RECENZE Metal Gear Solid 5: Ground Zeroes
Past na fanoušky či zásadní ochutnávka budoucnosti?
Válka je koncentrace násilí a bezpráví. Krvavý masakr, kde slova "dobro" a "zlo" ztrácejí význam. Zůstává jen utrpení a ztráty, které nelze nahradit. Jeden z největších vypravěčů naší doby se vrátil v nečekané formě, aby nám tyhle skutečnosti připomněl. Ani já, jakožto mnohaletý fanoušek, jsem netušil, co v sobě Kojima ještě skrývá. Jeho nejnovější hra je o tolik syrovější, soustředěnější a aktuální, že jsem z toho v šoku ještě několik dní po jejím prvním dohrání. Podobný zážitek mi naposledy přinesla Spec Ops: The Line. A pokud jde o MGS sérii, nezažil jsem podobné pocity od prvního dílu pro původní Playstation.
Než jsem si Ground Zeroes zahrál, byl jsem na jedné lodi se všemi těmi, kdo kritizují, že Konami prodalo nedočkavým fanouškům demo téměř za cenu plné hry. Je to nevídané a znamená to nebezpečný precedens pro herní vydavatele. Nebyl žádný objektivní důvod nedat tohle demo například k čerstvě vydané druhé Castlevanii, když už ho nechtěli dávat "zadarmo". Tedy - jeden důvod tady vlastně byl. Vydělat peníze.
Fanoušci jsou totiž natolik nadržení na nový díl jejich série a zároveň mají tak málo opravdu kvalitních her pro testování svých nových konzolí, že to prostě dávalo komerční smysl. Nicméně po dohrání Ground Zeroes jsem nad tím přestal přemýšlet. S ohledem na sílu zážitku a revoluční posun hratelnosti musím říct: stojí to i za tu (vysokou) cenu.
MGS série je natolik proslavená svými bezkonkurenčně opulentními filmovými sekvencemi a nedostižně komplikovaným příběhem, že se občas zapomíná, jak významné posuny v audiovizuální kvalitě videoher tahle série většinou znamenala. První minuty Ground Zeroes na PS4/X1 vám to rychle připomenou, za podpory hollywoodského veterána Harry-Gregson Williamse.
Hra vypadá úžasně, z velké míry díky zbrusu nové technologii "Fox Engine", nicméně zásluhu je potřeba připsat také snaze tvůrců o realističnost prostředí, kostýmů i vybavení. Když řeknu, že jsem si při pohledu na vojenské ubikace, vozidla nebo zbraně nejednou vzpomněl na ARMA 3, bude to myslím dostatečně výstižná poklona. Na rozdíl od složitého vojenského simulátoru ale do Ground Zeroes vklouznete hladce jako do rukavičky, obzvlášť pokud už s MGS máte zkušenosti.
To neznamená, že bychom se nedočkali výrazných změn a zásadních novinek. Na Ground Zeroes je patrné, že Kojima a jeho tým se pořádně podívali na základy série MGS a kámen po kameni je přeskládali. Výsledek dokonale potvrzuje, že někdy věci nejvíc vylepšíte, když z nich něco osekáte. V tomto případě jsme přišli o kamufláže a miniradar, který nám v minulosti vždy napovídal, kde jsou nepřátelé a kam se dívají. Výsledkem je probuzení plného potenciálu otevřeného světa, kdy se hráč musí neustále pozorně dívat kolem sebe a pořádně vnímat prostředí i protivníky.
Mapu sice máte k dispozici, ale musíte se zastavit a otevřít si ji, během čehož hra není pozastavená a stáváte se tak náležitě zranitelnými. Pokud si ale na téhle mapě vytvoříte značku, bude vás k ní potom ukazatel navádět i během postupu. Přeci jen tohle není simulátor, spíš dokonale vyvážená "hra na vojáky". Sice už nemůžete vidět "trojúhelníky zrakového pole nepřátel", ale můžete si protivníky označit dalekohledem a ikony vám je pak budou zobrazovat i během postupu (jedna z očividných lekcí od Far Cry 3).
