RECENZE MXGP - The Official Motocross Videogame

Vítejte u recenze jednoho z nejzásadnějších a zároveň nejočekávanějších titulů roku 2014. U hry, která si vzala na paškál samu královskou disciplínu motorsportu, jejíž popularita se ve světě virtuálním, jakož i reálném, málem hvězdných výšin dotýká. Řeč je pochopitelně o motokrosu a onou vymodlenou závodní hrou nemůže být nic menšího než MXGP, oficiální licencí to zaštítěný zablácený drahokam, z dílen italských mistrů jedné stopy, vývojářské společnosti Milestone.

Přišla nečekána, nezvána, motokros odhalila a mě tím urazila

Při vší úctě k motokrosu, prakticky nic z prvního odstavce není pravda. Všechno je vlastně přesně naopak, platná je snad pouze poznámka o vývojářích. Studio Milestone sice není nikterak velké, ani hvězdné, nicméně na závody motorek má pomalu patent, když ne monopol. Podepsalo se pod seriál superbiků (nic lepšího než SBK série nevzniklo), vrátilo lesk značce MotoGP (po zániku Climaxu se jen mátožně potácela, než ji Italové postavili zpátky na nohy) a před dvěma lety se po hlavě vrhlo též do terénu, s MUD - FIM Motocross World Championship. Tam ale hoši z Milána narazili, hra byla dost slabá, kulantně řečeno.

Tenhle úvod naruby tu není pro legraci a snaží se říct jediné: na MXGP není skoro nikdo zvědavý. Jednak (ne)přímo navazuje na titul, který prošuměl a zůstal v bahně zapomnění. A potom, i mnohem atraktivnější, a v naší kotlině též populárnější, závody typu MotoGP a SBK, tu zrovna nemají na růžích ustláno. A nemohou ani náhodou soupeřit se světem formulí, rallye, či s cestovními auty. A Milestone na nás jdou s motokrosem! A z té ne zrovna početné skupinky jeho příznivců a potencionálních hráčů/zákazníků si navrch dělají ještě legraci a snaží se je div ne naštvat. Alespoň já měl v prvních minutách ten pocit.

1 of 12

Caption

Attribution

Na tváři otráveného motokrosaře se však brzo zjeví usměv

MXGP by možná stála za pokus, kdyby nabídla poněkud realističtější pojetí a dala zapomenout na „automatový" MUD. Staniž se. Bohužel, tvůrci si jen chvíli po spuštění hry neodpustí plácnout cosi ve smyslu „naše MXGP je kouskem nevídaným, jelikož disponuje nepoznanou možností ovládat stroj a jezdce zvlášť, nezávisle, oběma analogy". Taková hláška musí všechny fandy a hráče věci znalé přinejmenším naštvat - předpokládám, že ke hře zasednou borci obeznámení se zkratkou MX vs ATV. A právě tato série, jako jediná konkurenční a dnes již asi mrtvá, nastavila přesně totéž jako standard již před lety. Ovšem chápu, možná jde jen o takové chlácholení a snahu distancovat se od MUD, akčně to pojatého vtipu na motokros.

Jakmile jsem se však propracoval úvodními obrazovkami (jako obvykle si například vytvoříte své vlastní virtuální závodnické já) a vyrazil na první jízdu do terénu, přišlo příjemné překvapení. Jezdí to totiž moc pěkně. Jízdní model a fyziku obecně se vůbec sluší zmínit přednostně. Vývojáři MXGP ctí jisté fyzikální zákony i působení sil, čímž dávají rázně zapomenout na svůj předchozí počin, plný poletujících a poskakujících motorek. Kterým nečinilo problém zatáčet ve vzduchu a jejichž výkon se dal popohnat vypitím energetického nápoje. Bez legrace, pokud vás MUD minul, buďte rádi a věřte tomu.

