Nej závody a sporty 2011 podle: Marka Beniače
Zaostřeno na ty, které prokázaly své kvality i po čase.
Redaktoři Eurogameru se ohlížejí za končícím rokem v sérii článků, ve kterých si položili zdánlivě jednoduchou otázku: "Které hry z 2011 mi utkvěly v hlavě jako nejlepší, prokázaly své kvality i s odstupem času a čím si to zasloužily?" Při výběru se přitom neomezovali pouze hrami, které recenzovali, nebo "jejich" žánry. Subjektivní komentáře od expertů v dané oblasti by pro vás měly být přínosnější než vyhlášení souhrnného žebříčku od celé redakce, který by byl vždy jen kompromisem se všemi zápory s tím obvykle v podobných anketách spojenými (např. ovlivnění tím, kolik lidí hraje který žánr, známostí her atd.).
Portal 2? Ne. Batman: Arkham City? Díky, ale ne. Deus Ex: Human Revolution? Možná později. Battlefield 3? Dejte to pryč. Skyrim? Absolutní nezájem. Uncharted 3? Děláte si srandu?
Ačkoliv všechny jmenované kousky samozřejmě patří k tomu nejlepšímu za rok 2011, já se ve "svém osobním nej" zaměřím čistě na švestičky z vlastní zahrádky, ideálně pak ty, které jsem recenzoval. Jednak proto, že nebudu opakovat stejné hity jako kolegové a dostane se i na další herní žánry. Druhák z důvodu, že jsem s nimi strávil desítky hodin a každou tak mám důkladně proklepnutou. A třeťák, závodní a sportovní hry alespoň budou mít šanci užít si své místo v best of žebříčku, což se jim obyčejně nepoštěstí.
Test Drive Unlimited 2
Šachovnicový praporek závodní části obstará Test Drive Unlimited 2 (dvě textové recenze + videorecenze), aneb další z těch slabých, sedmičkových a pro mnoho lidí "proboha, tohle se vůbec nepovedlo, jak to někoho může bavit", her. Jistě, otravný a násilně naroubovaný The Sims faktor se nelíbil asi nikomu. TDU2 se navíc v mnoha ohledech nepoučila (nebo spíš její tvůrci a vydavatel) a opakovala stejné chyby, trápila se se stejnými problémy, navíc opět s kostrbatým rozjezdem a haprujícími servery. Jenže kdyby to byla taková hrůza a otrava, jen těžko bych na ostrovech Oahu a Ibiza strávil přes 400 hodin. Tak poctivý a masochistický sběr dat/podkladů pro recenze zase neprovádím, takže? Něco na tom TDU2 prostě je.
Možná ty stovky kilometrů volného ježdění po krásných ostrovech? Možná desítky pěkných supersportů, jakkoliv tu není žádné Lambo a další oblíbené kousky z TDU1? Možná konečně fungující multiplayer, ruku v ruce s autokluby, kde se můžete s přáteli jen tak courat Havají, nebo naopak v lítých bojích soupeřit s (ne)přátelskými kluby? Těžko říct, ale nějaká neznámá síla mě (už skoro rok) čas od času neustále nutí polechtat na ploše ikonku TDU2. A přestože se mi poslední dobou vcelku dařilo vymanit z její moci, nové silné vábení začne v únoru, s dlouho slibovanými DLC motorkami a dalším novým obsahem.
DiRT 3
Podobně příjemně zapůsobil i třetí DiRT (recenze konzolovky i PC rozdílovka), třebaže ani on určitě není v mých očích hrou roku (jen žádné pořadí a tituly, prosím). Naopak, těch problémů měl dost a nijak mu nepomohli ani sami Codemasters svými báchorkami před vydáním. Že prý návrat ke klasické rallye, ke kořenům, že prý evropské pojetí! Zlatý voči, zvlášť když vše korunovala gymkhana Kena Blocka. Existuje něco méně soutěžáckého a evropského, než tahle habaďůra? Jenže podobně jako u Drivera, dneska už člověk nemůže věřit ani vlastním očím. A odsoudit cokoliv jen na základě videa, či cool traileru, byť nabitého gameplay záběry, by byla chyba.
