Dojmy z MP bety Medal of Honor: Warfighter

Zhruba jeden týden už běží exkluzivně na X360 veřejná multiplayerová beta válečné střílečky Medal of Honor: Warfighter, která je otevřena všem majitelům placeného zlatého účtu. Navíc se všem hráčům, kteří se do bety připojí, později v plné hře zdvojnásobí příděl zkušenostních bodíků během první hodiny, jíž stráví v multiplayeru, což také není k zahození. Je ovšem třeba přiznat, že váš postup a úspěchy v betě se v plné hře neprojeví…

HotSpot není jen pro WiFi

Beta obsahuje jediný herní režim zvaný HotSpot, což je v sérii vlastně zbrusu nový mód. Jeho premisa je ale obyčejná v tom smyslu, že hra náhodně vybírá místa na mapě, která musí jeden tým bránit a druhý tým likvidovat, třeba skrze pokládané nálože. Po skončení seance se role vymění, standardně se hraje na dvě kola, v případě remízy se přidá i třetí runda. Maximální počet hráčů v jednom zápase byl pro konzole stanoven na dvacet, nicméně zápasy typicky probíhají v drobně menších počtech.

Já jsem narazil zpravidla na 16-18 připojených hráčů, což byl ovšem naprosto dostatečný počet. Už i z toho důvodu, že Warfighter zavádí jednu příjemnou funkci, spočívající v párování vždy dvou hráčů ve stejném týmu. Nic vás ale nenutí pracovat společně, nicméně pokud se budete se svým sparingpartnerem držet vedle sebe a krýt se navzájem, hra toto zohlední pomocí mnohem širší náruče zkušenostních bodíků a odměn, než kolik dostanete za úspěchy v osamocení.

Kromě toho se také můžete volitelně zapsat do čety, která ještě není obsazená, případně si s přáteli vytvořit novou vlastní, včetně insignií a loga. Warfighter totiž kromě individuálních žebříčků počítá a porovnává také tyto týmové úspěchy celých čet, takže tady více než jindy platí, že samotní byste do multiplayeru ani neměli lézt, protože budete oproti ostatním družiníkům hendikepováni. Vůbec ten prakticky vytvořený důraz na kamarádskou pomoc není vůbec špatný, přičemž jde až tak daleko, že při respawnu ke svému spolubojovníkovi (na výběr je i bezpečí vlastního okraje mapy), se mu ukáže cedule, aby nevystrkoval zadek, pročež byste se mohli jinak objevit a hned se zase poroučet do lobby kvůli tomu, že je partner zrovna ostřelován.

Bitevní logování

Tradicí už je možnost tvorby hráčské party a to nemusíte být ani všichni v jedné četě. Tyto sociální funkce přináší opět známé rozhraní Battlelogu, sdružující pod jedním tlačítkem ještě přehled přátel ve hře a jejich pozvánky do zápasů. Ryze standardní je ale dávno známý systém odměn a postupu, což tedy znamená prakticky stejné povyšování za nasbírané bodíky v zápasech a opět sběr různých vyznamenání a frček. V tomto musím ocenit velmi pohodlné a přehledné rozhraní i menu celé multiplayerové části, kde na pár tlačítek vždy najdete vše potřebné, třeba včetně přehledu ovládání, které na multiplayerové způsoby nabízí možná o něco více, než bývá zvykem.

Nejen v singlu totiž využijete sprintu, výskoku a dokonce i pokleku a plazení, přičemž třešničkou jsou i skluzy přímo za překážku, či v jednom trysku automatické přeskoky nižších překážek, jako jsou třeba střechy automobilů, což je bez zastavení vítaná pomoc k větší bezpečnosti před nepřátelskou střelbou. Podle vybraného vojáka můžete mít k dispozici třeba i více úrovní zoomu hlavní zbraně, pro všechny společná je volba kadence mezi dávkou a jediným, ale přesnějším výstřelem. Myslím, že na multiplayer obyčejné přímočaré střílečky to jsou docela praktické a dovednosti.

Mnohonárodnostní ozbrojené síly

Beta nabízí úplný počet dvanácti typů speciálních jednotek z desítky různých zemí (naše ale samozřejmě absentují), omezeny jsou pouze dostupné specializace, kterých je v betě půl tuctu. Zahrajete si tak kupř. nejen za klasického střelce, ale i za odstřelovače, pyrotechnika, průzkumníka či kulometčíka. Každý používá drobně rozdílné reálné automatické pušky a kulomety, pistole jako jediná má neomezené střelivo a nosí jí prakticky všichni. Každý jednotlivý voják má přitom rozdílné charakteristiky, podle kterých je můžete vybírat. Jedni dále dostřelí, druzí mají větší zásobníky či větší přiblížení zaměřovačů.

Ostatně kromě výběru národnosti vojáka a tím i jeho jednotky, máte možnost docela komplexního přizpůsobení své hlavní střelné zbraně, kterou si plně nakonfigurujete, od volby zaměřovače, zásobníku, hlavně, až po takovou drobnost, jakou je kamufláž či zbarvení zbraně. Samozřejmě vše se postupně odemyká v závislosti na vašem postupu hrou a na vaší dosažené hodnosti.

