MOJE TOP 5 ROKU: Pavel Oreški + i jako VIDEO
Úplně jiný žebříček než u ostatních redaktorů.
MOJE TOP 5 ROKU je série rekapitulujících článků, ve kterých jednotliví kmenoví autoři českého Eurogameru už třetím rokem sestavují ryze osobní žebříček jejich nejoblíbenějších her, které měli možnost v uplynulých dvanácti měsících hrát nebo recenzovat (jiné hry, které nehráli, v osobním TOP 5 nesmí figurovat).
Čtrnáctý rok po konci světa pro mě z herního hlediska nebyl příliš výživný. Na moje oblíbené Nintendo vycházely sice pecky, ale ty se mi netrefovaly do vkusu. Navíc jsem začal studovat, ještě více se věnovat skoro dvouletému synovi a na hraní nezbývá moc času (i když manželka si stále myslí opak :-) Mých nejlepších her 2014 bude proto spíše skromnějšího rázu... zato i se souvisejícím videem.
5. Watch Dogs / Wolfenstein: The New Order
Na pátém místě se nedokáži rozhodnout mezi vypiplanými, ale sterilnějšími Watch Dogs (recenze, 8/10), a ne tak uhlazeným, ale příběhově vtipnějším Wolfensteinem (recenze, 7/10). Ačkoliv jsem Wolfensteinovi dal o bod nižší známku, zpětně si vybavuji více právě pestrobarevnou střílečku ze staré školy.
4. Titanfall
Protože už jsem asi fakt starý fotr, tak mě online hry tolik neberou. O to větší silou mě do kolen dostala přímočará a rychlá akce dvou týmů po šesti hráčích. Nasazením mi připomněl legendární Quake 3 a od Battlefield 4 to byla první týmová střílečka, které jsem věnoval opět desítky hodin. Recenze (8/10)
3. Bayonetta 2
První díl mě iritoval nekonzistentní obtížností, překomplikovaným ovládáním a zmateným příběhem. Druhá Bayonetta tohle všechno zvládla opravit a na Wii U jde pro mě o nejlepší hru roku. Jasně, vyšlo Mario Kart 8 a Super Smash Bros., ale ty prostě nejsou můj šálek kávy. Dovolím si dokonce tvrdit, že Bayonetta 2 je tento rok nejlepší hack&slash napříč všemi platformami. Recenze (9/10)
2. Shield Tablet
Druhé místo na mém žebříčku si vybojoval Shield Tablet. Vím, nejde o hru, ale na týdny s tímhle úžasným kusem hardware stále vzpomínám. Kromě tabletu s maximálním výkonem, skvělým zvukem a slušným tak akorát velkým displejem člověk získává i tunu přidané hodnoty. Začíná to gamepadem, jenž se stal na Android platformě standardem, a pokračuje plejádou služeb od vzdáleného i lokálního streamování her, možností nahrávat LETS PLAY videa až po ukázkovou podporu výrobce, který aktualizuje software každých pár týdnů. Recenze 1 (hardware) a Recenze 2 (hry)
1. The Vanishing of Ethan Carter
Mysteriózní dobrodružství v kulisách podzimní krajiny se mi vrylo hluboko pod kůži. S odstupem času jsem zjistil, že největší podíl na tom má skvělá hudba (viz video-speciál). Soundtrack poslouchám doteď i několikrát týdně. Grafika je také úžasná a netradiční příběh i jeho podání tento rok neměly konkurenci. Tuhle pětihodinovou laskominu byste si rozhodně neměli nechat ujít. Recenze (9/10)
A co pařit v novém roce 2015? Následujících dvanáct měsíců bude pro mě každopádně ve znamení Zeldy. Vyjde jak předělávka Majora's Mask na Nintendo 3DS, tak úchvatně vypadající WiiU Zelda s obrovským otevřeným světem. Určitě mě zajímá Arkham Knight, ale trochu se bojím stejného Batmana jen v trochu lepší grafice. To samé mi určitě nebude vadit v Uncharted 4. A nakonec si myslím, že černým koněm pro mě do podobného článku v příštím roce bude něco z následujícího seznamu: Dying Light, Dead Island 2, Just Cause 3, Xenoblade Chronicle X, The Division.
Související články ze série MOJE TOP 5: Martin Zavřel, Jiří Sládek, Agarwel Idiriz, Pavel Oreški za rok 2013, Pavel Oreški za rok 2012