle místě bychom mohli recenzi klidně ukončit, každý by si vyhodnotil plusy a mínusy, mrknul do peněženky i na herní poličku (mám třináctku a rok s ní ještě vydržím vs. můj poslední hokej byla NHL 12 a loňský ročník vypadal skvěle, takže ten letošní rozhodně beru) a vrátili bychom se na led. Ale protože to hodnocení a recenze bereme vážně, dostanete na cestu ještě pár odstavců navrch, ve kterých si prosvištíme základní slovíčka, novinky a zásadní změny. Jelikož i tentokrát zafungoval syndrom "po zahrání nové verze se k té staré nevrátím, to už prostě není ono". NHL 14 je jedním slovem nejlepší a to nad čím jsme žasli před rokem je teď už okoukané, nedostatečné a překonané. Znáte to.
Player Impact Engine, to zabolí
Klíčovým prvkem je bezpochyby nový systém kolizí, když si tvůrci pro NHL 14 vypůjčili technologii ze série FIFA. Pamatujete? Na v reálném čase počítané srážky a hity, ve kterých se kromě základních vstupních fyzikálních údajů brala v potaz také lidská anatomie? Celý systém musel být pochopitelně pro účely ledního hokeje pozměněn a přepracován, ovšem výsledkem jsou realistické a zatím nejlépe vypadající bodyčeky a nárazy, jaké kdy NHL nabídla.
Každý střet je jiný a každá kolizní situace jinak skončí, čistě podle toho jak ji hra spočítá, na základě atributů, silových i hráčských. Ještě u prvního traileru jsem se toho celkem bál, byl totiž až příliš teatrální, při předvádění noh vystřelených vzhůru, hokejistů nabírajících po zásahu rotaci..., vypadalo to přehnaně a vcelku hrozivě, málem jako nepovedené záběry a kiksy z první generace této FIFA technologie, když ještě měla svoje mouchy. Ale hokej je naštěstí dál a asi nejlepší vizitkou pro přepracované střety je, že si jich pomalu ani nevšimnete.
V zápalu boje a při pohledu horní kamery téměř nic nenasvědčuje tomu, že tam dole probíhá nějaká evoluce. Všechno působí přirozeně, jakoby se tak NHL už narodila, snad teprve až v opakovačkách a během pitvání replayů začnete vnímat, že takhle to vloni nebylo, že tohle vypadalo výborně, nebo že po tomhle naražení na mantinel je zázrak, že hráč odešel po svých a bez zranění. Takže spokojenost, trailer předvedl asi jen velké divadlo (ve snaze prezentovat novinku) a připomínek není moc.
Drobné výtky jdou na vrub snad jen technologickým limitům, respektive stáří konzolí, kupříkladu hokejky bude kolizní engine korektně počítat asi až příště. Občas zkrátka pořád projdou něčím tělem. Stejně tak je dobré přimhouřit oko nad vybalancování hry, možností jak si ji nastavit je bezpočet a hned po vydání jistě znovu dorazí první konfigurační sady. Prozatímní dojmy ze zápasů jsou však takové, že rozhodčí i hra to trochu přehánějí. Spousta zákroků je posuzována jako nedovolených, na spoustu hitů hráči hned startují a strhne se bitka, a tu a tam praskne i nějaká kost. Vždyť engine počítá také jejich tuhost, pružnost a ohebnost kloubů. Nicméně není to nic dramatického, leccos vyřeší přenastavení sliderů a leccos upraví sami tvůrci v updatu.
NHL 14, ring volný
Podobně vnímám i přepracované souboje, ony tradiční bitky, když jdou rukavice dolů a hráči si případný konflikt vyřeší hned na místě. Nejsme v Americe a na pěstní výměně názorů asi nebazírujeme, čeští hráči jsou opravdu těmi posledními, kvůli kterým je EA do hry stále dávají. Ale budiž, letošní inovace spočívá ve vypůjčeném Enforcer Enginu, jehož základy známe pro změnu z Fight Night série. Boxerskou vložku teď nesledujeme z vlastních očí, ale z nadhledu - takže na rozšířené možnosti kterak soupeře insultovat je vážně pěkný výhled.
