Mortal Kombat

V Mortal Kombat stojí za zahrání i další herní módy. Klasický je souboj jeden na jednoho a poprvé v sérii se setkáváme s týmovou hrou. Střídají se při ní v jednom zápase dva bojovníci na obou stranách. Nejde jen o to, že můžete rychle měnit mezi charaktery, ale ten odpočívající občas přiloží ruku k dílu nějakým vypečeným chvatem.

Velmi široká je nabídka online režimů - zápasy počítající se do žebříčků, soukromé boje s kamarády ať už v bitkách jednoho na jednoho nebo dvou na dva. Další variantou je King of the Hill, kdy se skupina hráčů rve o první místo. Dva se perou a zbytek jejich snažení komentuje. Zajímavé, ale stejně mám radši klasickou hru ve dvou před jednou obrazovkou.

Rozhodně bych doporučoval projít si výcvikem. Naučí vás základním taktickým variantám a ukáže i spoustu komb. A už podruhé musím uznat, že v tomto směru by se měl Street Fighter učit, protože tréninkový mód měl také, ale na všechny fígle jsem si musel přijít sám. Spoustu času můžete strávit i ve Věži výzev. Když popis okoušu na morek Raidenových kostí, jde vlastně o sérii tří set miniher. Může se jednat o běžný zápas s upravenými pravidly nebo aktivity klasickým bitkám na hony vzdálené. Třeba přeražení dřevěných fošen nebo souboj s hladovou zombie.

V rámci všech herních variant získáváte jakousi virtuální měnu, kterou pak měníte za bonusy. Štve mě, že si různé skicy z vývoje hry, alternativní oblečky nebo nové fatality kupujete pohybem po jakémsi hřbitově nebo mezi oběšenci. U každého náhrobního kamenu se musíte zastavit, počkat až se zobrazí cena, potvrdit nákup, počkat na přehrání animace a teprve pak se vám zobrazí, co jste si koupili. Po dokončení příběhu jsem tuhle proceduru udělal asi sto třicetkrát. Proč nemůžu prostě vybrat, že chci za 150 000 peněz nakoupit bonusy a ony se mi náhodně vyberou?

Jedním z menších zklamání je pro mě vizuální stránka hry. Spousta textur na postavách nebo obličejích je rozmazaných, místo nebe jsou tři rozkostičkované odstíny modré, prostředí jsou prázdná jako oči padlého bojovníka a v hledišti kolosea sedí 2D panďuláci vystřižení asi z posledního čísla ábíčka. Na druhou stranu Mortal Kombat běží stabilně v šedesáti snímcích za vteřinu. Naproti tomu si nemohu stěžovat na zvukovou stránku, zvláště při lámání kostí a čvachtání krve mi naskakuje husí kůže.