Memento Mori česká verze

Hovořit o českých adventurách a tradici s nimi spojené by bylo pouze omíláním mnohokrát vyřčeného. Ať už jde o starší hry firmy Vochozka Trading nebo několik let přežívajícího poldu Pankráce, tento žánr našincům vždy vyhovoval ze všech nejvíce. Pražští Centauri Production jsou živým důkazem adventurového zápalu, ačkoliv své hry pojímali vždy poněkud odlišněji. Po RPG protknutém Gooka – Záhada Janatrisu a tuze vtipné bláznovině Žhavé léto 3 a půl, se po letech vrátili ke svému oblíbenému žánru a letos v létě nabídli i domácím hráčům kompletně počeštěnou verzi tajemného Memento Mori, adventury s neobyčejně zběsilým tempem.

Existují adventury extrémně obtížné, místy až přehnaně těžké, kde pro řešení některého z mnoha zákysů zoufale kombinujete různé věci z obsažného inventáře či na internetu hledáte alespoň cizojazyčný návod k otevření sejfu. Pak záleží jen na příběhu a na kvalitě celé hry, zda je obtížnost adventury příhodná nebo se jedná o její slabinu. U Memento Mori potřebují návod skutečně jen slaboši a žánroví panici, jelikož se v ní nevyskytuje jediná hádanka, jejíž obtížnost by přesáhla podprůměr. Avšak přesto v tomto ohledu nemůžu hře odečítat procenta. Je prostě taková.

Memento Mori má dva hlavní hrdiny – Larisu Světlovovou, ruskou policistku pracující pro francouzský Interpol a Maxe Duranda, bývalého padělatele obrazů, kterého Larisa před časem vytáhla z bryndy a od té doby se tak trochu přátelí. V pořádné kaši je však protentokrát plukovník Ostankovič, petrohradský policista, jenž má pod svým velením ochranu Ermitáže a který se rovněž dozví o tom, že v jedné z tamních galerií na několik okamžiků vypadly kamerové systémy, načež někdo ukral drahé plátno. Zavolá svým starým známým Laře a Maxovi a díky svému vlivnému postavení si z nich udělá své loutky, pátrající po tajemství jednoho ztraceného obrazu.

Hra celkem pravidelně střídá ovládání Maxe i Lary, kteří většinou pátrají na opačném konci Evropy a komunikují spolu jen díky mailům a mobilnímu telefonu. Je zvláštní a svým způsobem i osvěžující, že ačkoli jsou spolu v úzkém kontaktu a je to klasický pár podobných příběhů „mladá hezká“ a „mladý hezký“, nechystají se na hráče žádné levné romance, které by děj jen zdržovaly. Naopak tvůrci vedle hlavní složky s pátráním po obrazu přidávají zajímavou linii o Maxově bratrovi Andrém a potěší i krátké segmenty, jako Lařino naslouchání starému muži krmícímu holuby a další zajímavé odbočky.

Jinak je však Memento Mori konceptem jasná detektivka, ve které se honíte za stopami i do takových končin Evropy, jako je Lisabon, klášter ve Finsku nebo Edinburgh. Příběhy obou postav se odehrávají paralelně a hra se tedy chvílemi vrací v čase, převážně ve chvílích nějakého zásadního dějového zvratu. Tato elastičnost příběhu dodává hře filmové tempo. Z paranoidních představ ruského státníka se vyvine v pátračku po zlodějích, která je nakonec mnohem vážnější, než se zdála. Ta přidaná hodnota, díky které se příběh na konci sympaticky ucelí, je pak třešničkou na dortu kvalitního a dynamického vyprávění, byť s brakovým námětem.

Vzhledem k patrnému záměru autorů zbořit mýty a vytvořit napínavou point & click adventuru, ale bez jakýchkoli přihlouplých miniher, musí některé typické vlastnosti žánru trochu stranou. Nejvíce to schytávají logické hádanky, kterých je zde skutečně málo a když přijdou, nejedná se o takové to beznadějné hledání postupu v koutcích lokací. Tedy nemyslete si, že Memento Mori je adventura, ve které jen chodíte na určená místa a videosekvence vám prozradí následující děj. Kombinace předmětů, zádrhely s drobnými věcmi (sakra, ta krabička nejde otevřít, ty dveře jsou zaseklé nebo zamčené) samozřejmě nechybí, ale v lokacích není mnoho aktivních míst, ke kterým by hlavní hrdina něco krafal a tak na logické řešení většinou přijdete během několika sekund. Můj názor ohledně tohoto faktu je kdesi na hraně. Na jednu stranu bylo příjemné unášet se výborně podaným příběhem, ale občas ten nůž zarážející se do másla putoval směrem dolů až příliš hladce.

Jenomže proti pochybovačům tasí Centauri Production silný kalibr v podobě perfektního technického zpracování. Nemám teď na mysli grafiku či engine jako takový, ale velmi se mi zamlouval systém práce s předměty a zkoumání konkrétních míst v lokaci. Pokud chcete v Memento Mori prozkoumat předměty v inventáři, místo obligátní hlášky typu „Ha! Tady vzadu je nějaký spínač“ vás hra přepne na 3D pohled daného objektu a otáčivou kamerou si svůj „Ha! efekt“ musíte najít sami. Nalezená krabička se hřebíky nejde otevřít. Nehledejte ihned páčidlo, ale otevřete si detail a povolte na krabičce pojistku. Heuréka, už to mám!