Chycení za dres, tahání a snaha připravit toho druhého o stabilitu, úhybné manévry, pravý a levý hák..., boxerská minihra je celkem působivá. Jednou, dvakrát, třikrát. Já vám nevím, ale tohle mi opravdu přijde jen jako rozptýlení a drobná legrácka. Bitek je zase moc a psal jsem to už v dojmech, posuvník doporučuji raději hned stáhnout. Ale i potom..., no řeže se to zkrátka dost a rádo. Což ne zcela koresponduje s reálnou NHL. Je fajn, že se občas strhne i bitka hromadná a k vidění je více zápasících dvojiček. Kvituji i zlé hochy v každém týmu - občas si to napadený vyřídí s útočníkem sám, občas se nechá pomstít. Sestřelíte-li hvězdu týmu, bitkař neváhá přebruslit klidně půl hřiště, aby vám vysvětlil, že tohle se nedělá.
Líbila se mi též práce maskérů, rozumějte Fight Night je skutečně špičkový titul, kde pot stéká po tváři a žíly se vzdouvají pod kůží. Do takových detailů sice NHL 14 nejde, ale krvavé šrámy a monokly na tvářích zápasníků vidět jsou. Je sranda sledovat borce šourající se na trestnou lavici, jak jim už nabíhá modřina a krev se line z rány. Sympatická je i podpora obecenstva, či spoluhráčů, kteří uznale poklepou hokejkou na led. Hra také přidělí jisté momentum, kdo vyjde z boje jako vítěz, nalije svému týmu něco nových sil. Potěší i rozhodčí dohlížející na souboj a nepořádek (v podobě odhozených rukavic a holí) kolem.
Hráli jsme kličkovanou
Jestli jsou bitky jenom bonus, pak kličky na jeden dotek využití rozhodně najdou. One Touch Dekes jsou ve hře patrně proto, aby i méně šikovní hráči měli šanci ošálit obránce, znejistit brankaře a přejít buď do šance, nebo rovnou skórovat. Profíci pochopitelně dál zůstanou u blafáků manuálních a budou si kvedlat s pukem na čepeli hole sami, prostřednictvím pravého analogu. Komu však kotouč utíkal a kdo nestíhal, vezme za vděk napůl automatickou variací, vskutku snadnou a jedním dotekem palce proveditelnou.
Čtěte také dojmy z FIFA 14 a NHL 14.
Ne však samospasnou, vyhlášený technik sice o kotouč jen tak snadno nepřijde, nicméně znovu záleží na atributech, umu i postavení obránce. K vypíchnutí, či zadrhnutí o brusli, dojde raz dva. Vrací se také otočka o 360 stupňů, s jejíž pomocí se lze pěkně obtočit kolem beka, potažmo si jen připravit lepší pozici na přihrávku. Obě zmíněné finty pamatujeme už z dávných časů, NHL 98 byla tuším tou první. Jenže tenkrát to bylo až moc robotické a umělé, což u NHL 14 nehrozí. Díky ladným pohybům a stále novotou vonícímu systému bruslení (ve verzi 2.0 je ještě dokonalejší a pohlednější) to nepůsobí nijak rušivě a přinejhorším, pořád můžete hrát na manuál.
Bez komentáře! Další otázku, prosím
Zajímavě vylepšen byl tentokrát i režim Be a Pro. Pod heslem Live the Life přináší do života hokejového profíka, tedy vás, řadu dalších aktivit a událostí, zaměřených pro změnu na dění mimo led. Hráče tak nově čekají tiskovky, rozhovory s novináři, uzavírání reklamních smluv i lehké směrování řekněme volnočasových aktivit, když si vybíráte zábavu, či nějaké to kulturní vyžití. Chcete příklad? Přátelé vás lákají na večírek, ovšem vy dobře víte, že se zítra hraje důležitý zápas. Půjdete? A co takhle otázky dotěrného pisálka na kapitána vašeho týmu? Svěříte se, že pokukujete po jeho céčku? Potažmo že výkony které zatím předvádí nejsou zrovna oslnivé?
Inovovaný Be a Pro teď zkrátka posuzuje a vyhodnocuje i vaše chování, vyjadřování, míru diplomacie a schopnost sebereflexe. Sleduje se váš vztah k fanouškům, spoluhráčům, vedení týmu i vlastní rodině, čímž si vytváříte cosi jako profil. Můžete být za hvězdu, slušňáka i rebela, všechno souvisí se vším a vše má nějaké následky. Rozumné odpovědi před draftem zajistí přízeň diváků a body nasbíráte i v očích budoucího chlebodárce. Vyzdvižením výkonu spoluhráče vzroste zase váš kredit v kabině. A oslavu s grilováním, po podpisu smlouvy, ocení snad úplně všichni, nejvíc si ale šplhnete doma.