S odstupem musím vlastně říct, že se mi trojka dost líbila, rozhodně nejvíc z DiRT série. A že i přes obvyklé přešlapy, kterých se Codies snad nikdy nezbaví (málo aut, málo tratí, disciplíny co mají k rallye daleko i samotná "jakože rallye", ze které však vylezou jen čtyři erzety, jimiž prosvištíte za tři minuty) to bylo příjemné svezení, s přimhouření oka málem v rallye duchu. Vždyť ona i ta gymkhana dokázala zabavit, nebyla ani extra otravná, ani přehnaně frustrující a obtížně ovladatelná. Vrcholem však pro mne byl dodatečný DLC balíček Monte Carlo, aneb ty vůbec nejlepší rallye speciálky, jaké jsem kdy pod značkou Colin/DiRT viděl. Sníh, led, úzké cestičky legendárního závodu..., mrkněte na YouTube, jeden replay jsem v rámci testů taky nahrál. Pokud by tvůrci budoucí čtyřku pojali takhle a rychlostní zkoušky trošku natáhli...
WRC 2
Naproti tomu všechno, co chybí DiRTu 3, má italské WRC 2 (recenze). Tedy až na pěknou grafiku a vůbec celkové "haló, jsem hra z roku 2011" provedení. Spoustě hráčů přijde určitě divné, že to i titul za šest stovek, s hodnocením 7/10 a jak budgetovka vypadající, dotáhne mezi ty nej, ale já si prostě nemůžu pomoct. ;) Hodit WRC 2 do EGO enginu a trochu doladit jízdní model, máme tady rázem krále svého žánru. Lehce humpolácký Milestone styl ovšem hru odsoudil do role popelky, i přes hromadu aut, tratí, licence a ten správný příklon k podstatě rallye závodění. Jelikož mi je ale grafika ukradená a pro Milestone mám slabost už od prvního Screamera vím, že oni to nemyslí zle a už třetí měsíc sjíždím erzety (teď už výhradně online), s pěknou řádkou Čechů. Ač WRC 2 nevypadá moc pěkně, velmi dobře se hraje.
SBK 11
A Italové v rychlosti ještě jednou, tentokrát na opačném pólu, s jednostopou SBK sérií. Ačkoliv motorky obecně zdaleka nefrčí tolik, jako závody na čtyřech kolech, letní SBK 11 (recenze) jsou široko daleko nejlepším moto titulem. Tohle mají Milestone v malíku, se superbiky kralovali už na přelomu tisíciletí (tenkrát ještě pod hlavičkou EA Sports) a bez problému navázali i po letech, ostatně nikdo jiný motorky snad ani nedělá, respektive neumí. Společně s památnou GP500 od Microprose je série SBK tím vůbec nejlepším v okruhovém moto závodění, zvlášť když je "konkurenční" MotoGP snad úmyslně sabotována. Jenom ta grafika, v italském nízkorozpočtovém provedení, je pořád taková divná, přestože se Milánští docela snaží.
Driver: San Francisco
Posledním Driverem překvapil. Teoreticky měl naprosto propadnout, po všech těch odkladech a násilných zásazích i změnách v konceptu (hlavní hrdina v kómatu? teleportace? to přece nemůže fungovat!), by na něj sázel jen málokdo. A ejhle, ono to bylo dobré, ono to s přimhouřením oka dávalo smysl, ale hlavně - ono se to výborně hrálo. Reflections si jednoduše zaslouží omluvu, že jsme si vůbec někdy dovolili o nich pochybovat. Pátý Driver jim zase skvěle jezdí, zase má atraktivní a pěkně zpracované město, jakož i pestré úkoly v něm, a navrch nově licencovaná auta, doplněná zábavným multiplayerem, který za singlem nijak nezaostává (recenze konzolovky i PC rozdílovka).
Ostatní závody
Mezi nejlepší závody roku bezpochyby patří i Shift 2, F1 2011 a Forza Motorsport 4, jejich blahořečení však přenechám na Michala Jonáše, neb jsem je sotva proletěl. Ovšem zatímco si NFS s formulemi splnili svůj úděl dvojek (lepší a propracovanější, ale pořád je co zlepšovat) Forza 4 - i přes své nesporné kvality - jakoby si z hráčů dělala trochu legraci. Už před vydáním působila v mých očích spíš jako datadisk, s trochou nového obsahu a zbytečně implementovaným Kinectem, což nakonec i potvrdila.