MXGP je v tomhle směru velice seriózní, potěší už jen absentující hudba během závodění - jsme přece oficiální videohra! A bereme se opravdu vážně, snaha být v rámci možností realistická a držet se nohama na zemi, je prakticky všudypřítomná. Jakkoliv o simulátoru asi nemůže být řeč, zvlášť při ovládání gamepadem a minimální zpětné vazbě (pocitu, že stojíte na stupačkách a svíráte v rukou řídítka, docílit nelze), jízda v MXGP působí víc než dobře a v závislosti na zvolené obtížnosti, a možných pomocnících, lze znovu hovořit o zlatém středu a šikovně vybalancovaném poměru arkáda-simulace. Hra sice leccos odpustí, zároveň vás ovšem nenechá rozverně rejdit v blátě, bez rizika pádu.

Někdy je to docela zabíračka, pořád ležím v bahně

MXGP by možná stála za pokus, kdyby jezdila minimálně tak dobře, jako MX vs ATV. Budeme-li tuhle značku brát jako to vůbec nejlepší v daném žánru, aktuální italská vlašťovka s ní může bez obav soupeřit. Takový je alespoň první dojem, po letmém svezení se. A až se po pár odježděných kolech, neřku-li závodech, odhodláte ke změně nastavení, budete jistě mile překvapeni kam až lze zajít. Kromě trojice jízdních modelů, respektive fyzikálních balíčků, je třeba možné brzdit zvlášť přední a zadní brzdou, ovládat jezdce na stroji zcela manuálně (kdo si netroufá, nechá panďuláka kroutit se automaticky), nebo i ručně řadit. K dobrému vyznění jízdy napomáhá také aktivní terén, či jak to nazvat, konečně pouhá jízda po lehce zvrásněné textuře by byla reliktem minulosti.

MXGP tedy umí vyjeté koleje a rozryté brázdy, jaké jsme viděli kupříkladu už v SEGA Rally, případně znovu u MX vs ATV. A vězte, že je opravdu rozdíl sledovat trať před startem, relativně čerstvou a připravenou, aby se posléze, s přibývajícími okruhy, měnila na oraniště, s vyježděnými stopami a kolejemi. Fyzikální model samozřejmě povrch vnímá, není proto od věci volit trasu obezřetně, včas brzdit, opatrně zacházet s plynem a vybírat si k průjezdu co možná nejideálnější místa. Vždyť co může být horšího, než pád se zablokovaným kolem, lépe řečeno s pneumatikou kousnutou v hluboké brázdě, potažmo při odvážné snaze překonat křižně sérii nerovností? Mnohdy stačí i drobné nakopnutí, po němž se jezdec v sedle sice udrží, ale ztratí balanc a bude natolik rozhozený, že z trati vyjede, či alespoň ztratí cenné vteřiny.

1 of 22

Caption

Attribution

Kvituji i různorodý terén. Možná by se řeklo bláto, písek, šotolina..., vlastně je to všechno stejné, ale MXGP umí zprostředkovat odlišné zážitky. Není závod jako závod, někdy je okruh členitý, ale půda pevná a udusaná, jindy se jede na relativně plochém závodišti, ovšem v měkkém blátíčku. I přes nevalný force feedback a vrnění v ovladači tak získáte dojem, že tentokrát je to vážně větší zabíračka, než před týdnem v Brazílii. A tam navíc ještě svítilo sluníčko. Decentní oslí můstek by rád podotkl, že oficiální licence se tentokrát podepsala také na lokacích, které navštívíte. Závodišť je dohromady čtrnáct a pochopitelně kopírují kalendář světového mistrovství. Co víc, modeláři se rovněž pokusili zachytit věrnou podobu všech okruhů, od layoutu tratě, přes její profil, až po blízké okolí.