Na velké hodnocení je určitě brzo. Možná až po dvou-třech sezónách bude možné říct, jak pestrá tahle nástavba je, neopakují-li se aktivity a otázky příliš často, či jak obsáhlé možnosti vůbec nabízí. Ale působí rozhodně pozitivně a svěže, když se zdá v rámci možností realistická a relativně zábavná. Přestože má podpora kanadského žertíku na jednoho z hráčů nenašla velké pochopení (u vedení celé organizace) a já za trest mašíroval na farmu. Nebo když jsem naopak trhal partu a schválil rozhodnutí trenéra (žádné kino, ani mejdany, buďte doma a na telefonu), což sice přineslo svoje ovoce (tým, generální manažer), ale fandové a parťáci v šatně se tvářili kysele. Na každý pád, život hokejisty v NHL 14 je bohatý a nespočívá jen ve střílení gólů a hromadění bodů.
Drobné změny na každém kroku
Výraznými novinkami ale inovace v NHL 14 nekončí, desítky drobných změn a odlišností najdete pomalu na každé obrazovce. Hned na úvod se třeba připravte na „FIFA style" když se hra dotazuje na zkušenosti i preferovaný styl a ovládání, podle čehož se pak v rychlosti nastaví. Má trochu jiné a jinak pojmenované profily. Ovšem Martina Brodeura jsem kupodivu nepotkal, ten zůstal vážně jen na obalu a v instruktážním videu neúčinkuje. Což je asi v pořádku, posledně představil nové funkce Claude Giroux a tentokrát by bylo zvláštní, pokud by se Márty rozplýval nad bodyčeky, bitkami a kličkami.
Nápadů z FIFA série je tady víc, třeba v online ligách a režimu Hockey Ultimate Team. Existuje i mobilní aplikace, s níž budete mít NHL 14 stále po ruce, kvůli tabulkám, výsledkům a statistikám. Hru rovněž zamořily EA Pucks, aneb místní virtuální platidlo, sbírané napříč několika herními režimy. Směníte je kupříkladu za nové kartičky a vybavení. A živo je i na ledě. Určite si všimnete akčnějších brankařů, lépe teď reagují na dorážky, nečekané odrazy a náhlé změny trajektorie puku. Jsou šikovnější i co se předvídání týče, když dokáží odhadnout více možných variant útoku (bude střílet, zkusí ještě přihrát, mám čekat spíš kličku, střelu švihem, či golfák?) a zařídit se podle toho.
NHL 14 s českými texty pro PS3 a X360 vychází právě dnes, 13. září.
koupit na Xzone.
Zase o něco plynulejší je i pohyb na ledě, patrný speciálně u obránců. Při bruslení dozadu a při pohybu do stran, když například v oslabení lehce nestíhají a snaží se co možná nejlépe si pohlídat daný prostor. Beci se také častěji vracejí, respektive dávají větší pozor na možné brejky a přečíslení. No a když už byla řeč o tečích a nečekaných odrazech, útočníci se letos nějak víc a prospěšněji nabízejí do šancí, zdá se, že častěji cloní brankáři a o šanci drobně líznout puk si div ne říkají. Kromě tečí však spoluhráči zároveň některým střelám chytře uhýbají, aby je naopak při cestě do sítě sami neblokovali. Inu změn, tweaků a drobného balancování je v NHL 14 spousta, ačkoliv se to na první pohled nezdá.
VERDIKT: Zas o něco lepší než loňský ročník, který byl tím vůbec nejlepším. Přesto NHL 14 v uvozovkách trestám známkou 8/10, jelikož po revoluci nabízí pouhou evoluci. Novinek je pořád dost a povedených (lepší hity, bitky, bruslení, retro či Live the Life režim), ovšem po smršti z minula to tentokrát není až taková lavina. Ani nemůže být, navíc všichni už vyhlížejí next-gen verzi. Ale jako obvykle, velcí fandové, nebo ti, kdož posledně vynechali, nemohou jinak - pro ně je to devítka a návrat k NHL 13 je už nemyslitelný. Běžný™ hráč potom zůstává znovu na vážkách, jsou-li pro něj inovace dostatečným důvodem k nákupu, je individuální.