Metro 2033

Kapitolou sama pro sebe je cestování po povrchu. Nejde ani tak o perfektně zpracované ruiny Moskvy, ale onen pocit, že před každým výstupem si musíte nasadit masku, nastavit na hodinkách čas odměřující výdrž vzduchového filtru a dávat si setsakramenstký pozor, aby se při soubojích s krvežíznivými potvorami nerozbilo sklo. Stačí několik větších trhlin a můžete začít počítat andělíčky.

Velmi jsem oceňoval i drobné efekty jako byly mrznoucí okraje sklíčka dýchací masky, drobné prasklinky po stranách či šrámy přes celou obrazovku a třeba i zvuky při výměně masky, kdy jsem musel na chvíli zadržet dech, poctivě nasadit novou a teprve poté se mohl opět zhluboka nadechnout. Vytrénoval jsem si reflex, kdy jsem se každých pár minut podíval na hodinky, abych během jednotlivých přestřelek nezapomněl vyměnit filtr.

Na hodinkách byl rovněž přítomný indikátor mého zakrytí (např. ve stínu) při souboji proti lidskému protivníkovi. Všechny průchody znepřátelenými stanicemi jsem tak nemusel řešit pouze za pomocí kulek a válečků s dynamitem. Bohužel jsem však neměl příliš velkou trpělivost, co se týká zneškodňování pastí, vyhýbání se zavěšeným prázdným konzervám či dívání se pod nohy, jestli náhodou nešlapu na střepy, které by mě v okamžiku mohly prozradit. Při střetu s mutanty jsem často využíval spíše taktiky ústupu a hlavně šetření s náboji, kterých nebylo nikdy dost.

Bohužel z těchto kříženců a různých hříček přírody dostávaly největší prostor na úvodu zmiňované opičí krysy, které bezhlavě nabíhaly po velkých hejnech. Celé hra se tudíž místy hodně rychle zvrtnula do bezhlavého střílení, a to i přesto, že tvůrci přišli později s daleko nápaditějšími stvořeními. Jedním z nich byla kupříkladu velká přerostlá gorila, obyvateli podzemí nazývaná knihovník. Ten pokud nebyl napaden, tak sám neútočil pouze za předpokladu, že jsem se mu celou dobu díval do očí. Jestliže jsem se jenom na chvíli otočil zády nebo jsem této své výhody využíval příliš dlouho, čekal mě velmi tvrdý souboj.

Častokrát postupujete tunely se skupinkou vojáků, jejichž chování je dopředu naskriptováno stejně jako většina okolních událostí. Nejedná se o nic tak hrozného jako v Modern Warfare 2, ale troška větší autonomie by parťákům rozhodně neuškodila. Na druhé straně umělá inteligence soupeřů je na relativně dobré úrovni. Nehledě na to, že většinou okupuje velmi dobře bráněné pozice a s přímou konfrontací to moc daleko nedotáhnete.

Jenom se na konec ještě lehce zmíním o opravdu velmi dobře odvedené grafické stránce, která jde ruku v ruce se schopností autorů vytvářet i v tunelech metra velice pozoruhodné lokace. Častokrát jsem se ocitnul ve velkých vlakových depech, různých mostních přejezdech či všudypřítomných postraních uličkách. Přesto se o velké volnosti pohybu nedá hovořit. Celkově se však grafická stránka autorům hodně povedla. Při hraní jsem měl k dispozici i povedený český překlad, který ještě musí projít testováním. Za celou dobu cesty do stanice Polis jsem se setkal pouze s drobnými přehmaty v překladu, které by měly být v plné verzi samozřejmě eliminovány.

Přestože se Metro 2033 s největší pravděpodobností nestane FPS roku, bude rozhodně stát na čelních příčkách spolu s dalšími tituly původem ze západu, protože takto atmosférickou střílečku, která by mě natolik pohltila svým příběhem a prostředím, jsem neměl tu čest hodně dlouho hrát. Tento pocit mi však kazila bezhlavá střelba do zástupů opičích krys a otřepaný konflikt komunistů a nacistů, který mi osobně do celého děje zkrátka nesedl. Pokud však máte rádi hry jako Fallout či S.T.A.L.K.E.R, s čekáním na toto post-apokalyptické dílo rozhodně chybu neuděláte.