NHL 11
Hokejovější než kdy dřív.
Psát rok co rok recenzi na novou NHL je tak trochu za trest. Hra jako taková je sice čím dál tím lepší, ovšem novinek a vylepšení přidávají panáčci z EA Sports každoročně jen pomálu. Pokaždé sotva tři-čtyři větší inovace, aby se snad neřeklo, že jde o pouhou (drahou) aktualizaci soupisek. Hlavně se ale nepředat! Za dvanáct měsíců totiž přibruslí další ročník a nějaké trumfy v rukávu si přece musejí ponechat. Takové počínání není úplně fér, na druhou stranu změny bývají jen málokdy kosmetické a po ochutnání nového hokeje se k tomu „starému a okoukanému" většinou už nikdo nechce vracet.
I tentokrát útočí kanadští elektroničtí umělci přímo na branku, když posunují výbornou loňskou NHL 10 ještě výš a předvádějí finesy, bez kterých prakticky nemůžete žít. O zbrusu novém titulu nemůže být jistě řeči, NHL 11 je spíš lehkou evolucí a faceliftem loňského modelu. Po okoštování nových buly, propracovanějšího systému kolizí, lámajících se hokejek, či hrstky premiérových herních módů, nicméně není cesty zpět. Přestože drobných vylepšení utrpěl nový hokej údajně až na dvě stovky, proklepneme především zmíněné zásadní inovace. Ostatně onu dvoustovku drobnůstek abyste hledali s lupou.
Přepracovaný mechanismus vhazování potěší patrně každého. Rázem už to není jen jednoduché máchnutí čepelí po puku, ale mnohem sofistikovanější záležitost – jak jinak, než v režii pravého analogového kloboučku. Nad bodem pro vhazování se teď rozkročíte málem jako ve skutečnosti, uchopíte hokejku na forhend nebo bekhend a vyčkáte akce pana rozhodčího. Kromě tradiční rozehrávky vzad, na již připraveného beka, je možno též blokovat hůl soupeře, neřku-li rovnou vypálit na branku. Vznikají tak zajímavé herní situace, když se hráči v klinči snaží přikopnout puk spoluhráči, případně zaskočit gólmana překvapivou střelou.
Na buly si lze pomoci i tělem, stejně jako nadzvednout hokejku vyzyvatele a zmařit mu tím rozehrávku. Co víc, k dispozici je trojice strategií, kterak si na puntíku pro vhazování počínat. Budete agresivní, konzervativní, nebo to zahrajete na jistotu? Jakkoliv nové rozehrávky stále trochu blednou ve srovnání s konkurenční hokejovou 2K sérií, hru velice oživují a vyžadují lepší načasování i nějakou tu dovednost. Tudíž dobrá práce, nejen díky umu počítačem ovládaných týmů. Soupeř se mnohdy nerozpakuje použít lsti (ano, i umělá inteligence při pohledu na časomíru klidně zvolí střelu, pár vteřin před sirénou) a na buly posílá jen ty nejlepší borce.
Práce s hokejkou doznala vůbec viditelného posunu, hodně patrné je to u přihrávek. Někdejší ťukes, při kterém touš poletoval s lehkostí z čepele na čepel, už dnes zvládají veskrze jen machři, protože na pasy je nutno se více připravit. V potaz se bere postoj hráče i délka stisku tlačítka, přihrát na křídlo poslepu a ještě v krkolomné pozici, by totiž zavánělo arkádou. Záleží samozřejmě na nastavení celé hry, počítač vám ochotně vypomůže se směrováním puku i s jeho zpracováním. Při vypnutí pomocníků se ale všechno jeví velice reálně, touš vám hodně snadno uteče a přeskočí hůl. Zápasové tempo je vůbec o něco volnější a přihrávky si žádají více času.
Nové pohyby a animace při bruslení se přiblížily reálu, radost pohledět je také na všudypřítomné srážky a kolize. Fyzikální engine ještě více přitvrdil, hity vypadají báječně a hra do těla je jednou z možností, jak soupeři znepříjemnit postup na branku, či mu rovnou sebrat puk. Jako obvykle se autoři dušují, že výpočty kolizí probíhají přímo za běhu a předpřipravených skriptů je využíváno minimálně. Dobrá, něco na tom možná bude, přestože už po pár zápasech se některé bodyčeky až obdivuhodně podobají. Buď jak buď, engine respektuje základní parametry, dodržuje zákony fyziky a vše se v rámci možností jeví solidně. Uvěřitelnější srážky jsme od EA zatím neviděli.
Velice si polepšil i samotný kotouč, ani on na hodinách fyziky nespal a všemožné teče a odrazy hraje s přesvědčivostí držitele Oskara. Na jeho dřívější poletování „na plocho" už si možná ani nevzpomeneme, když nyní předvádí různé rotace a kutálení se po hraně. Potlesk zaslouží i za poskakování v brankovišti, které ovšem gólmani vidí jen neradi. Při zápasech je ale zábavné černý kus pryže sledovat, co může být lepšího než nahození od modré a následná drobná korekce dráhy puku? Samozřejmě mimo brankařskou výstroj, tak aby skončil v síti? Možná právě bravurní akce strážce svatyně, zvlášť pokud jste vy tím bránícím týmem. Gólmani se přes jistou strojovost chovají vcelku lidsky a občas vůbec překvapí zákrokem a la Hašek, zalehnutím kotouče, nebo včasnou instinktivní reakcí.