Za tenhle přísný pohled si ale panáčci z Turn 10 můžou sami, vzhledem k velkohubým "už nemáme co bychom přidali a vymysleli, naše série je dokonalá" prohlášením. Na noční závody, proměnlivé počasí, či hutnější obsah (těch tratí opravdu NENÍ moc) zjevně vůbec nepomysleli. Nejvíc mě ale vytáčela umělá inteligence soupeřů, neustále se strkající a hráče pošťuchující. Čtvrtý díl, znovu žhavý aspirant na nejlepší závody ve vesmíru a AI stále rozpačitá? Ale no tak, tohle opravdu kazí celkový dojem, ne že ne.
Sportovní hry
Sportovní sekci načne reklamní blok a po něm hry, které nikoho nezajímají. Co naplat, NBA 2K12 i nový Madden nemají v našich krajích dostatečnou fanouškovskou základnu. A tak přestože 2K porážejí s basketem úplně všechny a americký fotbal patří k tomu nej ze stáje EA Sports, Čechům je to fuk. Češi hrají hlavně fotbal a hokej! A na tomhle hřišti letos válela FIFA 12 (recenze), společně se svou věčně zmrzlou NHL 12 (recenze) sestrou... o kterých vlastně není moc co říct. Zase jen nové soupisky, ale za plnou cenu, klasika, vždyť to znáte. ;)
Ale kdepak, to ani náhodou, sporťácká bazinga! Obě jmenovaná děvčata se totiž tentokrát vytáhla víc než kdy dřív, což se jeví skoro nemožné. Stručná fakta: fotbalová série FIFA to od roku 1993 (FIFA International Soccer) dotáhla na úctyhodných 19 dílů, když započítám ještě odbočky v podobě EURO, World Cup a UEFA CM počinů, jsme na číslovce 28. Přesto neustále roste a další pokračování vždy předčí to minulé, technicky, hratelnostně... a snad i oblibou a prodejem. A NHL? Totéž v (ledově) bledě modrém.
Jakkoliv je její cesta od první NHL Hockey k letošní královně NHL 12 o poznání kratší (pouhých 19 pokračování, nepočítaje fázi MegaDrive), také ona dosáhla v září svého vrcholu, přičemž nikdy neklopýtla a rok co rok přijížděla ostřejší a vybroušenější. Co by za to jiné hvězdné a letité série daly! Přitom v případě sportovních her jsou tvůrci omezeni samou jejich podstatou, pravidla se mění jen výjimečně, a ani technická stránka v čele s grafikou poslední dobou nikam nepádí, díky konzolím.
Navzdory vyřčenému si ale letošní FIFA i NHL znovu vysloužily hodnocení v duchu "nej fotbal/hokej od EA, nic lepšího jsme od nich ještě neviděli" a zcela zaslouženě - kdo hrál, jistě potvrdí. Ač téměř bez konkurence, kráčí EA Sports stále vpřed, ke světlým zítřkům ;) a překonávají sami sebe. A v podstatě zahanbují i ostatní žánry, protože o grafice a aktualizovaných soupiskách to věru není. Tady vládne čirá hratelnost, zábava a radost ze hry.
Největší změny totiž probíhají někde tam pod povrchem, s neustále inovovanou umělou inteligencí a propracovanějším fyzikálním, potažmo kolizním enginem. Skutečně, co by za to jiné žánry daly, pokud by rok co rok dokázaly nabídnout takový posun, ještě uvěřitelnější a téměř reálně myslící protivníky/parťáky v kooperaci, respektive fyziku a věrně působící interakce? Všechny ty FPS, strategie, akce, závody... by asi byly úplně jinde.
Souhlasíte se soukromou hitparádou redaktora Eurogameru nebo to vidíte úplně jinak?
Názory Miloše Bohoňka a Pavla Oreškiho jsou zde, pohled Agarwela Idirize a Michala Havryluka zase tady, příběhové hry vybrali Aleš Harazim s Daniel Krásným, a svou hitparádu ve videu představil i Josef Eisner. V posledním příštím dílu seriálu o své favority podělí dva Michalové - Jonáš a Bayerl. Vaše nejlepší hry z 2011 můžete stále ještě volit v čtenářském hlasování zde.