Občas kopanec, jinak pohoda

Už v betě musím pochválit takřka perfektní stabilitu a chod celé hry. Vše je velmi rychlé, vyhledání vhodné seance v jediném dostupném režimu rychlé hry je bleskové a ani žádné lagy či škubání jsem vůbec nezaznamenal. Snad si mohu pouze postěžovat na několikerá vykopnutí do lobby z důvodu přerušení spojení v přestávkách mezi herními koly jednoho zápasu. Samozřejmě tomu napomáhá střídmý obsah bety s pouhým jedním rychlým zápasem v jediném režimu a na jediné mapě.

Ta se inspiruje ze skutečného bojiště nedávné války na Balkáně, když docela realisticky zobrazuje rozstřílené trosky sportovního stadionu v nočním bosenském Sarajevu. Tato mapa je tak akorát pro těch dvacet bojovníků, ani moc malá, ani moc velká. Nabízí docela dost překážek pro krytí, trosky a požáry jsou skoro všude, líbí se mi i kvůli dobré a tajemné atmosféře nočního bojiště, kde se skrývá smrt na každém kroku. Pozici vlastního týmu zobrazuje tradiční minimapka, nicméně nepřátele už nikoli, ale pokud je někdo z vašich nablízku spatří, hra červeně zvýrazní jejich siluety.

Stejné obarvení nepřítele také uzříte po vaší smrti, kdy kamera zacílí na vašeho kata a na chvíli klasicky zobrazí informace o tom, jakého vojáka a zbraně úspěšný střelec využívá. Ostatně v menu dokonce hra indikuje na praktickém terčíku vaši přesnost palby, já jsem zpravidla nepřekonal metu 30%, protože hlavně zpočátku zbraně na dávky dosti hází.

Zamrzlá grafika

Jakkoli má grafiku na svědomí pokročilý Frostbite 2 engine, na X360 to na žádný extra obrázek nevypadá. Grafika je ryze průměrná a ani Sarajevo nevypadalo, že by se nad rámec trosek nechalo nějak více poničit, ostatně zase nezlikvidujete ani světla a o nějakou větší zničitelnost a interaktivitu jsem kolem stadionu ani nezavadil. No, snad se to v dalších mapách vylepší.

Po několika dnech strávených v betě tak můžu usuzovat na veskrze standardní hru více hráčů, ne o tolik odlišnou od minulého Medal of Honor, tedy znovu spíše hromadné a chaotické vybíjení navzájem, kdy se umírá každou sekundu a znovu a znovu freneticky vbíhá do boje. Nicméně příjemně překvapily rozsáhlé pohybové dovednosti i velký výběr z mnoha vojáků několika světových jednotek a také velmi svižný chod bez chyb a záseků.

Zkuste to týmově a ještě ve dvojici

Medal of Honor: Warfighter vjde v angličtině pro PS3, PC a X360 (na PC s českým manuálem) již 23. října. Xzone dává k předobjednávce jako bonus navíc kovovou krabičku (steelbook), přednostní přístup k balíku MP map v DLC The Hunt Map Pack, jednotkám US Navy Seals, SAS a SFOD, stejně jako vyhrazený přístup do bety Battlefieldu 4.

rezervovat na Xzone

V režimu HotSpot je více než kdy jindy důležité pracovat ve dvojicích a v týmu, ovšem to dnes dělá samozřejmě málokdo. V takovýchto "tupých" FPS valná většina prostě jen pro sebe sbírá killy a trofeje a tak se po mapě spíše jen zmatěně pobíhalo v menších a náhodných skupinkách a kolikrát se hráči prostě jen mydlili navzájem zcela vzdáleni od místa o které měli bojovat! Jakkoli se Warfighter v tomto velmi snaží o nápravu, FPS klientela jednodušších hráčů si stejně nedá moc říci. Když jsem pak našel pár rozumnějších jedinců a domluvili jsme se mezi sebou na jedné četě, byl zážitek o třídu lepší.

Jenže to typickému konzumentu nevysvětlíte. Ostatně mi nejde na rozum, jak někoho může bavit desítky hodin jen tupě poskakovat po mapě a mezi neustálým sprintem sem a tam jen přímočaře kosit protivníky, jak to nejen v betě zatím vypadá. Je ovšem dobře vidět, že publikum takové FPS vyžaduje, i když se multiplayer už od dob prvního Call of Duty a Medal of Honor na PC vlastně o mnoho nezměnil.

A to nezmění ani nový Warfighter, jakkoli jeho multiplayerové stránka nevypadá věru zle, pokud tedy nehledáte nějaký odlišnější zážitek, než vám dnešní netaktické FPS dají. Hra ukazuje svoji solidní rozmanitost zejména po stránce výběru a přizpůsobení svého vojáka, nicméně hraje se už léta naprosto stejně.