Need for Speed naživo - reportáž
Jak se liší hra od svezení se s profi závodníkem?
Ale vraťme se ještě k připraveným playseatům, kde jsme si ještě před projížďkou mohli všichni vyzkoušet "jak to Shiftu jezdí". Vzhledem k tomu, že připojeny byly ovladače od Logitechu (ano, znovu skvělá G25), očekávání byla veliká. Přestože nikdo z nás před jízdou nepožil žádný alkohol, neviděl jsem snad nikoho, kdo by dokázal držet vůz v přímém směru. Dokonce i na rovinkách každý povětšinou plaval a pral se s volantem. Takhle to jednoduše dopadá, když zasednete k nové hře, která disponuje docela realistickým fyzikálním modelem a k dovršení všeho je nastavena tak, aby fyziku jaksepatří prezentovala.
Všichni asistenti a pomocníci byli vypnuti, rádoby nápomocna byla jen barevná vodící čára a automatická převodovka. Tak jako tak, bez kontroly trakce a jakéhosi ABS to bylo stejně jedno, auta jezdila všude možně, jen ne po asfaltu. Jakkoliv jsme se s touhle situací snažili vyrovnat a na pedál plynu i brzdy našlapovali s maximální citlivostí, od pneumatik se kouřilo snad při každém výjezdu ze zatáčky a neuvážený kontakt s brzdou vždy roztančil auto zeširoka na dráze.
Možná jsme měli jenom nehoráznou smůlu ;) a na naši obranu, americká trať někde v poušti byla dost nerovná sama o sobě a většinu zatáček měla lehce klopených. To pak přijdete o přilnavost pneumatik jedna-dvě. Stejně tak silné Porsche s náhonem na zadní nápravě nebylo zrovna tím ideálním vozem na první svezení a pokud bychom mohli vybírat, sáhli bychom raději po nějaké čtyřkolce… a nejlépe úplně jiném okruhu.
Zuřivý reportér Ondřej Broukal následně okusil na vedlejší sedačce belgické SPA a nutno říct, že vybaven našimi poznatky a vlastními vypozorovanými postřehy, už si vedl o něco lépe. Start v prostoru starých boxů byl takřka bezproblémový a také průjezd legendární zatáčkou Eau Rouge proběhl až nečekaně hladce. Jel na plný plyn? Přibrzdil? To vám nepovím, až tak bedlivě jsem jeho počínání nesledoval. Ještě rovinku Kemmel zvládal bez větších obtíží, ovšem dobrždění do Les Combes už mělo k ideálu daleko a v následujících pasážích trati jel již stejně bravurně jako všichni před ním i po něm. Tedy ne zrovna ukázkově.
Tahle hra jednoduše bude chtít chvíli času a rozhodně nebude dobré zavrhnout hned na začátek všechny helpy. Naštěstí Shift je v tomhle směru velkorysý a dokáže být přívětivý jak k víkendovým závodníkům s klávesnicemi a gamepady, tak k fanouškům prahnoucím po propracovaném jízdním modelu. Hru je totiž možno nastavit podle zkušeností, zvolit ty správné pomocníky, snížit sílu soupeřů, budou-li moc rychlí, či zvýšit, pokud jim naopak budete nadělovat vteřiny okruh co okruh. Co dodat víc? Takhle to máme rádi a takhle by to mělo být samozřejmé. Nejlépe u všech závodních her, co se berou alespoň trochu vážně.
Bohužel, ne všichni našinci mají závodní talent a další nezbytné předpoklady jako Martin Semerád (vloni zvítězil na akci Pirelli Star Driver - European Shoot Out), Honza Kopecký, Roman Kresta, bratři Janišové nebo Tomáš Enge. Nezbude nám tedy nic jiného, než se vrátit k simulátorům a závodit alespoň zprostředkovaně. Takže si dejte ten svůj oblíbený a určitě příští týden vyzkoušejte i Shift, zbrusu nový přírůstek do série Need for Speed. Tvůrci ze Slightly Mad Studios odvedli pěkný kus práce a z toho, co o hře zatím víme, určitě nezklamou.