Celé Ground Zeroes se odehrává na jediném místě, kterým je přímořský vojenský tábor "Camp Omega". Je to soustava budov, stanů, nákladních či letištních ploch a okolních skal či houštin, pospojovaná kromě jiného i podzemními chodbami. Je inteligentně zabydlená vojáky s velmi dobrou umělou inteligenci, kteří mají své úseky ke hlídání, ale v případě mimořádných událostí dokážou přiběhnout do úplně odlišné části mapy nebo naskočit do vozidla a ujíždět pryč.
Proplétat se tímhle rafinovaným labyrintem je překvapivě nevypočitatelná a návyková zábava, kterou solidně podporuje přehršel sekundárních úkolů či možnost hrát mapu v pěti různých obdobích dne či v odlišném počasí.
Moje zkušenost je, že čím více času na základně strávíte, tím více vás to bude bavit a tím více budete hledat nové kombinace zbraní, vozidel a postupů skrz. Přesně v duchu Kojimovy tradiční hravosti a vynalézavosti můžete brány překonávat schovaní na korbě nákladního vozu nebo jeho detonací během průjezdu branou (což ji nechá otevřenou do kořán). A stejná pestrost vás čeká i při interakci s protivníky: můžete je střelit, srazit k zemi, přiškrtit, podříznout nebo vyslýchat. O tahání těl nebo obírání o zbraně nemluvě.
Hlavním chodem hry je nosná mise "Ground Zeroes", orámovaná dlouhými filmovými sekvencemi a zasazující nejednu podpásovou ránu fanouškům některých postav. Kojima upozorňoval, že hodlá přitvrdit a využít stejnou syrovost, s jakou podávají nesnadné válečné myšlenky knihy nebo filmy. I tak je ale nezvyk některé tyhle věci v MGS hře - a ve videohře vůbec - vidět či slyšet (asi nejhorší ze všeho je čtvrtá Chicova audiokazeta se sekvencí znásilňování). Realističtější grafika to samozřejmě zesiluje, stejně jako strohý a tudíž více "vojenský" a uvěřitelný hlas Kiefera Sutherlanda v hlavní roli.
David Hayter byl úžasný, ale jeho hlas byl vždy lehce přehnaný, hlubší a drsnější, než jak normálně lidé mluví. Sutherland je oproti tomu přirozený, strohý, ostrý, nekompromisní. Jak se na velitele sluší. Hlavní příběhovou misi sice dohrajete za hodinu nebo dvě (jde to i rychleji, ne však napoprvé), ale vymáčkne z vás emoce, o jakých se mnohem delším hrám jen zdá.
Kromě hlavní příběhové mise na vás ale čekají čtyři mise vedlejší, spustitelné samostatně. Každá z nich před vás položí odlišnou agendu a přiměje vás k odlišnému způsobu hraní - v jedné musíte skolit dva velitele na různých stranách základny tak, abyste tím prvním nezaplašili toho druhého (= čistě stealth). V jiné zase musíte vyhodit do vzduchu protiletecká stanoviště, takže do toho budete muset jít hlasitě a tvrdě. Nechybí ani mise, kdy budete základnu odstřelovat z vrtulníku.
Metal Gear Solid 5: Ground Zeroes pro PS4/PS3/X360/X1 v angličtině vyšlo za cenu od 899 Kč minulý pátek 21. března a je předvojem plné hry The Phantom Pain plánované na 2015.
koupit na Xzone.
Postupné hraní odemyká nové vedlejší úkoly a zbraně, takže na tomhle mimořádně zábavném hřišti strávíte více času, než byste čekali. Bonusová mise (v mém případě Deja Vu na PS4) je spíše taková hříčka, ale příjemnou nostalgii probudí. A na závěr mi to nedá nezmínit: v málokteré hře dodávají přesné headshoty (manuálním mířením z pohledu vlastních očí) takový pocit zadostiučinění jako tady.
VERDIKT: Ground Zeroes je překvapení na mnoha frontách. Vypadá a zní ještě lépe, než jsme doufali. Příběh a jeho podání nabraly na vážnosti, až vám z toho bude tuhnout krev v žilách. Sutherland je perfektní. Ale hlavně jsme dostali pískoviště, jaké tu ještě nebylo. Základna Omega, s jejími inteligentními strážemi a dokonale rozmístěnými zbraněmi i vozidly, je bohaté hřiště pro všechny, kdo vyznávají čirou a vybroušenou hratelnost. Při představě 200x větší Phantom Pain mě jímá závrať. Jedinými citelnými zápory Ground Zeroes jsou tedy krátkost a cena.