Okovy oficiální licence

MXGP by možná stála za pokus, kdyby nabídla víc než MX vs ATV. Mluvím přirozeně o obsahu, herních módech a zábavě obecně. Tady ale poprvé narazíme. A jistě, může za to licence. Na jedné straně hurá, podtitul The Official Motocross Videogame samozřejmě slibuje a zaručuje všechny jezdce, sponzory, stroje, třídy, kubatury..., zároveň ale tak nějak tušíte, že nic navíc, zvlášť bláznivého a nepatřičného, se do hry patrně nedostane. A tušíte správně. Lákal by vás freestyle? Kaskadérské kousky a skoky na rampách? Tak bohužel. MUD si to mohl dovolit, ale MUD byl arkáda, byť také s oficiálním štemplem od FIM. Dováděli byste rádi v terénu? Volná jízda, trochu v baja stylu, sem tam nějaký ten checkpoint, možná něco málo hillclimbingu? I v tomhle případě jste na špatné adrese.

To co nabízela MX vs ATV série, potažmo starší a legendární Motocross Madness od Microsoftu, má zkrátka MXGP zakázané. V tomhle směru tedy smůla, kdo se chce vyřádit trochu víc, jezdit cestou necestou, předvádět prostocviky ve vzduchu, neřku-li prubnout i jízdu na čtyřkolce a v pick-upu, starší tituly THQ ho potěší bezpochyby víc. MXGP je striktně seriózní a předvádí jen o chlup víc, než nezbytné minimum, které by oficiální hra světového motokrosu měla mít. Svým způsobem je tu všechno a nabídka herních módů je přesně taková, jakou byste čekali. Rychlý závod, jeden kompletní víkend, celá sezóna, režim kariéry, souboj na čas na prázdné trati, multiplayerové seance..., nic podstatného nechybí. Tudíž nářky stranou, po závodech F1 byste taky nechtěli demoliční derby a mapu s centrem města.

Kariéra jako vždy hvězdná

MXGP by možná stála za pokus, kdyby předvedla Career mode v Milestone stylu. A není vlastně důvod, aby ho nepředvedla, že? Kdy už jsem psal, že Italové své herní série pomalu sjednocují? Ve smyslu stejně pojatého systému menu, závodního karavanu jako středobodu celého vesmíru a kariéry stvořené v duchu z nováčka mistrem? To co načala SBK a rozšířila WRC, pochopitelně pokračuje i v MXGP - až je mi trapné všechno to zase omílat. Tak alespoň ve zkratce, začínáte opět jako nadějný mladík a šikovný jezdec, co dostal šanci. Pár závodů na divokou kartu, daří se vám, podepíšete smlouvu v nějaké podřadné stáji..., vážně klasika. Tradiční je i motorhome, většinu času hráč znovu prosedí někde v karavanu, nebo vedle dílny, přičemž z pohovky má na dosah všechno důležité.

Přes počítač komunikuje s manažerem, vedením týmu, i fanoušky - prostřednictvím sítě ne nepodobné Twitteru. Chybět nemohou ani dílčí úkoly, kdy šéfík žádá určitý počet bodů, potažmo pokoření jistého soupeře. Vše ve jménu reputace a lepších pozic do budoucna. Kromě sběru fanoušků se hvězdná sláva hodí i při vyjednávání o nové smlouvě. Ve třídě MX2 přece nezůstanete navždy, snem je triumf v MX1. Ochuzeni nebudete ani o časopis MXGP Mag, virtuální čtivo, jehož titulní stránka pokaždé zhodnotí uplynulý závodní víkend, vypíchne pár informací a výsledků, když se zadaří, uvidíte i svou momentku z právě skončeného klání. Jakkoliv se emaily po čase opakují a i zprávy od fanoušků, respektive soupeřů, možná přestanete číst, vypadá to dobře a víc od dnešních závodních her asi nemůžeme chtít. Cokoliv je lepší, než jen strohý kalendář a výsledková listina.

Na vážnou notu, ale zahrají si všichni

MXGP by možná stála za pokus, kdyby byla realistická. Myslíte pojetím a možnostmi samotného závodění? Ale tak stačí říct, je přece oficiální. Závodní víkendy proto dodržují uspořádání těch reálných, každý podnik má dvě rozjížďky a předchází jim session kvalifikační i tréninková. Hra ovšem pamatuje i na hráče neposedy, co se nechtějí ničím zdržovat a pilování okruhu, potažmo ideální stopy, jim přijde zbytečné. Přeskočit lze co jen libo. Zdržovat se nemusíte ani v depu, ale kdo chce, může si nastavit tlumiče, odpružení, tuhost a odskoky obou kol, k dispozici je i převodovka a volitelné brzdy - jen si to poštelujte, pakliže máte dojem, že vrchní mechanik a jeho doporučený setup pro tu kterou trať není ideální.

Stejně tak je možno vyřádit se v nastavení. O helpech a volbě jízdních modelů už zmínka padla, obtížnosti zná MXGP hned čtyři (stupnici easy až hard doplňuje volba realistic) a co se týče konfigurace závodů samých, kromě onoho trénování a co možná nejlepší kvalifikace (čas určí pozici na startu, lepší jezdec si vybírá startovní slot), vám hra umožní zažít i maximální možný počet kol. Dáte si to jen na tři, nebo odjezdíte poctivých dvacet okruhů? Jak vidno, ve spoustě ohledů hraje MXGP na tu realističtější strunu, takže potěší, že zároveň není až tak přísná a nekazí hráči zábavu. Resety po pádu jsou tudíž automatické a vcelku rychlé, nehrozí zrovna propad až na konec pole, či snad zvedání motorky. Tady pomáháme hratelnosti. Podobně kolizní model - jízda v chumlu motorek není legrace, leckdy je vám proto odpuštěn kontakt, ne každý štouchanec končí pádem..., prostě pohoda a žádný stres.

Grafika neurazí, zvuky vedou k zamyšlení

MXGP by možná stála za pokus, kdyby vypadala naprosto skvěle. Next-gen kabát bychom neodmítli, třeba obrázky z MotoGP 14 vypadají úžasně. Ovšem ruku na srdce, jsou to jen obrázky. Navíc, MXGP existuje jen v „old-gen" verzi a kolem a kolem, hry od Milestone po technické stránce většinou moc nezáří. Čert ví jakou verzi enginu vlastně motokros používá, na každý pád, je to takové neurazí-nenadchne. Vizuál je docela slušný, animace byly nahrány přes motion capture, okolí tratí se snaží nebýt prázdné, se všemi těmi fanoušky, tribunami, reklamními panely..., občas někde doskočí nějaký stín a občas se někde viditelně přepočítá počet polygonů. Špičkové to dozajista není, na druhou stranu, s konkurencí hra krok drží a víc ani nepotřebuje.

MXGP: The Official Motocross Videogame u nás vydal Comgad v angličtině za 899-1299 Kč pro PC, PS3 a X360 (existuje i pro VITA).

koupit na Xzone.

Trochu na vážkách jsem s ozvučením. Motory znějí uspokojivě a nikdo asi nebude řešit, jestli Yamaha prská jako v reálu, potažmo jestli KTM vrčí přesně takhle. Legrační je ale efekt hrabající zadní pneumatiky, ta s každým přidáním plynu prapodivně zachrastí. A je vcelku jedno, jaký terén je zrovna pod ní. Těžko říct, jak takový zvuk nahrát a jak ho vůbec definovat, avšak to co předvádí MXGP připomíná spíš přehrabování se v bedně plné plastových kostek. Chválím pohled kamery, lze jej lehce uzpůsobit a v nabídce je externí záběr i výhled zpoza řídítek. Ten je věru zajímavý, použitelný a možná vám i připomene Moto Racera, další dávnou klasiku žánru. Ve finále ještě malé rýpnutí do prezentace, je docela fajn a povedená, nicméně procedura startu, i radost v cíli při dojetí na bedně, zná jen jednu variantu. A ta se opakuje pořád dokola.